Z Myšáčka - hnusným molem !
Moc děkuji za Felixe, dělá nám kočkomilům radost a zasílám povídání o Myšákovi. Momentálně se serval a kulhá. Byl to jedinej zdravej kocour z naší rodiny, Pavlínku operovali, Šmudlovi pícháme antibiotika, Jesenické kočky taky frkají, tak snad že jsem včera říkala zaplať pámbů že je aspoň Myšák jak řípa, přišel z toulačky zkrvavělej a o třech, takže dnes odpoledne opět veterina...
Nedělní ráno bylo podezřele klidné. Myšáček se nikde nemotal pod nohama a
nevyžadoval řevem snídani. “Ty si v noci pouštěla Myšáka ven ? - tázal se
manžel. Ne a ty jo? Taky ne, tak kde vlastně je! Mezitím si Pavlína
sedla za dveře do pokoje a rázem nám bylo jasné kolik bije. Otevřeli jsme a
z pokoje se vyřítil Myšáček a rovnou se hrnul na truhlík, kde vykonal
svojí potřebu.
V pokoji byla louže, kterou jsem šla vytřít a přitom jsem přemýšlela kdo z nás ho tam omylem zavřel a jak to, že vlastně neřval a neškrábal, což jsou činnosti, které ovládá na jedničku. Ten pokoj je taková kočičí 13 komnata kam nesmějí a protože ho přes zimu nevytápíme je většinou zavřený.
O to víc je samozřejmě zajímá a snaží se tam proniknou jak je to jen možné. Nakrmili jsme kočky a sebe a chystali se vyrazit na zahradu shrabávat listí, vylít sudy, prostě zazimovat. Najednou se z ”13” komnaty ozvalo: “Myšáku ty
hnusnej mole kde si ?” a Myšáček jak raketa zajel za gauč a dělal se menším
a nejmenším, prostě neviditelným.
Manžel vkráčel do kuchyně a v ruce třímal svůj nejoblíbenější vlněný černý svetr, který měl na zádech vykousanou díru cca 10x10 cm okolo řádně
oslintanou a několik menších dírek tamtéž. Je to už druhý svetr (opět černý
a opět manžela), který mu takto rozkousal. Ten první jsem ještě nestačila
vyplést (od jara) - což je mi občas vyčítáno a teď další nadílka.V legraci
se snažím muže přesvědčit, že je to vlastně takový svérázný projev lásky
Myšáčka k němu, ale v duchu si říkám, že kdyby byl svetr uklizený a ne na
oblíbené hromádce, tak se to nestalo.
Takže pro manžela je Myšáček hnusnej mol a pro mě originální strážce
pořádku. A taky už vím proč se nedožadoval otevření dveří! Měl totiž velmi
důležitou práci, která nesnesla odkladu!
Dáša Fűrbacherová