Kočka na ledě
Když jsme před 12 lety na podzim koupili náš nynější dům, byly nejen dům,
ale hlavně zahrada s bazénem hrozně zanedbané. Dům byl propadlý bance, která
ho prodávala a už delší dobu prázdný. My jsme ho pak po celkové úpravě
pronajímali, dokud jsme bydleli v Německu.
Když jsme dům koupili, byl bazén špinavý, voda v něm byla zelená a slizká. S jeho vyčištěním jsme chtěli počkat až na jaro. Asi i proto snáze zamrzl, když v lednu nečekaně uhodil mráz, mínus 8 stupňů. Naše zvědavá kočka - Kotě toho hned využila a šla se po tom ledě špácnout až doprostředka. Když jsem ji zahlédla, pěkně jsem se lekla. Led nebyl nijak tlustý a jakmile začalo svítit a hřát slunce, rychle tál a pukal. I v lednu zde během dne v krátké době teplota vystoupí z nuly až na 20 stupňů. Kotě stála uprostřed bazénu, spokojeně pila vodu z kaluže, která vznikla táním a snad si ani nevšimla, že led kolem ní praská.
Dno bazénu se od schodů svažuje a má pak až přes 2 metry hloubku. Představa, že bych tam do té ledové vody pro ní musela skočit, nebyla nijak lákavá. Snažila jsem se ji volat zpět, moc se mi to ale nedařilo. Jakmile kočka
šlápla na uvolněnou kru, nešla dál a led se kolem ní povážlivě houpal.
Nakonec se mi přeci podařilo vylákat ji ven po ledě, který ještě pevně držel
a oddechla jsem si. Myslela jsem, že se kočka poučila. Ale kdepak, když led
zase do rána ztuhl a zacelil se, sotva jsem kočku pustila ven, už byla v
bazénu znovu.
Nakonec to dopadlo tak, že jsem každé ráno, dříve, než šla kočka ven, led
tyčí tříštila na takové kusy, aby se pod kočkou při prvním našlápnutí
propadly a odradily ji. Byl to můj nedobrovolný ranní tělocvik před snídaní.
Naštěstí tyto mrazy po několika dnech polevily, led nadobro roztál a Kotě
toho chození po vodě zanechala.
Marie Crossette, USA
