Vánoce 99 s Milesem
Moje včerejší vyprávění o Dumčiných vánocích vyprovokovalo čtenářku k moc pěknému příběhu a k závěrům, pro který mám kočku rád :-)... Proto Vám ho nabízím a doplňuji vánočními snímky Dumky.
Chtela bych napsat taky neco o letosnich Vanocich. Dostala jsem od kamaradky hezke prani - psala, ze Vanoce jsou stejne kocici svatky, nebot tak strasne miluji ryby a jsou jedine, ktere oceni ozdoby na stromecku.
Nas Miles letosni Vanoce celkem prozlobil. Ja letos poprve delala kompletni stedrovecerni veceri, takze jsme kupovali celeho kapra. Po zvyklostech s kocourem Jerrym, ktereho maji moji rodice, jsem Milesovi dala pro radost rybi mechyr. Jerry si s nim vydrzel hrat klidne pul dne. Ale je videt, ze kazda kocka je jina. Miles dostal mechyrek a ani ne za 10 vterin jsem se ohlidla, jak si pekne hraje a nic. Miles si nehral a mechyr nebyl. Ta drava selma dokazala v par vterinach mechyrek vypustit a slupnout.
Tak jsem mela po legraci. Rano jsem hledala supiny pro stesti, ktere jsem dala susit na kachlicky v kuchyni - zmizely. Ten malej chlupatej had je snedl. To me uz celkem nastvalo, protoze nebudeme mit podle legendy cely rok penize. :-(
Na Stedry den jsme ozdobili stromecek a to se samozrejme setkalo s velkym ohlasem. Ozdobicky letali po celem byte, jehlici take a za chvili jsme nachazeli i
vyzvracene stribrne alobalove prouzky. Od Jeziska jsme dostali Pentium a od te doby se zacal Miles chovat divne, cural na koberec - to nikdy nedelal, nezral a vubec vypadal velmi nemocne. Malem jsme zpanikarili a odvezli ho na nocni veterinu.
Nakonec se ukazalo, ze nemoc nafingoval, protoze desive zarlil na novy pocitac. To muze opravdu udelat jen kocka.
Marta B.
