Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
 
29.2.
Stěhování Černé s Bílým II (Linda BX)
28.2.
Stěhování Černé s Bílým I (Linda BX)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999
Ve zvířecí rubrice naposled vyšlo:
29.2.   MORČATA
Trošku o morčatech (Irena Pailová)
K dispozici je i Zvířecí archiv


Stěhování Černé s Bílým II

Prosba
Mám doma 1 a půl roku starou malou rezavou kočku a vůbec se o ni nestíhám starat. Kočka tím trpí a já taky. Kdybyste vy nebo někdo věděl o někom kdo by chtěl kočku, tak se prosím ozvěte. Je to kočka pokojová zvyklá žít v malém bytě a nikdy nebyla venku. Kontakt na igut@sic.cz nebo ivanuska@seznam.cz. Telefon je 0602239752
Ivan Gut
Dokončení
včerejšího vyprávění o tom, jak se Sněhulák se Žofkou stěhovali do nového bytu.

V novém bytě jsem kočky pro začátek dala aspoň na čerstvý vzduch na balkóně (bylo příjemně teplo a nefoukalo), ale nechala jsem je v přepravkách až do chvíle, kdy za stěhováky zapadly dveře - v přepravce si tedy pobyly asi šest hodin (podotýkám, že se mohly v těch přepravkách otočit a vstát). Uff. Tím to však nekončilo.
Sněhulák na posteli - portrét (7 kB)

Musela jsem se totiž z nového bytu ihned kvůli papírování na několik hodin vzdálit. Takže jsem kočičky přenesla z balkónu dovnitř, nalila do misky vodu, nasypala granule jako první pomoc, instalovala záchodovou bedničku. Terén byl pro kočky sice bezpečný, ale dost nepřehledný (všude nějaké krabice nebo nábytek), takže jsem nejdřív vysvobodila Žofinku, pořádně ji prohladila a promasírovala, a ukázala jí, kde všechny kočičí náležitosti jsou.
Sněhulák na posteli - kouká, co se děje (9 kB)
Věděla jsem, že se Sněhulákem to jen tak nepůjde (vysmekl by se mi, a nechtěla jsem ho stresovat násilím), ale spoléhala jsem, že Žofinka mu všechno ukáže. Navíc je Sněhulák chytrý. Takže jsem je oba konečně vypustila do prostoru, zamkla je tam a uháněla vyřizovat. Zvládla jsem vše potřebné co nejrychleji, ale přece jenom jsem se vrátila asi po třech hodinách. Otevírala jsem dveře nového bytu s ulehčením, že už to mám za sebou, a že bude konečně klid pro kočky, ale trochu jsem se bála, jak se jim, chudinkám opuštěným, vede.
Přepravky byly obě prázdné, a Sněhulák nebyl. Už s ním mám nějaké zkušenosti, tak jsem si nedělala starosti, věděla jsem, že ho časem objevím. Zato když jsem zavolala Žofinku, vynořila se odkudsi po několika vteřinách a žalostným, naštvaným a hlavně úlevným mňoukáním mi dala najevo, co všechno si o mně myslí.
Sněhulák na posteli začíná mít 'zaječí' úmysly (9 kB)
Bylo toho dost. Vysápala se na mě, abych ji pochovala, a celou mě oňuchala a opusinkovala. Sněhuláka jsem nakonec objevila za sporákem - přešel na nouzový režim, který zachovával, když byl u mě nový, a vycházel a všechno si obstarával jen v noci. Pozorovala jsem ho, jak zkoumá okolí - pomalounku se plížil, vystrkoval hlavu jako periskop, hotov okamžitě se schovat, a každým dnem se odvažoval o metr dál.
Kočky však brzy objevily půvaby nového prostředí, pořádají klusácké a sprinterské závody, mají tu stovky schovávaček a vůbec mnohem víc zábavy. A jsou zase o pořádný kus mazlivější. Všimla jsem si, že Sněhulák, v předchozím bydlišti naprosto Žofince podřízený a uctivě bojácný, aby se jí snad nějakou svou dovoleností nedotkl, došel s novým prostředím k závěru, že se znovu rozdávají karty, a zabral si mnohem více pomyslného "prostoru" - chodí za námi na gauč a do křesla (předtím se neodvážil), nechá se mnohem víc chovat, mnohem víc Žofinku pokouší a vůbec se cítí mnohem víc doma.
Sněhulák z postele utekl - na fotce zbyl jen jeho ocásek (8 kB)
Proč to všechno vlastně píšu? Mohla jsem se znovu přesvědčit, že kočka, má-li se s člověkem dobře, nelpí na známém prostředí a dává přednost svému člověku. Však jsem svým kočkám často a pořádně vysvětlovala, že se jen stěhujeme a že to na novém bude lepší a že je nikomu nedám a že brzy přijdu atd. Snad nějak vycítily smysl toho, co se jim snažím sdělit. Souhlasí se mnou, že je to v novém bytě lepší, a dávají nám to bez zábran najevo - Sněhulákovi říkám sluníčko, protože ten si nenechá zkazit náladu ničím a hlavně mě svou pohodou vždycky po ránu probere, a Žofinka je celá spokojená, že si můžeme v novém bytě dovolit velikánskou postel, že vidí konečně pořádně na kuchyňskou linku, že hned vedle mého počítače jsou wafky, na kterých se dá bezva klimbat a při tom mě jedním okem sledovat, že... je toho hodně, ale nejlepší na tom je, že Žofinka a Sněhulák se mnou byli rádi i v tom pidibytečku, kde jsme taky nadšeně hráli hry s provázkem a balónky, kde se mi schovávali v botníku nebo za pračkou a kde mě po návratu z nemocnice příjemně obkládali svými tělíčky a nepochybně tak uspíšili mé uzdravení.

Linda BX          

Včera jste viděli jenom fotky Žofky, dnes je na fotkách z "postelové scény" zase jen Sněhulák :-).
Podle návodu v páteční Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 33 koček a 30 kocourů :-). (A pořád je více koček :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění. Kromě první části měření, které vyšlo v pátek, uveřejním koncem tohoto týdne pokračování - asi ve čtvrtek a pátek.
Ferda