| |
27.3.
Něco nového o koťatech Quincy a Peggy (Milan Buben)
24.3.
Reakce na hrůzný příběh (Míša Hejná, Evžena Číhalová) / Jak se měří kočky (Marie Crossette, Zuzana Janelová) / Omluva Cirdovi (Blanka Urbánková) / Kočičí výstava (Mercedes Šmídová)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999
| |
Něco nového o koťatech Quincy a Peggy
PROSBA O POMOC !!!
Mé mamince se ve čtvrtek 16.3. ztratila kočička Viktorka. Je určitá možnost, že je někde venku v Praze na Proseku v okolí Varnsdorfské ulice. Udělali jsme všechny pokusy ji najít, ale bezvýsledně. Odměníme toho, kdo nám ji pomůže najít.
|
Autor minulý týden poslal povídání o kocouru Cirrusovi a koťatech Quincy s Peggy, kde jsou i jejich přesné míry všech tří dle návodu v únorové Dumce. Jejich míry jsou spolu s dalšími kočkami, koťaty a kocoury uvedeny i v tabulce na speciální stránce. K dispozici je i předchozí povídání o koťatech Quincy s Peggy, napsané těsně po jejich příchodu do nového domova.
Takže jsme dospěli do stadia mého pravidelného odchodu do práce na celý den. A proto události jsou z poloviny odpozorovány z občasné spouště, kterou po sobě zvěř za celý den zanechá v bytě.
Kočky mají přístupný celý byt, kromě WC (tam jsou chemikálie a podobné svinstvo) a jedné místnosti, kde jsou jiné nebezpečné věci pro kočky. V bytě se naučila koťata během dovolené, že například kuchyňská linka je zakázané území, ale jinak ať si třeba lezou po stropě.
Mohu směle prohlásit, že na výchovu jsme byli dva. Cirrus se zpočátku ujal role hlídače koťat a všude v bytě je "hlídal", ať byla kdekoli. Ale jen zpočátku, tak první týden. Pak ho to začalo zmáhat (být pořád vzhůru s koťaty a se mnou). Na konci druhého týdne začal vyhledávat předtím totálně ignorovaná místa, jako je rohožka v předsíni, předložka-kožešina, kterou jsem dostal a kocour se jí od počátku vyhýbal, teď si na ní i lehal k spánku. Několikrát se dožadoval vstupu do "trucovny", kam má přístup jen když je v bytě něco, co by mohl pokousat, třeba paní na měření odběru čehokoliv (návštěvy se ho vesměs oprávněně bojí, pokud na něj chtějí šahat, což on nerad). Klasická situace na trucování je třeba vstup řemeslníků do bytu, přikládám foto, jak to asi vypadá. To se sklopí prkénko,
včetně krytu, a kocour ho svým "tělíčkem" zakryje, pak se přivřou dveře a kocour návštěvu přetrpí.
Koťata si zvykla bez problémů na to, že jsou jinde než byla zvyklá, ale jinak je to asi stejné, jen koček je tady méně (paní chovatelka má koček 5 + 5 koťat, psa a králíka). Ale koťata si zpočátku vystačila sama, a vypadá to tak, že jim dodnes nic nechybí. Pan doktor je pochválil při očkování, jak hezky vypadají.
Postupem doby ale dochází přece jen ke změnám, koťata postupně očíhla zvyky kocoura a ve všem jej napodobují, takže mu zabrala všechna jeho oblíbená místa ke spaní, baští na jídelním stole, používají výhradně jeho wc, nechodí tam kam kocour (tj. kuchyňská linka), nekonzumují kytky, i když spec. trávu pro kočky směle konzumují (i když ji Cirrus, stejně jako kytky, nerad). Postupně se prodlužuje doba spánku, a srovnává se s dobou, kdy já
nejsem přítomen v bytě a nebo se věnuji práci (dost teď pracuji i doma). Podle toho, že začíná zbývat potrava, kterou dostanou na den, si myslím, že koťata přes den více spí, ale někdy rozházené hračky svědčí o opaku. Asi jak kdy. Dále, pokud se zvednu třeba od PC nebo od knížky, hned vstávají také, a jdou si hrát. Zvláště se mi potvrdilo to, co jsem si přečetl o Ruských kočkách, jsou nesmírně hravé, a vyžadují vaši neustálou pozornost, pokud
zrovna nespí. A malý Quincy je ruská kočka, extrémně hravá, dokáže zaměstnat nejen ostatní, ale někdy i mně. Quincy přes den nejraději spí na monitoru, asi je tam teplo a dobrý rozhled. Peggy zase velmi ráda kontroluje pobíhající cokoliv na obrazovce. Práce na PC se pak stává na určitou dobu nemožnou. Obě koťata se občas dívají na televizi a někdy reagují na zvuky z reproduktorů (Cirrus nikdy, snad jen jednou, když tam štěkal pes). Ale nejradši se spolu mydlí. Poslední dobou se malý kocour snaží provokovat velkého, a několikrát už jsem byl svšdkem toho, jak malý dostal naplácáno, když spícímu Cirrusovi skočil na hlavu. Peggy je o poznání klidnější a spíše vyhledává klídek, ale zase na druhou stranu se k člověku má méně, i když se mě nebojí, na ruce se jí moc nelíbí (postupem doby se to lepší). Quincy by mi naopak nejradši ležel omotán kolem krku. Pokud chcete extrémně hravou (a prý jim to vydrží i v dospělosti) a extrémně mazlivou kočku, pořiďte si ruského kocourka. Cirrus taky není žádná upejpavka, ale aby vyváděl jako Quincy, to ne.
Ještě jsem si všiml jedné změny na Cirrusovi. Dříve ho vzbudil jakýkoliv neznámý zvuk, ale teď co koťata soustavně dělají bugr, spí jak zabitý. A i když se dříve velmi bál například šustění igelitového sáčku, dnes kolem něj rejdí mrňata s igeliťákama a s ním to ani nehne.
Jinak igelitové tašky jsou velmi oblíbená hračka. To koťata objevila zavázanou igelitku plnou jiných igelitek, a během chvilky všechny igelitky rozprostřela do celé místnosti. Dneska hra spočívá v tom, že se igelitka nacpe igelitkama, zaváže na uzel a hodí doprostřed místnosti. Koťata pak behem chvilky igelitky rozkramaří po místnosti, pak se čeká až přijdu, uklidím to zase zpět do tašky. A proces se opakuje. Někdy to vylepší tak, že
se igelitky roztahají i do jiných místností. A největší zábavou pro ně je, když jim hodím do takto vystlaného pokoje nějako hračku. V rozvazování uzlu je zejména Quincy mistr. Ale přes den raději zavírám igelitky do skříně, aby se mi náhodou neudusila.
Prozatím povídání o koťatech končím, ale určitě ješte bude o čem psát.
Jinak pro zájemce, mohou Peggy a Quincyho vidět na výstavě (tedy
pokud mi je tam vezmou) 20.-21.5. v Mostě.
Milan Buben
Tuto šestiměsíční kočičku
nabízím lidem, kteří ji budou mít rádi. Zbyla nám jako poslední, je nejmenší z celého vrhu a velmi málo roste (i když dobře jí). Možná z ní bude rarita - "zakrslá kočka". Zájemci se mohou obrátit na mail vlastale@post.cz.
Vlasta Leporská
V patek po ranu se nasi kocce "vylihlo"
5 koťat.
Pohlavi je prozatim nezname - prevazujici barva je zrzava po otci :-) ktery prebyva taktez u nas.
No kotat je 5, a tento pocet asi o 70-100% prevysuje puvodni odhady. nehodlam je topit a tudiz tak 2 kotata jsou k mani (nebo presneji k mani budou tak po tech klasickych 8 tydnech). Hledam touto cestou zajemce...
Pokud kotata po otci zdedi nejen barvu ale taky vzhled a povahu, muzu slibit ze to budou statni macci s pomerne utocnym charakterem. Kocek jsme u nas doma uz opravdu meli hodne, ale podobnyho "typka" jeste ne (nas kocour je opravdu schopen zahnat ciziho cloveka na utek). Budete mit o zabavu postarano :-).
|
Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 72 koček a 76 kocourů :-). (Své vedení si kocouři stále udržují :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý a devátý díl, ve čtvrtek jsme měli zatím poslední - O Cirdovi, Quincy a Peggy. A spousta dalších bude následovat. Kdo v tabuce nemá ještě svého miláčka, prosím o trpělivost - měr i vah je HODNĚ.
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.
|
|
