Dumka je kočka Dumka - kočičí rubrika
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PET: Království divočiny po česku - Šumava (Ivana Jirková)
 
26.4.
Jak to bylo s Žofkou * Poslední přírůstek do rodiny (Lenka Řáhová)
25.4.
Soužití mých kocourů (Maxi Marysko)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999


Jak to bylo s Žofkou

Jak už jsem psala v předchozím povídání o kocouru Michalovi, mají moji rodiče kočky tři. Kočička Žofka přicestovala jako kotě se sousedy mých rodičů, s tím, že se asi bude živit jak bude umět a vždy se nadšeně přižene k chatce, když se panstvo přijede rekreovat.

To snad ani nelze brát jako chtip, natož vážně. Poněkud smutné kotě se po krátké době objevilo u našich, jak taky jinak. Nejspíš šestý smysl zapracoval spolehlivě. Mamka sice určitou dobu trpně odolávala s tím, že je Žofka sousedovic, ale celá věc měla háček. Žofka je sice drobnější postavy, ale dospělá. V tom byl kámen úrazu, v celé vesnici byla snad jediná kočička. S následky kupodivu nečekala do příjezdu majitelů-rekreantů, ale jako nejlepší místo pro svou rodinku si vybrala postele mých rodičů. Její důvěra sice potěšila, ale jinak...
Dumka - poloha první (7 kB)
Samozřejmě byla koťata vykrmena a vychována a přepečlivě vybraným lidem věnována a majitelka rekreantka o všem informována. Když si Žofka vybrala postel o určité období později znovu, požádala mamka majitelku - rekreantku o příspěvek na onu operaci, kterou prodělala nedávno i Dumka. A bylo rozhodnuto, Žofka je mamky. Ani to nebylo příliš jednoduché. Na tuto operaci je přesně určené období, kdy lze zákrok provést. Kočka nesmí kojit koťata a nesmí koťata čekat!!! Velký problém, protože toto období je zároveň obdobím, kdy si kočka koťata dělá!!!
Přirozeně, že došlo ještě ke třetímu a čtvrtému vrhu koťat (hádejte kam), ovšem pak nastalo pro Žofku domácí vězení, kdy musela, obrazně řečeno, hlásit i odchod na loužičku. Nakonec vše uhlídáno, operace proběhla dobře, stejně jako před lety u kocoura Michala a nastala idyla. Žofka přestala zlobit Michala, který byl operován coby panic, takže vůbec nevěděl o co jí jde a stala se z ní dáma. Přesto má dodnes spoustu nápadníků, kteří se drží opodál, protože Michal hlídá jak Žofku, tak dům se zahradou. Před rokem však jednoho nápadníka pustil na zahradu, možná proto, že černý kocourek nepřišel, ale částečně se připlazil a připotácel. Už tam zůstal a dostal jméno Macínek.

Poslední přírůstek do rodiny

Dumka - poloha druhá (6 kB) Když se připlazil k mým rodičům na zahradu Macínek, vypadal jako zmuchlaný notně sepraný černý hadr. Srst měl jako plst, místy lysinky, ani chůze nebyla nijak pevná. Taková kostřička, kde nic tu nic. Hladový byl tak, že mu stačil suchý chleba a voda. Protože ho samozřejmě nikdo nevyháněl ani nehledal, zůstal natrvalo.

Byl hodně plachý a dodnes reaguje na prudké pohyby a rány (zvukové) a křik mu opravdu nedělají dobře. Naštěstí u rodičů je klid, pokud nepřijedou vnoučata, ale už si na děti zvyká. Se vším se muselo pomalu.
Postupem doby se kocourek aklimatizoval natolik, že se nechá pohladit a je velmi přítulný. Vydatným krmením a hezkým zacházením Macínek přímo vykvetl a je teď k nepoznání. Má hustou černou lesklou srst, přibral na váze a jakoby celý ještě vyrostl. Jeho zážitky z něj udělali za vše vděčného mazlíčka, věčně se motajícího okolo své paničky. Jen se nám zdálo, že z jedné strany špatně reaguje, jakoby špatně slyšel, v zimě mu více slzelo jedno očičko a měl rýmu na jednu nosní dírku. Taky po hřbetě na té jedné straně se nerad nechal hladit, ale to časem přešlo.
Dumka - poloha třetí (8 kB)
Nedávno nastalo období očkování, rodiče totiž vzhledem k tomu, že žijí na vesnici, nechávají všechny kočky očkovat proti vzteklině. V naší rodině se to považuje za samozřejmost. Jenže nastal problém, protože naše kočičky nejsou zvyklé cestovat a do auta chodí pouze v létě spát, při otevřených dveřích a vypnutém motoru.
Naštěstí jsou někteří veterináři mobilní a vše se dá předem dohodnout. Vše dohodnuto na přibližný čas, veterinářka ještě před výjezdem zavolá znovu a akce může začít. Dům uzavřen a kočky v něm, pro lepší dosažitelnost byl Michal uzavřen na záchodě (z důvodu omezení šíleného honění kočky po místnosti, to určitě známe všichni), Macínek v koupelně a Žofka ponechána ve svém oblíbeném křesílku nerušeně spát.
Po příjezdu lékařky šlo už všechno ráz na ráz, začli Žofkou, kterou smrtelně urazili natolik, že s rodiči promluvila až za dva dny. Michal zhnuseně odkráčel středem pryč z domu něco si frfňajíc pod vousy. Macínek coby nováček byl očkován a následně zevrubně prohlédnut. Názor paní lékařky je takovýto: Macínek má hnutou spodní čelist a tím i nejspíše přiskřípnuté slzné kanálky, proto ten sklon k nachladnutí a rýmě. Vypadá to vcelku i s tím hřbetem tak, že Macínka buď někdo silně nakopl nebo porazil autem. To mu jistě neudělalo jiné zvíře, ale jak jen nazvat ty taky lidi a nesnížit se při tom ke sprostým nadávkám (mě osobně se v těchto případech v hlavě rojí i takové výrazy, o kterých jsem neměla tušení, že je vůbec znám).
Dumka - poloha čtvrtá (8 kB)
Ale teď je Macínek spokojený a doufám, že mu to ještě hodně dlouho vydrží.

Měla bych ještě jeden, i když nepovedený kočičí příběh.

Po odchodu od rodičů se mi taky zastesklo po kočce a když děti trochu povyrostli, pořídila jsem si kotě. Betynka byla bílá perská kočička s jedním okem modrým a druhým zeleným, což je prý známka čistokrevnosti, jen mezi ušima měla šedou šmouhu.
Když jsme ji kupovali, říkali chovatelé, že jedno kotě z vrhu chodí dělat loužičky zásadně vedle misky k tomu určené. Přirozeně jsme si toto kotě vybrali.
Jinak byla Betynka andílek v kočičí podobě a tak s ní bylo taky nakládáno, prostě mazel. Každý večer se konal obřad česání a mytí očiček (u peršanek nezbytné), při kterém mi Betynka vždy usnula na klíně. Bohužel právě to byl náš kámen úrazu.
V květnu se k vyčesávané srsti přidal prach a pyl a první posekaná tráva a já začala alergicky silně reagovat. Vzhledem k tomu, že alergie se s věkem spíše zhoršuje, musela jsem na nátlak rodiny a známých Betynku dát pryč. Dodnes mě to velice mrzí a pokládám to za svou chovatelskou prohru. Nyní máme doma alespoň křečici Kačenku, ale to už je někde jinde.

Lenka Řáhová          

Vyprávění rámují fotky Dumky, spící a povalující se na krabici v mé pracovně v podkroví.

Ferda          

Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel.: 02 / 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá
10. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na adrese: Pujmanové 1219, Praha 4 (od stanice metra PANKRÁC povedou šipky)
v neděli 7.5.2000 od 10:00 do 17:00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
Bližší informace na http://psoz.asp.cz nebo na tel.: 692 25 88, 536 605.
Největší zásluhu má ten, který si vezme dospělou kočku, protože ta určitě prošla nějakou těžkou situací, na rozdíl od koťat, která přicházejí v pohodě.
Dále je pravda, že dospělá kočka už vše umí, je čistotná, je vykastrovaná, očkovaná, neutíká, neskáče po všem, co je v bytě - je s ní tedy daleko méně práce. Rovněž by byla vděčná za vlídné zacházení.
Bude tam jeden kocourek, který měl na krku drát, který ho div neudusil jak kocourek rostl. Je hrozně přítulný, myslím, že by s ním každý dobře pochodil.
Pak ještě tam bude černá kočička odchycená (pod autem) nedávno na Malé Straně, která má tzv. cvik na uchu, čili je kastrovaná a pravděpodobně k majiteli přišla ze Spolku. Možná, že ji někdo hledá, mohl by ji touto cestou najít. Pokud by se Vám event. přihlásil, může volat 22 21 18 04 a tam ji získat zpět.
za PSOZ Blanka

V patek (24.3.2000) po ranu se nasi kocce "vylihlo"
5 koťat.
Pohlavi je prozatim nezname - prevazujici barva je zrzava po otci :-) ktery prebyva taktez u nas.
No kotat je 5, a tento pocet asi o 70-100% prevysuje puvodni odhady. nehodlam je topit a tudiz tak 2 kotata jsou k mani (nebo presneji k mani budou tak po tech klasickych 8 tydnech). Hledam touto cestou zajemce...
Pokud kotata po otci zdedi nejen barvu ale taky vzhled a povahu, muzu slibit ze to budou statni macci s pomerne utocnym charakterem. Kocek jsme u nas doma uz opravdu meli hodne, ale podobnyho "typka" jeste ne (nas kocour je opravdu schopen zahnat ciziho cloveka na utek). Budete mit o zabavu postarano :-).
Honza Gritzbach, Brno


Podle návodu v
únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 82 koček a 79 kocourů :-). (Kočky stále těsně vedou :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý díl a ve středu jsme měli zatím poslední - osmnáctý. A spousta dalších bude následovat. Kdo v tabuce nemá ještě svého miláčka, prosím o trpělivost - měr i vah je HODNĚ.
Ferda          
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.

 
 
 

Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci