Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: KŘEČCI: Nový člen domácnosti (Jana Ocelíková)

28.4.
Sametka (Ema Stofferová) / Onyx (Ivana Jirková)

27.4.
Prosba o pomoc (Marta B.) / Měření koček - 19. díl (Marta B., Marie M., Marta Jobánková, Jana Muňonová, Petra B.)

Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999

Sametka

Co mě votravuješ, když odpočívám (8 kB) Míry naší Sametky jsem už posílala, dnes připojuji několik drobných postřehů ze sametčího života: Není pravda, že všechny kočky milují ryby. Sametka ryby žere jen wellmi neochotně. Rybí maso i přimíchané do jejího oblíbeného hovězího velmi zručně pacinkou vytáhne z misky až daleko za hranu ochranného linolea a "schválně" jím znečistí koberec.

Oblíbené jsou zato "keksíky" = suché krmení zn. Whiskas, nejlépe to pro koťata. Dostává je za odměnu, když spořádaně sní svůj příděl masa s polévkou. Sametka už to ví a umí se keksíků velmi razantně a nahlas dožadovat. Nelze odejít ze spíže bez krabice keksů nebo bez toho, aby mne Sametka napadla moje nohy.

Sametka často večer stávala vztyčená na zadních u vysokých skříní naší ložnice a hrabala předními tlapkami po zavřených dveřích. Dlouho jsme se domnívali, že chce dovnitř na průzkumy, a čas od času jsme jí tuto "radost" dopřáli. Zcela náhodou jsem přišla na to, že to není přesně to, co si přeje. Začala takto hrabat i ve chvíli, kdy jsem ukládala prádlo do nástavce úplně nahoře a zahlédla jsem její toužebně prosebný pohled obrácený vzhůru. Zvedla jsem ji k sobě až do úrovně nejvyšší police v nástavci a Sametka vyhoupla až na samý vrch skříně. Tam se producírovala, naprosto spokojeně a nadřazeně nás shora pozorovala. Nakonec se tam uvelebila a usnula. Asi po dvou hodinách sama skočila dolů (výška asi 2,30 m). Teď už víme co chce a jejímu hrabání rádi vždy vyhovíme. Dokonce manžel pro Sametku vyrábí šplhadlo na takovém místě, aby si na horní plochu skříní mohla kdykoliv sama vylézt.

Ema Stofferová

Onyx

Jsem tvor, který miluje zvířata, což se v mém dětství projevovalo tím, že jsem domů přinesla cokoli, co mělo čtyři nohy, dvě křídla, atd. Měla jsem vrabčáka, vypadlého z hnízda, bílou myšku (jejíž pobyt u nás se mi málem stal osudným), různé jiné myši, křečky, poštolku (i ta byla vypadlá z hnízda) a další podobný zvěřinec. Moje teta měla dokonce mývala.

Ale, abych se vrátila ke kočkám. Jednoho dne přišla moje máma z práce domů a přinesla mi obyčejnou krabici od bot, abych se prý podívala, co je v ní. Obsah mě úplně nadchl. Bylo tam černé klubíčko se šikmýma žlutýma očima. Kocourek, tak do dlaně. Dostal vznešené jméno Onyx, protože se mu leskl kožíšek stejně, jako ten kámen. A tím začalo moje kočičí období. Už mi prošlo životem moc koček a kocourů různých barev, velikostí, i povah, ale Onyx byl první.

Onyšek byl velmi vzláštní. Měl prapodivné chutě, takže miloval špenát, meruňkový kompot a čerstvé pomeranče. A hlavně vodu. Když slyšel téct vodu do vany, spustil takový rámus a škrábání na dveře, že mu bylo otevřeno. Takže jsem při koupání mívala společnost. V praxi to znamenalo, že si onyšek vyskočil na vanu a chodil po okraji tak dloho, dokud do ní nespadl. A to se mu moc líbilo. Nejspokojenější byl, když jsem si ho posadila na kolena a střídavě ho potápěla a zas zvedala z vody. To by byl vydržel hodiny.

Když se krájelo maso, nebo vařil špenát, stačilo napustit do vany trochu vlažné vody a kocour byl dokonale zpacifikován. Z koupelny se ozývalo pouze šplouchání.

Byl, jako všechny kočky, strašně zvědavý. Chodil navštěvovat sousedy. To se vždycky prosmykl jako duch a oni ho po nějaké době našli spinkat na nejnemožnějších místech. Dole v přízemí bydlela stará paní, která nechávala okno, které vedlo z kuchyně do dvora, otevřené.

Náš miláček jí chodil navštěvovat a jí trvalo velmi dlouho, než přišla na to, kam jí mizí polévka, kterou si nechává chladit na okně. Doma by si ji nevzal, ale uloupená měla větší půvab. Podobně nakládal i s jejíma muškátama. Když jsme tedy nevěděly, kde máme našeho chlupatce, většinou jsme ho našly u ní, jak spí třeba pod postelí. V praxi to znamenalo, že jsme u ní zazvonily, omluvily se, že obtěžujeme, ale není u Vás... atd. Pak následovalo honění za Onyškem - který to považoval za ohromnou legraci - po celém bytě.

Zkuste běhat sem a tam, vykřikovat omluvy a lákat kocoura najednou, to dost unaví. Velká zábava byly návštěvy. Měly jsme sekretář s horní plochou černou. Onyx si na něj vyskočil a udělal naprosto placatou kočičku bez kostiček. Ležel tam bez hnutí tak dlouho, dokud jsme na něj nezapoměli. A pak nastala jeho chvíle. Přes hlavu hosta skočil na stolek. Každý se hrozně lekl a ten rošťák si sedl k němu a tlamičku měl doslova od ucha k uchu. To zvíře se opravdu smálo.

Bydlely jsme v klidné ulici, ve které bylo několik činžáků (v jednom jsme bydleli), jinak samé vily se zahradami. To bylo pro našeho Onyška, jako dělané. Rád sedával uprostřed ulice na kulatém kanále a sledoval cvrkot. Měl štěstí, že nenarazil na řidiče, který by ho neobjel.

Jednou jsem ho pozorovala z okna, jak zase kraluje na oblíbeném místě, a přiběhl k němu vlčak. Onyx byl okamžitě nafouknutý jako balon, mrskal ocasem, a vůbec mu dával najevo, že ten kanál je jeho. Pes se ho pokusil napadnout, ale ten kocour měl snad pacek jako bohyně Kálí, točil se na místě, a šel psovi tvrdě po čumáku. Nakonec ho zasáhl zřejmě velmi citlivě, pes zakňučel a vyklidil pole působnosti. Už si ho nikdy ani nešiml. Onyx si umyl kožíšek a spokojeně se odloudal. Rád se také procházel po okolních zahradách a to se mu stalo osudným.

Jednoho dne zmizel, a když jsme ho hledaly, sousedé nám řekli, že ho nějací výrostci utloukli kamenem... Dlouho nám bylo po něm smutno, pak přišly další kočičky, ale to už jsou jiné příběhy.

Ivana Jirková

P.S.: Přišlo mi hodně reakcí na včerejší Prosbu o pomoc Marty B. Zkusím ještě počkat a po víkendu dám Vaše rady do Dumky.

Ferda

Spící Dumka se s opěradlem 'mazlí' (12 kB)

Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel.: 02 / 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá
10. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na adrese: Pujmanové 1219, Praha 4 (od stanice metra PANKRÁC povedou šipky)
v neděli 7.5.2000 od 10:00 do 17:00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
Bližší informace na http://psoz.asp.cz nebo na tel.: 692 25 88, 536 605.
Největší zásluhu má ten, který si vezme dospělou kočku, protože ta určitě prošla nějakou těžkou situací, na rozdíl od koťat, která přicházejí v pohodě.
Dále je pravda, že dospělá kočka už vše umí, je čistotná, je vykastrovaná, očkovaná, neutíká, neskáče po všem, co je v bytě - je s ní tedy daleko méně práce. Rovněž by byla vděčná za vlídné zacházení.
Bude tam jeden kocourek, který měl na krku drát, který ho div neudusil jak kocourek rostl. Je hrozně přítulný, myslím, že by s ním každý dobře pochodil.
Pak ještě tam bude černá kočička odchycená (pod autem) nedávno na Malé Straně, která má tzv. cvik na uchu, čili je kastrovaná a pravděpodobně k majiteli přišla ze Spolku. Možná, že ji někdo hledá, mohl by ji touto cestou najít. Pokud by se Vám event. přihlásil, může volat 22 21 18 04 a tam ji získat zpět.
za PSOZ Blanka

V patek (24.3.2000) po ranu se nasi kocce "vylihlo" 5 koťat. Pohlavi je prozatim nezname - prevazujici barva je zrzava po otci :-) ktery prebyva taktez u nas.
No kotat je 5, a tento pocet asi o 70-100% prevysuje puvodni odhady. nehodlam je topit a tudiz tak 2 kotata jsou k mani (nebo presneji k mani budou tak po tech klasickych 8 tydnech). Hledam touto cestou zajemce...
Pokud kotata po otci zdedi nejen barvu ale taky vzhled a povahu, muzu slibit ze to budou statni macci s pomerne utocnym charakterem. Kocek jsme u nas doma uz opravdu meli hodne, ale podobnyho "typka" jeste ne (nas kocour je opravdu schopen zahnat ciziho cloveka na utek). Budete mit o zabavu postarano :-).
Honza Gritzbach, Brno

Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 82 koček a 80 kocourů :-). (Kočky stále těsně vedou :-).)

Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý, osmnáctý díl a pak zase po delší době zatím poslední - devatenáctý. A spousta dalších bude následovat. Kdo v tabuce nemá ještě svého miláčka, prosím o trpělivost - měr i vah je HODNĚ.

Ferda

Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.

Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky