Něco málo o naší Nikince. Je to perská modřeželvovinová kočka, vlastním jménem Yma z Helfštýna, říkáme jí však Niki. V květnu bude mít sedm let, takže je to už kočičí dáma v letech. Původně jsem si myslela, že budeme mívat koťata, ale Nikinka je jiného názoru. Byli jsme na několika výstavách, nyní už máme trvalou chovnost, ale není to nic platné, protože Nikinka buď nemá říje, nebo je má tak nezřetelné, že to nelze poznat.
Několikrát jsme byli u kocoura a milostpaní nejevila zájem. Vzhledem k tomu, že zase zájem o koťata není nijak závratný a kočka viditelně netrpí, jsem v klidu. Už s ní ani nejezdíme na výstavy, protože je to přece jen stres, ale jinak jako chovatelka jsem výstavy milovala. Nikde jinde člověk nevidí tolik zpřízněných duší, a protože jste na výstavě s kočkou celý den, tak máte možnost si popovídat a i to určité napětí, jak ten váš miláček dopadne, je příjemné. Ovšem, musíte mít zdravý rozum a nemyslet si, že pokud vaše zvíře nevyhraje, tak mu úmyslně posuzovatelé škodí...
(Atd, atd, organizovaní chovatelé vědí o čem mluvím a je mi z toho někdy smutno. Kolikrát jsem si říkala, jak ten svět může vypadat, když je tolik nevraživosti mezi lidmi stejného zájmu a koníčku, tak jak se pak mají domluvit ti, co je nic nespojuje. Ale o tom naštěstí Dumka není a snad nikdy nebude, zatím z ní cítím jen čistou radost ze sdílení stejných zájmů a žádnou závist.)
Ale zpět k Niki. Protože jsem ji od jejích 12 týdnů, co ji mám doma, průběžně
vážila, zjistila jsem docela velké váhové rozdíly. Nevíc vážila kolem 18. měsíců, to byla dost obezní, mezi zadními nohami se dalo nahmatat množství tuku - vážila 4 900 g. Pak ztratila poněkud chuť k jídlu a její váha se ustálila na 4 000 g - 4 300 g. Tuto váhu si udržovala celý svůj kočičí život až do loňského léta. Tehdy se mi opět zdálo, že má říji, byla u kocoura a po návratu poprvé za svůj šestiletý život onemocněla. Zhubla na 3 500 g a od té doby se pomalu spravuje a nyní má konečně 3 900 g a vypadá už opět k světu.
Změřím ji snad dnes, pak pošlu míry. Myslím, ža zatím stačí, připojím nějaké fotky, jsou z června 1999.
Posílám ještě míry naší Niky (Ymy z Helfštýna), váhu jsem už poslala. Tedy tělo měří 50 cm, ocásek bez chlupů, jen obratle 28 cm.
Božena Musilová
V patek (24.3.2000) po ranu se nasi kocce "vylihlo"
5 koťat.
Pohlavi je prozatim nezname - prevazujici barva je zrzava po otci :-) ktery prebyva taktez u nas.
No kotat je 5, a tento pocet asi o 70-100% prevysuje puvodni odhady. nehodlam je topit a tudiz tak 2 kotata jsou k mani (nebo presneji k mani budou tak po tech klasickych 8 tydnech). Hledam touto cestou zajemce...
Pokud kotata po otci zdedi nejen barvu ale taky vzhled a povahu, muzu slibit ze to budou statni macci s pomerne utocnym charakterem. Kocek jsme u nas doma uz opravdu meli hodne, ale podobnyho "typka" jeste ne (nas kocour je opravdu schopen zahnat ciziho cloveka na utek). Budete mit o zabavu postarano :-).
|
Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 82 koček a 82 kocourů :-). (A dneškem je to zase plichta :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý, osmnáctý, devatenáctý díl a dnes zase po delší době zatím poslední - dvacátý. A spousta dalších bude následovat. Kdo v tabuce nemá ještě svého miláčka, prosím o trpělivost - měr i vah je HODNĚ.
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.
Naše kočička Camfoura bude mít zanedlouho třetí narozeniny a už třikrát nás obdařila krásnými koťaty. Jelikož zastáváme názor, že do třetice všeho dobrého stačí, je dnes už kastrovaná. Rodem je to kočka "třičtvrtě perská", matka byla čistokrevná, otec poloperský. Co se týče povahy zdělila 100% neperské chování. Není to vůbec klidná okrasná kočička, ale normální venkovní coura. Svůj krásný kožíšek protahuje s oblibou tím nejhorším roštím. Češe se strašně nerada, ještě tak to snese na zádech, ale na břicho si nedá šáhnout. Poslední kosmetické úpravy se datují ke kastraci, kdy jsem zrádně využila jejího narkotického stavu.
