| |
25.5.
Kočičí proměny (Marie Hynková)
24.5.
Buméš, Humoš a Piškvorka (Dagmar Milatová)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999
| |
Motto k seriálu, který začal dnes vycházet v PET:
Lezia si pes a mačka na peci a cez prižmurené oči sledujú svôjho pána.
Pes rozmýšlá: Krmí ma, stará sa o mňa, dáva mi strechu nad hlavou, určite je Bôh.
Mačka rozmýšlá: Krmí ma, stará sa o mňa, dáva mi strechu nad hlavou, určite som Bôh.
zaslala Kamila Kožíšková
|
Kočičí proměny
Další povídání o osudech kotěte Fillipa z Doks, který se změnil na pana kocoura Micíka z Vinohrad na letním bytě v Doksech. V Dumce se o něm povídalo v září.
Micíkova váha 3,5 kg (je hubeňour přesto, že pravidelně krmen) délka 47 cm, délka ocásku 31 cm.
Když se dokská zahrada zahalila do listí a ráno zábla rosa do tlapek, začali mít kočičí bratři Méda - Béďa a Filip starosti se zazimováním. Méďa - Béďa jednoho dne našel hodné lidi a dobré bydlo a Filip osaměl. Najednou neměl koho by tahal za ocásek a s kým by hrál šiškový fotbal. Také slunce šetřilo úsměvy a den se krátil.
Zamyšleně sedal na krabici v zádveří, mnul si ustarané čelo tlapkou a říkal si: "A co Já ? Jsem přece veselý, kamarádský a mají mne rádi - tak kam půjdou ONI, tam patřím i JÁ ! ... Ale - vezmou mne s sebou ?"
Vzali ! "ONI" v kocouřích myšlenkách, to jsme totiž "MY" - jeho lidská rodina. Když jsme naposledy otočili klíčem a zamkli zahradní vrata, měl své vyhrazené místo v autě i kocourek.
Z Filipa se stal zimní PRAŽÁK. Rychle si zvykl a vůbec mu nevadilo, že hlavní vycházková trasa vedla jen z okna pokojového na okno kuchyňské a výjimečně se prodloužila z předsíně do chodby činžáku. To když si šla paní vyzvednout noviny ze schránky.
Chyběly stromy na šplhání, ale - nefoukalo tam do kožíšku, byla tam miska a hlavně měl tam své lidi. Pak se říká, že kočky tíhnou více k místu než k lidem, ale - kdepák !
Slunce stále ubývalo až přišly Vánoční dny. Filip dostal kočičí dárky a shodil něco ozdob ze stromečku. Na zavolání sice někdy otočil hlavičku ale nedá se říci, že by byl vzal jméno Filip za své. A tak jeho paní, naše matka rozhodla, že do nového roku půjde s novým jménem - MICÍK. Asi se mu nové jméno zalíbilo, slyší na něj - ale nedá se říci, že by zrovna poslouchal.
Micík, kocourek z Vinohrad, pozoroval z parapetu okna jak přichází jaro a co se děje kolem. Jako by tušil, že když oknem přichází voňavější, teplejší vzduch, číhá někde za rohem jaro. A to znamená, že by se mělo jet z Prahy ven. Také jeho paní už nemá v Praze stání. Balí tašky a slibuje Micíkovi, že se brzy budou stěhovat na letní byt.
Přiblížily se Velikonoce. Nalodili jsme do auta muškáty, semínka a sazenice, tašky, Micíkův koš a polštář - nakonec matku a Micíka a už se jelo. Dojeli jsme, odemkli zahradní vrata, otevřeli auto a Micík nic. Seděl na klíně a dělal, že zahradu na které se narodil vůbec nepoznává. Nechal se odnést do domu a velmi opatrně si všechno kolem sebe očichal a prohlédl. Dveře na balkon byly otevřené, ale Micík nejevil zájem jimi projít. Hlídal si SVÉ lidi, kontroloval kam mu dávají "toaletu", kam misky, kam polštář. Bylo teplé odpoledne a káva se pila na balkóně. Když tam byla celá rodina, rozhodl se Micík, že nesmí chybět. Vybral si místo na parapetu a konečně se pořádně rozhlédl po okolí. Z vedlejší zahrady na něho téměř kamarádsky zaštěkal doga Dexter, kolem se mihlo jemu podobné chlupaté zvířátko, bzučel čmelák a z trávy, dole v zahradě, se ozývala spousta zvuků.
Micík se rozhodl "Své lidi mám na dohled, tak se nemůže moc stát. Zkusím skočit a projít se po bzučícím zeleném koberci" Přistání pod balkónem proběhlo hladce, ale lidi na okamžik zmizeli z dohledu. Micík rychle oběhl dům, stál před vstupními dveřmi a žalostně se domáhal dovnitř. Zachránili jsme ho a za chvíli se trasa přes balkon na zahradu a zase dveřmi zpět opakovala. Přestalo mne bavit dělat stále dveřníka a tak jsem se vydala pod balkón a Micíkovi, který zase skočil jsem se snažila posunkovou řečí naznačit, že vyskočit zpět na balkon je pro něj hračka. Pochopil a já jsem si mohla jít dopít kávu.
Den za dnem rostla Micíkova statečnost, jednoho večera nepřišel domů na zavolání - šel za kočkami. Z prvního záletu ho vyhnal místní "donchuán", hnal ho až na balkon a ještě tam mu hlasitě nadával. Jejich spor ukončila matka tím, že na kocoura vzala smeták. Micíkovi pofoukala rány a dala čerstvou misku navíc. Příroda vykonala své a další výlety byly úspěšnější. Minulý týden se Micík vrátil až nad ránem tak unaven, že usnul v křesle na balkoně. Když jsme vstávali a otevřeli balkonové dveře přesunul se na gauč a upadl do tak hlubokého spánku, že ho neprobudily ani libé vůně oběda. Až navečer s námi chvíli pracoval v zahradě, chvíli jsme s ním hráli šiškový fotbal a když se matka šla projít po okolí, dvorně ji doprovázel na každém kroku. Dny mu krásně plynou. Lidé přijíždějí a odjíždějí, jen jeho paní je s ním stále a to je nejdůležitější - svět je zase v pořádku !
Marie Hynková
Protože jsem posílala míry našeho kocoura Kleofáše bez obrázků, našla jsem teď pár fotek a nechala jsem je naskenovat. Třeba se budou hodit. Na fotce s květinami je Kleofášova nejoblíbenější poloha - vleže na slunci. Na té více nahoře musel vyzkoušet, jestli by se v tom novém košíku nedalo dobře spinkat, na houby ať si páníček chodí třeba s igelitkou. Naštěstí pro nás zjistil, že košík je nepohodlný, protože je malý, a že lepší pospání je u dětí v peřinách.
Míša Hejná
Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 83 koček a 82 kocourů :-). (Míry a váha kočičky PTI převážila plichtu zase těsně na stranu koček :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý, osmnáctý, devatenáctý, dvacátý, jednadvacátý, dvaadvacátý, třiadvacátý díl, poznámka k měření a vážení od paní Crossette, čtyřiadvacátý, pětadvacátý díl a pak poznámka k Dumce a její váze. Jako poslední zatím vyšly míry a váha Micíka z Vinohrad.
Kdo v tabulce nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-).
Na další várku měr a vah se těší
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.
|
|
