| |
30.5.
Vensy - odpověď na dotaz (Petra)
29.5.
Prosím držte palce (Jana Müllerová, Ferda)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999
| |
Prosba
V sobotu rano jsem v Brne u hrbitova nasla malinkou kocicku. Ma asi 4 tydny. Byla ve velmi spatnem stavu. Hodne podvizivena, plna blech, s rymou, kaslem a teklo ji z oci. Stale ted spi a zotavuje se. Byla hodne vycerpana a podchlazena. Evidente minule deste travila venku.
Vzala jsem si ji k sobe a odblesila ji, dnes s ni jdu k veterinari a poradim se co dal. Zaplatim ockovani i odcerveni a ostani lecbu, aby byla kote jako lusk. Jenze si ji nemohu nechat. Bydlim v panelaku, v malem byte a jsem az do sedmi hodin kazdy den mimo domov. Mimo to mam velmi mnoho sportovnich zajmu a odjizdim temer kazdy patek z Brna pryc az do nedele.
Drive kdyz jsem bydlela s rodici v domku jsem kocky mivala a tak k nim mam velmi kladny vztah. Ovsem rodice jiz maji plny dum zvirectva.
Kocice rikam Antonina, takze Tonicka i kdyz pro ni by vic sedelo Bleska. Zatim na to stejne moc neslysi, tak je zmena mozna. Je bilo-strakata a moc mila.
Rada bych kocicku (kotatko) nekomu venovala, ozvete se prosim Dumce.
|
Vensy - odpověď na dotaz
Jestli si mohu dovolit jeden soukromý dotaz k Dumce ze 16.5.2000 od autorky Petry. Sibirka Vensy, to je nějaké kočičí plemeno? Takhle nějak by měla (podle mě) vypadat ta jediná nejkočkovatější kočka.
Rita Kubelová
Já i Vensy velice děkujeme za pochvalu - musím říct, že nás obě zasáhla až do hlouby dušičky :-). Vensy, ač původem zvířátko čistokrevné, není kočka výstavní, ale jen a pouze pro radost, a o to více nás titul "nejkočkovatější kočka" potěšil. Myslíme, že to je největší poklona, jakou může kočka dostat!!!
Já nevím jestli mám dostatek znalostí a vědomostí, abych mohla po odborné stránce popsat plemeno sibiřských koček, bylo by asi lepší ponechat tuto záležitost odborníkům a tak napíšu jen to co vím:
Sibiřské kočky se k nám (a nejen k nám, ale i dál na západ) dostaly jak jinak než z bývalého Sovětského svazu, většinou z Moskevské oblasti, kde mají tyto kočky dlouhou tradici. Jedná se o jedno z přírodních plemen, které je charakteristické "sněžnicemi" na tlapkách - takové delší pevnější osrstění (aby prý nepropadaly do sněhu), huňatým ocasem, protáhlými chloupky na koncích uší a poměrně robustní stavbou těla (což zrovna naše Vensy dost postrádá).Jejich nejbližšími a nejpodobnějšími příbuznými jsou norská lesní kočka a mainská mývalí kočka. Až do minulého roku to bylo plemeno "neuznané", tj. na výstavách se sice vystavovalo, ale nebylo jaksi oficiálně zařazeno. Od minulého roku jsou uznané jako oficiální plemeno a byly jim určeny i typy barev - stříbřité, želvovinové, s bílými znaky atd. atd. Ale podle mého laického názoru - mourák je mourák - má nejblíž k tygrovi!
Vensy, jak je vidět z jejích fotografií, je mourák s bílými znaky - a všichni si myslíme, že jí to moc sluší!!! :-)
Jinak jde o plemeno poměrně společenské, zřejmě převzatý zvyk ze Sibiře, kde by bez lidí asi nepřežila. A ještě malá zvláštnost - prý mají rádi vodu.
Nevím, jak ostatní zdejší sibiřky, ale Vensy vodu zbožňuje, alespoň do chvíle, kdy by jí hrozilo koupání! Jinak si vydrží hrát s čůrkem z vodovodu mimořádně dlouho, ráda se cachtá v misce s vodou a honí různé plavací hračky v umyvadle. Dokonce jsem jí i přistihla, jak si namáčí tlapku pod tekoucí vodou a labužnicky omývá obličej!
 To je asi tak všechno, co o sibiřkách vím. Jinak my jsme se k sibiřce Vensy dostali dost náhodou. Maminka jednoho našeho kamaráda kdysi ze zájezdu se sportovci do Moskvy přivezla nádherného kocoura. Dostal jméno Bonifác a vypadal úplně jako kocour domácí, jenom byl daleko chlupatější a 2x tak větší. Všichni jsme ho strašně obdivovali a tehdy nám bylo řečeno, že se jedná o sibiřského kocoura. Abych pravdu řekla, považovali jsme to za vtip.
Ale už tehdy jsme si řekli, že jestli si někdy pořídíme kočku, tak to bude muset být kocour a vypadat jako Bonifác. Uběhlo skoro deset let a my jsme začali řešit zda si máme do paneláku pořídit nějaké zvíře. Tehdy jsme byli spíše pejskaři, líbili se nám kokrové, ale co se psem v paneláku a při našem pracovním vytížení. Jenže zvíře jsme chtěli. Navrhla jsem králíka a můj manžel Tomáš pronesl onu osudovou větu - než králíka, to radši kočku!! (nic proti králíkům, jsou to milá a přítulná zvířátka, ale uznejte, že s kočkou se rovnat nemohou). Okamžitě se mi vybavil Bonifác a blížící se datum výročí naší svatby. To by byl, panečku, dárek! Jenže jak někde zjistit, zda sibiřské kočky opravdu existují a nestat se terčem posměchu? Nakonec mi pomohl jeden můj kolega z práce, jehož žena vlastnila obchod se zvířaty.
Někde našli jakýsi článek o tom, že sibiřky opravdu existují, že jich je v Rusku plno a prý dokonce hlídají i v Ermitáži (asi ne zloděje, ale spíš, aby myši nesežraly umělecká díla). Kocouři prý můžou mít až metr a 10 kg! Byl tam i kontakt na svaz chovatelů koček a pak už to šlo ráz naráz. Pravda je, že nemáme kocoura ale kočičku, která nemá deset kilo, ale něco přes tři.
Zato je úžasně milá a inteligentní a ze všech nej! :-)
Tolik stručně asi stručně o sibiřkách.
Petra & Vensy
Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 83 koček a 82 kocourů :-). (Míry a váha kočičky PTI převážila plichtu zase těsně na stranu koček :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý, osmnáctý, devatenáctý, dvacátý, jednadvacátý, dvaadvacátý, třiadvacátý díl, poznámka k měření a vážení od paní Crossette, čtyřiadvacátý, pětadvacátý díl a pak poznámka k Dumce a její váze. Jako poslední zatím vyšly míry a váha Micíka z Vinohrad.
Kdo v tabulce nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-).
Na další várku měr a vah se těší
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.
|
|
