OverCat - 2. díl
První díl o stěhování se kočky Mourinky z Dánska do Spojeného království jste si mohli přečíst včera.
V sobotu v 11:00 s Mourinkou u veterinare v Hillerodu. Prohlidl ji, zjistil, ze je zdrava a vyplnil "Zdravotni certifikat".
"Pane doktore, prosim Vas, webova stranka britskeho Ministerstva zemedelstvi uvadi, ze pred prijezdem do Britanie musi zvire podstoupit lecbu proti tasemnici a nejakym jinym parazitum."
Pan doktor dal Mourince pilulku proti tasemnici. Tvrdil, ze ji spolkla, ale ja myslim, ze ji vyplivla.
"Pane doktore, prosim Vas, ale oni jeste pozaduji lecbu proti 'ticks'."
"To v Dansku vubec nemame. Takova lecba neni potreba."
"Pane doktore, vite, oni tam jsou byrokrati."
"Kdyz Vam budou delat problemy, odkazte je na me, at mi zavolaji."
Jeste chvili jsem nalehala, ale jen s tim vysledkem, ze jsem vypadala jako uplny pitomec. Vratily jsme se tedy s Mourinkou k Larsenum. Maji doma Internet. Nasla jsem prislusnou webovou stranku, dala ji precist Kjeldovi Larsenovi a poprosila ho, aby veterinari zavolal. Kjeld byl v prekerni situaci - nechtel se ztrapnit pred ocividne rozumnym, dobre informovanym a kompetentnim veterinarem, ale nechtel me dorazit odmitnutim.
Zavolal tedy veterinari a asi desetkrat mu zopakoval, ze mam skutecne velike obavy. Veterinar posleze rekl, ze to je v poradku, ze cesta bude narocna a obavy jsou pochopitelne, ale ze mu musim verit a proste to zkusit. A ze si je stoprocentne jisty, ze dokument, ktery mi dal, je vsechno, co potrebuji.
V nedeli v 6:00 rano jsme se s Mourinkou vydaly na cestu. Taky s 31 kilogramy Mourincinych zavazadel - splhaci sloup od podlahy ke stropu (slozeny do toho nejvetsiho samsonitu, ktery sam o sobe vazi asi pet kilo), ovci kuze zvici stredniho ledniho medveda, a podobne. Mne v tech zavazadlech patrila jedna miska na ovoce.
Letelo nam to v 9:00, v Amsterdamu jsme pristaly v 10:40. V prijezdove hale se ke mne pritocilo nevyspale, zanedbane, neoholene individuum, zeptalo se, jestli jsem to ja, a predstavilo se jako Marco z firmy DTC. Zeptala jsem se, jestli ma moji letenku. Marco odvetil, ze o me letence nikdy rec nebyla, ale ma letenku pro kocku. Rekla jsem jenom "Tak kde je prodejni prepazka British Midland." Marco namitl, ze nema tolik casu, ja jsem namitla, ze beze me kocka nikam neleti. Slecna u prepazky se usmivala a mela volne misto v
odpolednim letadle.
Marco zbodal fakturu, zapomnel na VAT a potreboval platbu v hotovosti. Rozhodla jsem se vymenit danske koruny, a u smenarni prepazky ve fronte prede mnou stal americky turista, ktery menil zpatky na dolary ruzne bankovky a mince jedenacti evropskych statu. Marco zapomnel, ze nema cas, a zacal byt pratelsky.
Marco mi dal fakturu DTC, prevzal Mourinku v prepravce a zdravotni certifikat, slibil, ze nic neztrati a ze na Mourinku dohledne, a zmizel i s ni. A vypnul mobil.
U odletu jsem poprosila elegantni lec studenookou letusku BM, aby overila, ze Moura je v letadle. Moura nebyla nikde. V letadle, v cargo terminalu, nikde. Letuska upjate prohlasila: "Takze vy jste v hale nekomu predala kocku a ted chcete, abych vam ji nasla." Upresnila jsem, ze kocku jsem predala nikoliv "nekomu", nybrz zastupci firmy DTC, ktera je obchodnim partnerem British Midland.
Letuska se nafrnela a asi dvacet minut se nic nedelo. Potom jiny stevard nekam zavolal, ukazala na dodavku na letistni plose a rekl mi: "Kocka je v tamhletom aute." Opravdu byla, a mohla jsem sledovat, jak ji nesou do letadla.
Prselo, padaly kroupy a fucela vichrice.
Let byl kvuli spatnemu pocasi o hodinu zpozdeny, ve vzduchu se letadlo propadalo v turbulencich a Moura, ac zkusena cestovatelka, letela poprve nikoliv se mnou v kabine, nybrz sama v cargo holdu. Tise jsem slzela a litovala ji.
Jana Müllerová, GB
Pokračování zase příště.
Podle návodu v únorové Dumce čekáme s Dumkou na míry Vašich koček a kocourů (případně i s obrázky v JPEG) - momentálně mám míry na :-) 83 koček a 82 kocourů :-). (Míry a váha kočičky PTI převážila plichtu zase těsně na stranu koček :-).)
Děkuji všem, kteří délku koček již zaslali, i všem, kteří připojili k rozměrům nějaký mini-příběh či fotku. Těším se na další míry, váhy i obrázky nebo jejich zpřesnění, které postupně, jak se budou objevovat v Dumce, doplním do tabulky na speciální stránce. Kromě první části měření a čtvrtečního komentáře paní Crossette máme také druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý díl, povídání O Cirdovi, Quincy a Peggy a upřesnění Jak se měří kočky - ve velkém :-), desátý, jedenácty, dvanáctý, speciál 13-ti venkovních koček paní Janelové, čtrnáctý, patnáctý díl, doplněný poznámkami k měření koček, šestnáctý díl, doplněný návodem jak měřit kočky v koutku, sedmnáctý, osmnáctý, devatenáctý, dvacátý, jednadvacátý, dvaadvacátý, třiadvacátý díl, poznámka k měření a vážení od paní Crossette, čtyřiadvacátý, pětadvacátý díl a pak poznámka k Dumce a její váze. Jako poslední zatím vyšly míry a váha Micíka z Vinohrad.
Kdo v tabulce nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-).
Na další várku měr a vah se těší
Tabulka měr a vah vašich koček a kocourů.
