| |
Prosba
Ráda bych našla hodné lidi kteří by si vzali dvě dvouměsíční zdravá koťata nebo asi desetiměsíčního černobílého kocourka s delší srstí - více viz čtvrteční Dumka.
Pokud by se někdo hodný našel, zatelefonujte mi kdykoliv domů na tel. číslo (02) 363561 a já vám zařídím ostatní.
Hledá se kocourek !!!
Dne 8. června se v Brně na Kraví hoře (Masarykova čtvrť, Žabovřesky) ztratil roční hnědomourovaný, velmi přítulný kastrovaný kocourek. Případnou zprávu o něm prosím podejte na telefonní číslo 05/43249953, nebo e-mail renatazal@atlas.cz
|
Chvíle štěstí
Chci se podělit o chviličku štěstí, které mě přepadlo po přečtení příspěvku o umístění brněnského kotěte od hřbitova - Blešky. Jelikož jsem z Brna, vím, že i tady je stav koček tulaček dosti neuspokojivý. Sama vím o nádvorních kočkách na mém pracovišti, v místě bydliště, při cestě ze zaměstnání. Všude je naštěstí krmí, ale tím jim vytváří příznivé podmínky pro rozmnožování.
Protože jsou to tulačky, nejsou pravděpodobně kastrované. (Nevím ale, jestli je to ta nejlepší metoda. Prý kočičí společenství vykastrovanou kočku či kocoura už nechce pustit mezi sebe.) Opět se obávám, abych nenašla zmatené a vystrašené potomky těchto koček tady nebo kdekoliv jinde.
V prodejně zverimexu, kam chodíme doplňovat zásoby pro naše 2 kočičí miláčky, už na nástěnce visí 3 kotěcí nabídky. Proto by mě zajímalo, proč se právě kočky tak snadno a "furt" množí a jak to dělají v jiných civilizovaných státech (např. na západ od nás). Slyšela jsem totiž o kempech v Chorvatsku, kolem kterých se údajně pohybují kočky tulačky na první pohled nemocné. Takže už mám strach vyjet i k moři, abych tam neviděla něco děsivého.
Pozdrav od paní Muroňové, který Dumka dostala po té, co jsem psal, že se podrobila operaci...
|
V Brně nevím o žádném kočičím útulku (pouze na Kociánce), kde jsou i psi a je to tam údajně dost zoufalé.
Od té doby, co před pěti lety k našemu peršanovi Maxovi přibyla neplánovaná kočka Zuzina a ze mě se stala kočkomilka, jsem se stala "nešťastnou", protože při pomyšlení, že opravdu někde najdu nějakou chudinku, tak nevím, co s ní. Neboť byt máme sice velký, ale při dnešním bytí a nebytí bychom smečku neuživili a ještě bychom byli pro okolí podezřelí. Takže: nechat ji svému osudu (hrozná představa), nebo si ji vzít do bytu (není možné), nebo ji dát do útulku (ale kam), nebo ji uspat (strašné)?
Prostě shrnuto a podtrženo: příroda je mocná a my se jí asi vzdalujeme, protože dříve mně to nepřišlo tak "divné", když babiččina kočka porodila koťata a dědeček s těžkým srdcem je musel zprovodit ze světa...
Potřebovala jsem se trochu "vykecat", ale stejně by mě zajímal názor druhých na kočičí problematiku a jak se s tímto problémem vyrovnávat fyzicky i psychicky.
Dana z Brna
Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se specielně vážení a měření najdete 20.června, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
|
|
