Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Knaánský pes (Lumír O.Hanuš)
 
10.11.
Kuba a Špunt (Ivana Jirková)
9.11.
Z historie kočičí II (Mojmír Hanuš, Olomouc)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999


Kuba a Špunt

Moura se snaží být neviditelná (6 kB) V příběhu o kočičce Malé jsem psala, že se jí asi rok po návratu do "kočičího sídliště" narodila koťata. Přesně na 1. máje 1999. Byli to dva mourci - kočička a kocourek - a jedno černé, také kocourek. Malá si pro svojí rodinku vybrala dvousklep ve vysoké škole, plný krabic, nábytku, a podobných "pokladů". Nemohlo se jim tam nic stát, protože okénko bylo asi tři metry (které několikrát denně skákala) vysoko, a do sklepa nikdo nechodil.

Později tam starý pán, který v té VŠ bydlí, dal alespoň prkno, aby to neměla tak těžké. Asi po třech týdnech vyvedla koťata ze zadní místnosti, kam nebylo vidět, do přední a mně začaly blahé doby. Pohled na tři raubíře, kteří se honí mezi krabicemi (občas do nich padali, pak je pištící Malá vynesla v zubech ven), lezou do povytažených šuplat starého kancelářského stolu, bojují o starý kbelík (do kterého pravidelně vlezl černý kocourek a druzí dva ho "dobývali"), byl lepší, než všechny komedie, které nám byla schopna nabídnout televize. Musela jsem vypadat dost podivně, jak stojím a zírám upřeně do cizího sklepa, ale bylo mi to docela jedno :-).
Když bylo mrňatům asi šest týdnů, přemístila je do jiného dvousklepa, který patří tomu starému pánovi, a kde je pro kočičky vyřazený koberec, nemenší množství různých věcí a prkno tak, aby bylo možné po něm vylézt ven. Což ta drobotina velice rychle udělala.
Oba kocourci byli se mnou okamžitě kamarádi, nebáli se a chtěli hladit. Kočička byla opatrnější, držela se stranou. Brzy zmizela a už jsem jí nikdy neviděla. Kocourci se stali atrakcí, protože lumpárny, které vyváděli, přitáhly všechny chodce. Jednou jsem je pozdravila "Ahoj, špunti", což se jasně líbilo černému. Na toto slovo vždycky přiběhl, tak mu ten Špunt už zůstal.
Mourkovi jsem začala říkat Kuba. Špunt se hrozně rád mazlil, ale chovat nechtěl. To hned hledal cestu dolů. Ale moc rád si lehl na záda a nechal se drbat na bříšku. Kuba byl chovací. To bylo samé "prosím, prosím", já jsem byla celá podrapaná, protože se postavil na zadní, chytil se mi za nohu a druhou packou se domáhal zvednutí. Když jsem si ho vzala do náruče, stulil se mi na ruku, hlavičku si mi dal na rameno a vrněl blahem. Nebo se mi omotal kolem ruky, že jsem ho měla jako rukávník. V zimě to bylo docela fajn.
Nosila jsem starší kožíšek, jehož límec se Kubovi hrozně líbil. Jak mohl, vlezl si mi pod ten kožíšek, hlavu zabořil do límce, koukal ven a byl blažený.
Moura se ukládá do křesla ke spánku (7 kB)
Jednou u "jejich" okénka někdo odhodil karton od vína. Dost velký. A opět nastalo dobývání hradu. Hradní pán byl zase Špunt. Kocour Bráška seděl opodál a díval se na "kluky" s klasickým výrazem "to za našich mladých let nebývalo". Vypadal v té chvíli jako pohoršený důchodce. Oni ho ti kluci vůbec dost zlobili :-).
Kluci si také vymýšleli různé hry. Jedna z jejich oblíbených (když byli menší) bylo to, že si vlezli na kolo zaparkovaného auta a odtud po sobě hrabali packami. Tam ovšem lezli i tehdy, když šel okolo nějaký pes. Ten se mohl zjevit, že na ně nemůže, což oni dobře věděli :-))).
Zaparkovaná auta byla pro ně vůbec hernou. Vymysleli (vlastně Kuba vymyslel) novou hru. Vyskočili na kapotu, po předním skle vylezli nahoru a vozili se dolů. Zcela plánovaně. Nebo si vylezli na střechu auta tak, aby tělíčkem přimáčkli anténu. Pak jí pustili a jak se kývala, kývali hlavičkami do taktu. A pak znovu, třeba deset minut.
Taky kousek polystyrénu byl hračka k nezaplacení. S tím hráli fotbal po celém okolí. Pochopitelně se mnou chodili kolem bloku, Bráška (který na ně ukrutně žárlil) si to nedal vzít také, tak se mnou chodili tři. V polovině srpna se Malé narodila další koťata. Čtyři, dva mourci a dvě černá. Když jim byly asi čtyři týdny, Malá se ztratila a už se neobjevila...
Po dvou dnech ti malí vylezli - asi hladoví - ven. A tak Kubovi se Špuntem skončilo "dětství". Okamžitě převzali starost o koťata, hlídali je, učili jíst, co se smí a co ne, že se musí utéct před autem. Na papírkách od cigaret je učili chytat myšky, prostě je učili to, co je samotné stačila máma naučit. Byli naprosto neodolatelní ve své péči.
V té době se mnou nechodili kolem bloku, ale chodili za mnou jen tak kousek. Takže to vypadalo následovně: já, Kuba, čtyři koťata, Špunt. Všechno za sebou. No obrázek pro pobavení. Kluci mrňatům ukazovali kam můžou, jak se leze mříží u obchodů, čemu se vyhnout. Koťata se mě nebála, tak jsem si je mohla chovat kdy se mi zachtělo.
Po několika týdnech si malé rozebrali lidé z okolí. Oba kocourci je ještě dlouho hledali.
Mourinka si hoví na křesle (7 kB)
V té době se Špunt naučil jedné věci. Když jsme šli kolem bloku, najednou odběhl, postavil se na kanál a vyčural se do něj. To pak dělal pravidelně a nakonec se do kanálu i chodil vykakat. Nikdy jsem nic podobného neviděla ani u psa, natož u kočky. Kuba to nedělal.
Když bylo klukům skoro jedenáct měsíců, začal Kuba jevit touhy po nějaké kočičí slečně. Druhý den zmizel a už se nikdy neukázal :-(. Špunt ho hledal, plakal, ale marně. Po čase si zvykl, ale začal hubnout. Taky se najednou chtěl chovat.
Pak mu začalo růst bříško a jen se ploužil. Chytila jsem ho a šli jsme s ním na veterinu. Zpátky už jsme šli bez něj. Měl snad žloutenku, nebo "kočičí mor", nevím. Pod srstí měl kůži úplně žlutou. Veterinář říkal, že léčení by bylo dlouhé, bolestivé (musel by denně na kapačky) a výsledek tak 5%. Že by bylo lepší jej uspat, aby se netrápil. A tak jej syn držel, ja hladila po hlavičce a pro slzy neviděla. Srdíčko nejhodnějšího kocourka dotlouklo a já si dodnes vyčítám, že jsem jej nechytila a nedonesla dřív, ale ono to celé trvalo jen asi týden...
Asi by i tak bylo pozdě. V době, kdy začal být nemocný, se v okolí trávily myši. I to mohla být prý příčina jeho nemoci. Chyběly mu přesně dva dny do prvních narozenin. Ještě dlouho jsem čekala a doufala, že se třeba vrátí Kuba. Ze všech svých pouličních kočiček jsem tyhla dva kocourky měla nejraději a doufám, že alespoň Kuba třeba u někoho žije a má se dobře.

Ivana Jirková          

P.S.: Dnešní příběh doplnila svými obrázky Mourinka Jany Müllerové.

Mourinka je čistotná kočička (11 kB)

Hledá se nový domov pro kocoura
Hledáme nový domov pro osmiletého mourovatého kocoura. Zemřel mu majitel a pokud se nenajde nikdo, kdo by se ho ujal, dají kocoura majitelovi potomci uspat. Kocour je kastrovaný a není zvyklý na společnost dalších zvířat. Což je take duvod, proč ho nemůžeme umístit do Mikroazylu pro kočky v Liberci - mezi sedesáti dalšími kočkami by brzy zašel. Kocour by se hodil do klidnějšího prostředí, byl by idealním společníkem staršímu člověkovi v důchodu.
Situace je opravdu naléhavá - veterinář se uvolil, že u sebe kocoura nechá maximálně přes víkend a potom ho pošle do večných lovišť :(.
Pokud byste znali někoho, kdo by byl ochotný poskytnout tomuto zvířeti nový domov, kontaktujte prosím paní Klímovou, tel: 048/2710197 (večer) nebo 0604239524.
Sue
Ztracený černý kocourek v Praze 4?
V Praze 4 na Hájích bydlí od minulého týdne v křoví před našim domem černý kocourek, evidentně dobře živený s krásnou srstí. Zdá se, že se ztratil a v panelákové džungli netrefí domů. Má rád lidi, je důvěřivý, lísá se, ale do domu nejde. Hledáte-li ho či znáte majitele, ozvěte se na nebo tel. 7213 1482 (zaměstnání), 7916 982 večer, víkendy.
V Brně se našel rezavý kocour
Našel se velký rezavý kocour (tmavší barva) v Brně - Králově poli. Kastrovaný, čistotný, hodný, zvyklý na byt. Spojení: 05/455554446 do zaměstnání, 05/47225883 domů nebo MAIL Dumce. Více si můžete přečíst v mé zprávě v pondělní Dumce.
Lenka Prokešová
Nabídka strašilek
Znovu nabízím strašilky, tentokrát ve stavu vajec. Kdo by měl zájem si je sám vylíhnout? Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové.
Mám moc velikou prosbu
Jsem z Brna, mám docela prostorný byt a rád bych si tam pořídil kočku. Takovýho mazla mazlivýho, ale má to jeden háček. Mám doma několikero zvířat, jako jsou mloci, rybičky, pakobylky a strašilky (několik druhů - rád s někym vyměním, pokud máte něco jiného) a taky pár ptáčků. No a ta kočka by musela být na takové věci flegmatik bez zájmu... Nesměla by mít tendence lovit. Slyšel jsem, že takové jsou angorské či perské kočky...
Poradíte mi někdo, prosím ?
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.
Našel se Mourovatý kocourek
Se zpožděním cca 3 měsíců, kdy byl kocourek před našim domem (Vajdova ul. v Praze) nalezen, resp. se tam nastěhoval, oznamujeme, že by se mohlo jednat o kocourka, kterého hledali formou létáčku na zastávce tramvaje č. 11 ve Strašnicích. Mourovatý je a na jméno "Honzíku" se dívá dost vykuleně!
Kocour je pěkný, má neobvykle silný hlas, a je i hezky zbarvený (žihaný mourek, asi kolem 1-1,5 roční), i když naše "péče" co se týče stravy je dostatečná, (krmí ho několik nájemníků), bohužel mu nemůžeme poskytnout klidnější místo, všichni máme již nějaké to zvěřstvo doma (já např. kočičí tým 2 holky + 1 kocoura).
Kontakt pro dotaz na nalezenečka je tel. 02/24412027
nebo mail irena.vitaskova@cnb.cz
Ztratila se černá kočička
(umístěná z jarní výstavy PSOZ) slyšící na jméno TERINKA, a to z adresy: Tryskovická 5, Praha 9, majitelka pí Pavla Motyčková, tel. 0602 54 72 64.
Kočka je dle informace kastrovaná, má v boltci levého ucha cvik (vykrojení) - označení kastrovaných koček, je velmi plachá.
Ztratila se cca před 15.9.2000 - po přestěhování majitelky na uvedenou adresu. Prvních deset dní se na novém místě chovala dobře, dokonce odháněla ze zahrady cizí kočky.
Prosíme každého, kdo by mohl podat nějakou informaci, aby se přihlásil, už s ohledem na nekonečnou práci pracovnic Pražského spolku ochránců zvířat.
Mourovatá koťátka
Jsme dvě krásná mourovatá koťátka. Hledáme hodného člověka, který by se s láskou o nás postaral (i jednotlivě). K odběru ihned.
Kontakt   Tara: 0603-993-074,
Pavel: 0608-909-089
Ztratil se bílošedý perský kocourek
Na sloupu u zastávky před našim ústavem (Brno - Žabovresky - sídliště u Královopolské ulice) se objevil následující inzerát:
V Brně se ztratil bílošedý perský kocourek. Nalezci odměna! Kainarova 72, tel. Brno 757131.
Jiste o něho pláčí, a jestli chcete udělat dobrý skutek a dát to do Dumky, bylo by to fajn, i kdyz ty lidi vubec neznam...
Renata
Matýsek sedící (3 kB) Matýsek ležící (3 kB)
Ztratil se zrzavý kocourek
Ve stredu 21.6. se v lokalite Prahy 8 - Kobylis (konkretne bydlime Brezineveska 12) ztratil zrzavy kocourek. Matýsek je tri roky stary (23.6. jsme slavili treti narozeniny nasich kocicek, buhuzel uz bez Matyska) zrzavy mourek, zeleno zlute oci, kastrovany, velice dobre ziveny - mel skoro 8 kg.
Jelikoz mame baracek, byl zvykly chodit ven, ale skoro tyden se neukazat to nikdy neudelal! Se svou sestrou Anickou meli sve teritorium na nasi a sousedovic zahradce a dal se jit neodvazili. Byl moc hodny az hloupy a tak mame podezreni, ze ho asi nekdo odnesl.
Kontaktovala jsem vsechny veterinrni stanice, utulky, atd. nic platne. Moc dekuji za pomoc a prosim o zaslani jakekoli informace o Matyskovi.
Marcela, e-mail: marcela.matouskova@mccann.cz
telefon: 0604/51 51 01

Hledá se kocourek !!!
Dne 8.června se v Brně na Kraví hoře (Masarykova čtvrť, Žabovřesky) ztratil roční hnědomourovaný, velmi přítulný kastrovaný kocourek. Případnou zprávu o něm prosím podejte na telefonní číslo 05/43249953, nebo e-mail renatazal@atlas.cz
Prosba
Ráda bych našla hodné lidi kteří by si vzali dvě dvouměsíční zdravá koťata nebo asi desetiměsíčního černobílého kocourka s delší srstí - více viz čtvrteční Dumka.
Pokud by se někdo hodný našel, zatelefonujte mi kdykoliv domů na tel. číslo (02) 35353561 a já vám zařídím ostatní.


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se specielně vážení a měření najdete 6.listopadu, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci