Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ZAJÍCI: Starý zajíc (Renata Žaludová)
 
20.12.
Z historie kočičí III (Mojmír Hanuš)
19.12.
Na návštěvě u Jeremyho - kočičí povídání 35 (Mirka Červenková)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999


Z historie kočičí III.

Moura se prochází ve skříni na věšáku (8 kB) Počátkem a v první polovině dvacátých let v tehdy patnáctileté sladovně, na kilometr nezastavěným prostorem vzdálené od Holice, Nového Světa i Hodolan, pro nejmladšího člena rodiny, jakým jsem v ní byl, zábavou byl doznívající fonograf, přibylý gramofon, influenční elektrika, induktor, poslech maminčina zpěvu, houslové hry bratří, tatínkova vyprávění, doplňovaný vlastní dřevořezbou, prohlídkou sběratelských kusů, četbou a učením. Velkým obohacením byl přírůstek pramáti našich koček. Teprve s ní bylo možno kdykoliv si zajímavě hrát!

Ať přišla odkudkoliv, byla ještě příliš mladá, než aby měla v sobě zakořeněné nějaké odlišné zvyky, a tak se velmi rychle vžila v náš pořádek. Nejraději pobývala v kuchyni, kde se po celý rok topilo v kachlovém krbu. Tam měla nejblíže k nějakému snědku, k oknu, z něhož měla nejširší výhled na okolí a od něhož měla v čas potřeby kousek k papíru, prostíraném na plechové podložce vedle popelníku plotny. Použitý papír putoval buď do záchodové mísy, s popelem na smetiště nebo do ohně.
V kuchyni se kočka nejčastěji setkávala s lidmi a tam se také seznamovala s tvory jinými. Z okna pozorovala koně na vzdálené silnici a kolem na dosah létající ptáky. Při otevřeném okně zblízka vídávala dotírající mušky, po kterých často naprázdno švihla tlapkou.
Prvním živočichem, kterého mohla poznat z bezprostřední blízkosti i ohmatáním, byla však mnohaletá želva. Ta byla žijící připomínkou bratra Josefa, nadšeného přítele a znalce přírody, předčasně zemřelého na následky železárenské nehody z továrního nasazení za války. Kočka se k pomalu lezoucí želvě opatrně přiblížila. Obě se zastavily. Kočka želvu očichávala, ta se stáhla pod krunýř pro zájemkyni nedobytný. A potom želva zvolna zalezla pod kuchyňskou skříň, kde měla svůj oblíbený úkryt.
S přicházejícím jarem maminka z kurníku přinášívala zabalená kvočnou vysezená vejce, oteplovala je v ošatce nad pecí, a když se z nich počínalo ozývat ťukání a praskání skořápky, kladla je na podlahu, kde se zakrátko objevovala kuřátka, brzy se stavějící na nožky a zobající obilky prosa setého. Kočka pobíhání kuřátek přihlížela, ale nikdy ji nenapadlo, že by se po nějakém z těchto tvorečků měla vrhnout.
Z trhu k Velikonocům maminka přinesla živé kůzlátko. Aby veseleji vypadalo, kolem krčku mu dala červenou stužku. Kozle pomekávalo, nejistě poskakovalo. Ani já, ani kočka jsme se z něho dlouho neradovali. Zmizelo k řezníkovi, od něho na plotnu a z ní na talíř. Ani kočka ani já jsme se jeho proměny ani nedotkli...
Mourinka odpočívá na zádech na posteli (7 kB)
V páté třídě obecné školy odměnou za rukodělné úspěchy jsem od učitele dostal párek bílých myšek. Doma se dostaly do velké okurkové láhve, aby na ně stále bylo dobře vidět a kočka k nim nemohla. Ta jenom včichávala jejich pach a dost možná se divila, proč některé myši mají oči červené. Jakmile se albínky počaly množit, musely z domu.
O Vánocích jsme z chovu holických rybníků dostali kapra. Pro moji radost maminka jej dala do necek naplněných vodou. Zvědavá kočka se zachytila okraje necek a snažila se kapra dotknout tlapkou. Ten mrskl ocasní ploutví a kočku postříkal.
Setkání s Brokem nadsladovního - myslivce na vnější chodbě i na schodišti vždycky se ohlašovalo štěkáním psa a prskáním kočky. Ta vždy prchávala dveřní děrou na sýpku, kam se Brok dostat nemohl.
K početně hojným holubům a holoubátkám, jejichž hnízda byla pod parníkem, jak se říká komínu nad sladovnou, kočka nemohla. Dveře k půdě byly plechové a v nich díra pro vstup kočky vyřezána nebyla.
Mluvím-li o kočce, vzpomínám na některou určitě a jindy obecně. Tak jedenkrát se kočka seshora sladovny připloužila s vrabcem. Držela jej za křídlo a k nahánění strachu na něj pobroukávala. To se ví, že vrabec ode mne hned dostal svobodu. Jenom nevím, zda vrabčí setkání s kočkou jindy neskončilo jinak. Vrabců totiž stejně jako myší kolem zrní ve sladovně vždycky bývalo dost.
Moura relaxující zavěšená na tyči pro závěsy (5 kB)
Při vycházkách se kočky pohybovaly jen v okolí sladovny. Na našem dvorečku ještě mohly vídat naše králíky, slepice, krůty, kozy a husy.
Když mne kočka při svých procházkách zahlédla, někdy přibíhala, jindy utíkala. To i tenkrát, když na stromě sládkovic zahrady opatrně šplhala za nějakým ptáčkem, kterého jsem zachránil, že jsem ji zahnal.
Za čtyři roky mého pražského pobytu líhly se našim kočkám potomci, ze kterých jsem některé nikdy ani neviděl. Když koťátka trochu povyrostla, vždycky se o ně našel nějaký bezplatný zájemce.
Po návratu z vojny koncem března 1939 ještě jsem nějaké kočce dal zvučné jméno Čatloš a jeho zdrobnělinu. Pak nastaly starosti o vlastní bytí. Už ani nevím, do kdy jsme doma měli poslední kočku. Povyztrácely se všechny do jedné.
Ze všech jiných tvorů, které kočky v naší domácnosti poznaly, nejlépe se udržely hrdličky. Počátkem třicátých let bratr Emanuel koupil rozhlasový přijímač a krátce nato si přinesl darovanou hrdličku, k níž zanedlouho sehnal protějšek. Z malé klícky se rodinka dostala do rozměrné klece, kterou vyrobil tatínek. Ale ani ta zakrátko nestačila. Když se pak bratr po svatbě odstěhoval a přemnožené hrdličky si do nového bydliště stále neodnášel, rázně zasáhla brněnská švakrová Miloslava. Za návštěvy na počátku čtyřicátých let u otevřeného okna otevřela klec a všechny našimi kočkami obdivované hrdličky obdarovala svobodou. V blízkém parku ptactvo toho druhu kdysi zcela neznámé se pak množilo a rozlétalo dál a dál. Ornitologové potom tvrdili, že za války před dělostřeleckou palbou ulétalo k nám z Balkánu!
Po šedesáti až osmdesáti letech se těžko i rádo na kočičí přátele vzpomíná. Naše kočky byly zcela obyčejné, nezhýčkaně prosté, lovem myší i potěšením člověku prospěšné. Za drahé peníze ani nekupované, ani prodávané. Měly všech pět pohromadě. Měly přirozenou bystrost, soudnost a paměť, zkrátka osobní charakter, který neměnily, na který jsem se mohl spolehnout. Tož něco, co na vysokých místech důležitých oborů v různých koutech světa mnohým lidem silně chybívá...

Mojmír Hanuš, Olomouc          

P.S.: Dnešní příběh doplnila svými obrázky Mourinka Jany Müllerové.

Mourinka má nahoře pěkný rozhled (13 kB)

Našla se angorská kočka
Už asi týden u nás žije na dvorku spolu s našimi velká asi angorská kočka (kocour-nevím) dlouhosrstá, světlounce rezavá a bílá. Je to zřejmě kočka chovaná doma a asi se zaběhla. Zatím se jí snažím krmit, když mi dovolí se přiblížit. Je asi chudinka v nezvyklém prostředí stresovaná. Praha 4 - Pankrác, blízko parku Jezerka. (18.12.2000).
Ptejte se na adrese   MiroslavNemecek@seznam.cz
Ztratil se rezavě plavý kocourek
Dne 24. listopadu 2000 se ve Valtířové (obec u Ústí nad Labem) ztratil osmiměsíční evropský kocourek jmenem Ringo. Je rezavě plavý kocourek s bilým límcem, náprsenkou a packami. Je krátkosrstý, ale srst ma hustou a jemnou. Protože jsme ho naštěstí nenašli přejetého, je pořád naděje, že ho někdo odvezl. Je hodně mazlivý. Za jakoukoli zprávu děkuji.
Olivová, tel.: 047/51 45 203
e-MAIL: Olivova@pf.ujep.cz
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.
Dvě koťata do dobrých rukou
Je pro ně vhodné umístění někde, kde budou mít výběh a možnost lovit hlodavce. Jedno je kocourek - rezatě moratý s bílou náprsenkou a “bílými bačkorkami” a druhé kočička s normálním barevně obvyklým šedo černým moratým vzorkem, ve kterém ale tu a tam probleskne třetí-rezatá barva, a má též bílou náprsenku a “bílé bačkorky”. Více se můžete dozvědět v mém příspěvku do Dumky. Případní zájemci o Divoščina koťata, pište prosím Dumce.
Miloš Návesník
Ztracený černý kocourek v Praze 4?
V Praze 4 na Hájích bydlí od minulého týdne v křoví před našim domem černý kocourek, evidentně dobře živený s krásnou srstí. Zdá se, že se ztratil a v panelákové džungli netrefí domů. Má rád lidi, je důvěřivý, lísá se, ale do domu nejde. Hledáte-li ho či znáte majitele, ozvěte se na helena@cz.ibm.com nebo tel. 7213 1482 (zaměstnání), 7916 982 večer, víkendy.
Našel se Mourovatý kocourek
Se zpožděním cca 3 měsíců, kdy byl kocourek před našim domem (Vajdova ul. v Praze) nalezen, resp. se tam nastěhoval, oznamujeme, že by se mohlo jednat o kocourka, kterého hledali formou létáčku na zastávce tramvaje č. 11 ve Strašnicích. Mourovatý je a na jméno "Honzíku" se dívá dost vykuleně!
Kocour je pěkný, má neobvykle silný hlas, a je i hezky zbarvený (žihaný mourek, asi kolem 1-1,5 roční), i když naše "péče" co se týče stravy je dostatečná, (krmí ho několik nájemníků), bohužel mu nemůžeme poskytnout klidnější místo, všichni máme již nějaké to zvěřstvo doma (já např. kočičí tým 2 holky + 1 kocoura).
Kontakt pro dotaz na nalezenečka je tel. 02/24412027
nebo mail irena.vitaskova@cnb.cz
Ztratila se černá kočička
(umístěná z jarní výstavy PSOZ) slyšící na jméno TERINKA, a to z adresy: Tryskovická 5, Praha 9, majitelka pí Pavla Motyčková, tel. 0602 54 72 64.
Kočka je dle informace kastrovaná, má v boltci levého ucha cvik (vykrojení) - označení kastrovaných koček, je velmi plachá.
Ztratila se cca před 15.9.2000 - po přestěhování majitelky na uvedenou adresu. Prvních deset dní se na novém místě chovala dobře, dokonce odháněla ze zahrady cizí kočky.
Prosíme každého, kdo by mohl podat nějakou informaci, aby se přihlásil, už s ohledem na nekonečnou práci pracovnic Pražského spolku ochránců zvířat.


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete 12.prosince, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci