Byla zima, už panovala tma a teplo rychle vychládalo i z motorů čerstvě zaparkovaných aut. To moje právě vychladlo, dřív než jsem se stačila alespoň trochu ohřát. Byla jsem hladová a nešťastná, sama na ulici plné cizích koček, které mě odháněly od jídla i dalších čerstvě zaparkovaných aut. Ani si Dumko neumíš představit, jak jsem byla hladová, promrzlá a opuštěná. Ale protože se jen tak něčeho nebojím, přišla jsem na báječný plán. Ulovím si nějakého člověka, co mě vezme k sobě domů, aby mě ohřál, nakrmil a časem si ho i ovládnu.

Vím Dumko, že už jsi pěkně napjatá. Ale jak to dopadlo Ti na dobrou noc napíšu zase někdy jindy, protože se mi začalo chtít spát. A sama víš, jak je pro kočky spánek ohromě důležitý, hned po plných mističkách. Tak dobrou noc ... zatím.

P.S.: Dnešní fotky, které doplňují pohádku na dobrou noc jsou z předvánočních příprav, které u nás probíhaly a kterých se Dumka wellmi aktivně účastnila :-).