Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Hravý vlčák na ledě (Ivana Jirková)
 
25.1.
Matýsek a drbání (Mirka Otýsová) / Vítací rituály kocoura Kokše (Věra Křenková)
24.1.
Jak byl založen "Fausťácký" kočičí rod (Ivana Jirková)
Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000


Matýsek a drbání

Asi rok patřím ke každodenním čtenářům Dumky a neumím si bez veselých (a bohužel někdy i přesmutných :-( příběhů představit svou první pracovní ranní kávu. Po výzvě, že každý vlastně může přispět svou troškou do mlýna při tvorbě Dumky, jsem se rozhodla podělit se se čtenáři o své dojmy a zážitky se svými mazlíčky a i když nejsem žádný psavec, nedá mi to, nepochlubit se. Fotky zašlu někdy později, teprve nedávno jsme začali naši kočičí rodinku dokumentovat a ještě je nemám vyvolané...
Mourinka seskakuje z okenního parapetu (10 kB)

Ze začátku jsem chodila na Dumku jen proto, že mne také vlastní jedna uhlově černá kočičí dáma, a hledala jsem tu poučení, tu radu, ale pak jsem zjistila, že vlastně v dopisech čtenářů z velké většiny poznávám i tu "svou" kočičku.
Ale abych začala pěkně od začátku, vlastní mne už kočičky dvě. První a služebně starší je roční, výše popsaná, uhlově černá Bambulka a před prázdninami jsme jí pořídili kamaráda. Tedy tvrdili nám, že je to kocourek, tak dostal jméno Matýsek, ale teď už víme, že je to kočička (k velké nelibosti mého přítele, který chtěl získat v rodině dalšího zástupce rodu mužského, abychom nebyly my ženské v převaze :-)), ale jméno už jí zůstalo.
Mouru na zrcadle fotí její majitelka (12 kB)
Je tak zvláštně zbarvená, že jsme chvilku uvažovali o tom, že jí budeme říkat Nugátek. Má totiž barvu kapučína se zrzavým žíháním, půlku obličejíčku má tmavě hnědou a druhou polovinu zrzavou, náprsenku světle oranžovou a tak, jak má půlenou hlavičku, má půlený i zadeček, jenže zrcadlově obráceně, takže vypadá jako nugátový bonbón (a je i tak sladká :-)) Navíc je to polodlouhosrsťáček (měla mámu peršanku), takže si každý správný kočkomilec jistě umí představit, jak byla jako malé koťátko nádherná (i když, každý má vlastně doma tu kočičku "určitě ze všech nejkrásnější" :-)).
Vlastně jsem chtěla popsat jeden fenomén, se kterým jsem se na Dumce ještě nesetkala. Náš Matýsek totiž, když je převelice spokojen a hlazen a drbán na místech možných a nemožných (mimochodem je to kočička velice mazlivá a přítulná a nesmírně heboučká :-)) vrní a chrochtá jako čuníček, ale to by nebylo až tak zvláštní, kdyby vždycky ukrutánsky neslintala. Při mazlení někdy zcela vážně uvažuji o navlečení gumových rukavic a zástěry, jakou mají řezníci, protože Matýsek nejprve začne vrnět a převracet se z boku na bok a nenechávajíc vynechané jediné místečko na svém drobném chlupatém tělíčku, které chce pohladit snad ze všech světových stran a pak to žačne. Nejprve mu z tlamičky lezou bubliny, které posléze přejdou v potůčky slin, neustále skapávající na ruce a oblečení "drbatele". Zprvu jsem se lekla, zda snad netrpí nějakou zákeřnou chorobou slintací, ale protože po důkladném pozorování jsem přišla na to, že skutečně slintá jako mimino pouze při hlazení, usoudila jsem, že je zcela zdráva a prostě jí to jen dělá wellmi dobře.
Jinak Mates a Bambule už řádí jako sourozenci, i když si Bambulka zprvu bránila svá práva a takřka jsme se báli chodit z práce domů, jestli Matýsek vůbec přežil, protože vedle čtyřkilové Bambule vypadal jako mrňavá chlupatá kulička na hraní, později však přišla na to, že je Matýsek stvoření zcela neškodné (pokud ji zrovna v nestřeženém okamžiku nenapadá zákeřně ze zadu a nebo jí nekrade večeři z misky :-)) a o tom, jak se vlastně seznamovali, bych napsala, pokud budeš chtít, zas někdy jindy.

Mirka Otýsová          


Vítací rituály kocoura Kokše

Mourinka odpočívá na televizi, kde se jede F1 (5 kB) Ráda bych se i já připojila a napsala něco o vítacích rituálech našeho kocourka Kokše.
Moura zachumlaná v dece (11 kB)

V momentě kdy odekmnu, první co je, že ho musím vysadit na poličku v předsíni, kde nás za hlasitého mnoukání a předení všechny vítá a vyžaduje ode mne "eskymácké pusinky" (tření mého nosu a jeho čumáčku o sebe) a opírá se mi o tváře :-)).
Pak přijde druhá fáze kdy seskočí a začne útočit na mého 4 letého syna a potřebuje si nutně hrát (já to tak neumím) Vašík leze po čtyřech, kocour mu skáče na záda a kouše malého do krku, nebo se někde za rohem přikrčí a jak na něj Vašík bafne, vyskočí a "nafackuje" mu přes obličej tlapkami (lehce, zatažené drápky) nebo mi bytem běhají sem tam - chvíli honí kocoura Vašík a chvíli kocour jeho :-).
Jak jsem jednou psala, měla jsem strach pořídit si kocoura do paneláku, ale zatím si myslím, že kocour je snad u nás spokojený. Myslim, že jsme měli velké štěstí, ale mockrát obdivuji Kokšovu trpělivost s klukem a podle jeho chování mám pocit, ze ho považuje spíš za sobě rovnou kočku :-).
Já jsem zase ta, která je vždy k dispozici podrbat (hlavně večer, když jde malý spát aby se mohl umazlit) a samozřejmě ta, u které si vymňouká krmení :-))).

Věra Křenková          

P.S.: Dnešní příběhy doplnila svými obrázky Mourinka Jany Müllerové.

Čtyři koťata nabízím k odběru!
Nabízím krásná koťata, čtyři kocourci, věk tři měsíce, barva - dva černí, jeden šedý mourovatý a jeden bílošedý. Koťátka jsou čistotná, chodí na písek, hravá a přítulná. Nechci je dát do útulku, ale nechat lidem, kteří je budou mít rádi.
Dana Lapešová, dana.lapesova@medicon.cz, tel. (02) 6136 3164
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.
Našla se angorská kočka
Už asi týden u nás žije na dvorku spolu s našimi velká asi angorská kočka (kocour-nevím) dlouhosrstá, světlounce rezavá a bílá. Je to zřejmě kočka chovaná doma a asi se zaběhla. Zatím se jí snažím krmit, když mi dovolí se přiblížit. Je asi chudinka v nezvyklém prostředí stresovaná. Praha 4 - Pankrác, blízko parku Jezerka. (18.12.2000).
Ptejte se na adrese   MiroslavNemecek@seznam.cz
Ztratil se rezavě plavý kocourek
Dne 24. listopadu 2000 se ve Valtířové (obec u Ústí nad Labem) ztratil osmiměsíční evropský kocourek jmenem Ringo. Je rezavě plavý kocourek s bilým límcem, náprsenkou a packami. Je krátkosrstý, ale srst ma hustou a jemnou. Protože jsme ho naštěstí nenašli přejetého, je pořád naděje, že ho někdo odvezl. Je hodně mazlivý. Za jakoukoli zprávu děkuji.
Olivová, tel.: 047/51 45 203
e-MAIL: Olivova@pf.ujep.cz


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 17.ledna 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci