Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  KŘEČCI: Dva Míšové - každý jiný (Ivana Jirková)
 
20.3.
Jak to bylo doopravdy I. (Minda & Alena Hanusovi)
19.3.
Jak naše kočky točila Nova - kočičí povídání 39 (Mirka Červenková)
Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000


Jak to bylo doopravdy I.

Tady voní kozlíkové kapky! (8 kB) Očička se mi otevřely někde venku. S mámou a kamarády jsem se potulovala po sídlišti, až jednou přijela divná smrdící obluda, z ní vylezli divní človjeci a ani jsem se nenadála, už jsem byla zamotaná v síti.

Strčili mně do klece, odvezli někam a zavřeli do jiné klece. Dávali mi jídlo, ale já jsem chtěla ven, tam jsem to znala. Když jsem se náhodou dostala z klece, lítala jsem málem po stropě, ale vždycky mně odchytili a zase zavřeli.
Pak jednou jsem se probudila, bylo mi divně a na bříšku jsem měla bebínko a cvikanec na uchu. Ale to se brzy zahojilo. Pak mně zase odvezli zpátky na to sídliště a pustili mně.
Uvítala jsem svobodu, ale pak mi bříško začal kousat hlad, a tak jsem se vydala zpátky tam, kde bylo pravidelně papání.
Zase mně zavřeli do klece, někdy jsem zase utekla, ale jen okolo toho místa, kde žila spousta kamarádek, které říkaly mňau, a kamarádů, kteří říkali haf. Protože se mi nelíbilo být zavřená, tak jsem utekla i za plot, a tak mi človjeci dali před vrata takovou boudičku. Tam jsem vždycky seděla a chtěla po človjekách něco na papání.
Taky jsem dávala pozor, aby tam bylo fšecko jak má. Človjeci mi začali říkat Minda a "hlídací kočka útulku" - nevím co to je. V té boudičce jsem si schovávala chycené myši a docela se mi ten život líbil.
Jednou jsem přebíhala takovou tu dlouhou tvrdou věc, co po ní běhají hlučné smrdící obludy, a jedna ta obluda mně kousla do zadečku. Moc a moc to bolelo, pak mně človjeci vzali zase dovnitř, pak jsem usnula a po probuzení už to tak moc nebolelo.
První večer v novém domově (7 kB)
Ale zadeček jsem na jedné straně měla nějak menší a bez chlupů. Pak už to nebolelo a zadeček a nožička se ochlupatily. Už jsem ale nemohla mluvit po kočičácku, jenom říkat něco jako -eee-, protože jak jsem moc brečela, tak už pak mi nešlo normálně mluvit. A už jsem nechtěla ven, kde běhají takové ohavné obludy, které koušou kočičky. A tak už jsem neutíkala.
Pak jednou přišla človječice, co mi nosívala jídlo, strčila mně do přenosné klece a odnesla mně tam, kde to tak divně nevoní a pak má našinec bebíčko. Tam byla úplně cizí človječice, která mně hladila a z toho, čím se dívá, jí padaly kapky.
Pak ta človječice poškrábala nějakou bílou věc, položila na stůl menší barevnou věc a najednou mně odnesla ven, po té dlouhé tvrdé věci a do velké utíkající smradlavé obludy. Pak do další velké obludy a pak někam, kde jsem ještě nikdy nebyla.
Tam otevřela klec a než mně mohla vyndat, vyskočila jsem a zajela do tmavého koutečku. Moc jsem se bála, kde to jsem. Človječice mně lákala ven, a když jsem nešla, přinesla mi před úkryt misky s papáním a mlíčkem. Moc krásně to vonělo, ale já měla pořád strach, vylezla jsem až byla tma a kolem bylo ticho.
Pak jsem vymetla misky a zase se schovala. Když bylo světlo, zase jsem dostala svoje misky plné. Když něco zarachotilo a pak byl klid, zase jsem misky vylízala. Vždycky když už byla skoro tma, přišla človječice do mé místnosti a vlezla si do té věci, pod kterou jsem se schovávala, a něco mi nad hlavou začalo bouchat a šplouchat (dneska vím, že ta věc, co jsem se pod ní schovávala, se jmenuje vana a moje panička se v ní koupe - nechápu, proč se nemůže čistě olízat jako já!!).
Proč mě nepustí do postele? (10 kB)
Tak to šlo několik střídání světla a tmy a já jsem pořád zůstávala pod vanou. Človječice každý den přišla, klekla si před vanou a lákala mně ven. Pořád jsem se bála, ale když to papání tak vonělo a mně hryzalo v bříšku, tak jsem se přiblížila k okraji úkrytu a začala jsem lovit packou kousky jídla, které mi človječice dávala před můj úkryt.
Pak jsem se začala těšit, až mně človječice přijde přemlouvat, abych vylezla, a nechala jsem ji na sebe sáhnout. To hlazení na hlavičce bylo moc příjemné!! A taky mi začalo něco hrčet v krku, jak se mi to líbilo. Když byl klid, začala jsem se odvažovat i z té tmavé místnosti, a začala jsem si prohlížet další prostor. A když už jsem se schovávala v tom úkrytu dost dlouho, jednou jsem si řekla dost.
A vylezla jsem a našla si pelíšek na takové velké měkké věci (dnes už vím, že se jmenuje křeslo). Papání jsem začala dostávat do svých mističek v novém velkém domečku, kde jsme byly s človječicí samy.
Ona má tolik věcí, které jsem musela prozkoumat. Představte si, že má takovou věc, ve které běhají obrázky, někdy štěkají pejsci, někdy pískají práci a někdy dokonce mňoukají i kočky!! Ale někdy ta věc neříká nic. A to potom spím.

Minda, panička říká že jsem Hanusová          

Dokončení zítra.
Protože Minda neposlala fotky, představujeme dnes kočičku z jednoho útulku, která taky našla nový domov.

Seznamování psů a koček
Prosím má-li někdo zkušenosti se seznamováním psů a koček, dejte mi vědět. Máme 3-letého kastrovaného kocoura, je z útulku ale již od srpna se stal členem naší domácnosti. Do toho však přišlo hravé a velmi živé štěně arabského chrta a zatím se ty uplynulé dva týdny obešly bez krve a zranění ale ozývá se syčení, prskání a sem tam sekání packami...
Fenka by si chtěla hrát, ale kocour chce mít svůj klid..., takže... co máme/nemáme dělat? Prý si na sebe zvyknou časem a kocour se vyrovná s tím že už není jediným miláčkem v domácnosti, ale taková ta idylka že by se spolu tulili dohromady v jednom pelíšku se zatím nekoná... Vašek Hájek
Prosba o radu
Nevite jaká značka steliva hrudkuje moč, ale neobsahuje vápenaté sloučeniny (jsem na ně alergická), zatím mám jakýsi Sonnenland z kukuřičných vřeten, je dobrý, ale z kočičí moče hrudku neudělá... :-(. Děkuji za radu Renata
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Prosím o radu,
máme skoro čtyřletého kocoura a kočičku. Jako koťata se brzy naučila dělat potřebu venku. Je to asi čtrnáct dní, když se začaly objevovat loužičky ve sklepě, kde kočky spí. Loužičky jsou vždy za dveřmi, které vedou do horního patra a obytných místností. Musím ještě dodat, že kočky jsou zvyklé zvláště v zimě být s námi v bytě a skoro celý den tam prospat.
Zkoušeli jsme i místo posypat pepřem. Možná, že se jim nechce ven do zimy. Nevíme už co s nimi. Děkuji za radu A.Smahová
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 12.března 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci