Pár dopisů aneb když kocour stůně
Nepatří zrovna ke zvykům Dumky, otiskovat dopisy. Na dopisy dle mého názoru slouží E-MAIL nebo ještě dříve sloužily takové ty červené schránky, ale já jsem dlouho žádnou nepotkal a ani nepoužil :-). Tentokrát ale udělám vyjímku, už proto, že je to taky problém, který může potkat každého majitele koček.
S paní PiKíS jsme si už vyměnili pár (desítek ?) dopisů a poslala také Dumce několik vyprávění a spoustu fotek o své smečce - jako poslední vyšel příběh (Big) Maka a další čekají na uveřejnění v archivu.
Koncem února začla mít starosti, které koncem března vykrystalizovaly v konkrétní podezdření... Protože mám (naštěstí) malé zkušenosti s kočičími nemoci, požádal jsem o tuto nevděčnou pomoc paní Červenkovou. Rád bych tímto především paní Mirce poděkoval za velmi rychlou odpověď a omluvil se, že jsem jí způsobil starosti, smutek a výdaje za telefonáty, kterých nebylo málo...
Ale teď si raději přečtěte dopisy. Ještě ale musím podotknout, že jsem dnešní Dumku obohatil o fotky Červenkovic koťat, které jsem vyfotil loňského října.
Přeji na závěr hodně zdraví nejen Sindibádovi (kterému všichni budeme držet pěsti i palce, aby se uzdravil), ale i ostatním kočičkám a kocourům