Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: RYBY: Rybičky (Ivana Jirková)

12.4.
Měcuna a spol. - příběhy koček z Kocourkova 4 (PiKíS)

11.4.
Kočička Smoky - část sedmá (Marie Crossette)

Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000

Měcuna a spol. Příběhy koček z Kocourkova 4

Měcuna byla naše 3. kočka, ale protože bydlela v prádelce a v přilehlých suterénních místnostech, píši o ní jako o 4. v pořadí.

Měcuna kdysi obývala sklepy v obrovském paneláku na sídlišti. Vyprávěla mi o ní jedna starší paní, která u nás pracovala a kočku často pozorovala z okna. Když zjistila, že má koťata, tak ji chodila každý den krmit. Žrádlo jí nosila v noci, kočka si brzy zvykla a chodila ke krmení i s kočičími dětičkami.

Bylo mi koček hrozně líto, protože se ukrývaly mezi auty na parkovišti, lidé je polévali z oken vodou, po prudkých lijácích byly zatopené sklepy, ..., zkrátka žily velmi nedůstojně. S dcerou Magdou jsme se několikrát zúčastnily nočního krmení, kočky se nás ale bály a od misek jsme musely stát v patřičné vzdálenosti.

Tyto akce se odehrávaly před dvěma lety - přesněji v červnu tomu budou dva roky. Měla jsem velkou touhu odlovit starou kočku i její dvě koťata. Ale jak? O víkendech jsme se s dcerou (měla tehdy 10 roků) a paní důchodkyní plížily v nočních hodinách v tmavých oděvech, se šťavnatými masíčky v miskách a s připravenou přenoskou kolem paneláku.

Možná jsme vypadaly jako vykrádačky aut, ale bylo nám to srdečně jedno. Kočky byly velmi opatrné a nenechaly se chytit. Tyto výlety jsme mohly podnikat pouze v době, kdy nebyl manžel doma. Bála jsem se mu říct o takové divočině, měly jsme s paní krmičkou dokonce smluvené signály po telefonu před "lovem" a Magda musela odpřisáhnout, že se ani slovem nezmíní před tatínkem o našich spádech :-).

Byl poslední týden prázdnin. Už jsme to vzdaly a rozhodly jsme se s Magdou přispívat na krmení. Pozdě večer zazvonil telefon a paní nám sdělila, že má matku kočku. Hned jsme braly přenosku, hup do auta a uháněly jsme k městu. Kočka se nechala chytit bez větších cavyků a hned bylo jasné proč. Tahala bříško až po zemi.

Dvě mladé kočky se vůbec neukázaly. Tak jsme převezly Měcunku k nám domů, uchystaly jsme jí pelíšek i mističky v prádelce, kočka neprotestovala a nechala se i hladit. Zatopila jsem v kotli, aby měla teplo. Náš milý tatínek přijel na víkend z pracovní cesty a zděsil se, když natrefil na břichatou kočku...

Měcunka a její roztomilá koťátka, v té době 3 tygráčci - 2 kluci a 1 holčička, která bohužel umřela - a 2 hnědočerné holčičky (9 kB)

Pudlenka Lada se ji snažila očichat, ale kočka syčela tak silně, že si rázem zajistila respekt (na dlouhou dobu). Kočku jsme zavezli na veterinu na předběžnou prohlídku, byla celkem v pořádku. V pondělí jsem ráno spěchala do práce, protože byla smrtelně důležitá pracovní porada. Koukla jsem narychlo do prádelky a polilo mě horko.

Měcunka ležela v pelíšku, kolem ní jakési mokré chlupaté válečky na šňůrkách. Hystericky jsem pobíhala sem a tam, kočka se ale tvářila tak profesionálně, že jsem mohla odjet s klidným svědomím. Již několik roků se mi na tuto poradu nepodařilo přijít načas, ale takovou výmluvu jsem ještě neměla :-))).

Pracovní den mi ubíhal pomalu. Doma jsem zjistila, že máme 5 koťátek. Rozhodovalo se o jejich osudu. První návrh, že si 1 necháme a ostatní dáme utratit, okamžitě po shlédnutí "rodění", z mé strany padl. Druhý návrh - 1 nejhezčí zůstane a další rozdáme. Ale které je nejhezčí?

Pro každého to bylo hned několik nejhezčích, ani otrlý tatínek se nemohl smířit s tím, proč by právě jeho oblíbené koťátko mělo jít z domu. Takže se uvidí. Koťátka rostla jako z vody, pečovat o ně mohla i bezdětná babička pudlenka. Měli jsme 3 kočičí slečny a 2 pány. Bohužel po 14 dnech jedna holčička onemocněla a po ošetření a injekci umřela :-(.

Oplakali jsme ji. Byla připravená k uložení na pohřební místo v zahradě. Pudlenka Lada si nepozorovaně přenesla kočičku na své oblíbené místo na zahradě a odmítala nám ji vydat. Po uložení do hrobečku bylo ještě 2x kotě vyhrabané a přenesené, pudlenka nad ním kňučela, až srdce usedalo.

Měcuna a koťata pobývala, učila se a pracovala ve svých dolních komnatách až do vánoc. Každý den jsme večer místo televize sledovali jejich nekalé rejdy, brečeli jsme smíchem při zvlášť vydařených akcích. V době vánoční pak malí začali postupně navštěvovat horní byt a začali se zabydlovat s horní Myšelínou, Malým Milým a Makem.

Poznámka: v říjnu se podařilo paní krmičce chytit i obě kočky z prvního manželství Měcuny a tak doplnily do počtu naše dolní kočky.

Ó to začal správný Kocourkov.

A moje ještě častější návštěvy zverimáku, tahání žrádla a pytlů steliva. Celé štěstí, že prodejnu vlastní původní páníček našeho Máčka. O neustálých zajížďkách na veterinu ani nemluvím. Málem jsme vyžadovali množstevní slevu.

A nakonec zase smutná zpráva. O velikonocích byla Měcunka s námi na zahradě. Najednou na ni vyjela pudlenka Lada takovým způsobem, že ji vyplašila a Měcunka pádila přes zahradu, pole, až zmizela docela.
Měcunka a její roztomilá koťátka, v té době 3 tygráčci - 2 kluci a 1 holčička, která bohužel umřela - a 2 hnědočerné holčičky (8 kB)

Měcunka a její roztomilá koťátka, v té době 3 tygráčci - 2 kluci a 1 holčička, která bohužel umřela - a 2 hnědočerné holčičky (8 kB)

Nepomohlo hledání ani ptaní se sousedů v následujících dnech. Obrečela jsem hodnou Měcunku, doufám, že se jí nic zlého nestalo a že si opět nějak poradila.

Protože "úředně" je pudlenka manželova, zchytal to i on. Velikonoční pondělí bylo smutné, přesmutné, odmítla jsem naplnit misky nejen pejskovi ale i jeho páníčkovi... a nezavadila jsem o ně ani pohledem.

O velikonočním pondělku se dodržuje u nás zvyk vyšlehat ženskou osádku pomlázkou - karabáčem, vzhledem k mému nazlobení jsem přišla o tuto "kratochvíli" a manžel s dcerou se vydali vyšvihat tetky a kmotry z příbuzenstva.

Abych to neprotahovala.

Pozdě odpoledne klaply dveře od auta. Nepodívám se z okna ! Podívala jsem se a úplně jsem zkoprněla. Manžel s Magdou nesli nádherného divokého kocourka, kterého jsem už od vánoc obdivovala při návštěvách kmotřičky.

Líbil se spoustě lidí, i já jsem pořádala na něj několikrát neúspěšně hon. A teď byl můj ! O Sindibádovi^*) bude další příběh (bohužel s nejsmutnějším koncem...).

PiKíS

P.S.: Předchozí (třetí) povídání o (Big) Makovi vyšlo od paní PiKíS v Dumce skoro před měsícem.

příběh jiný - smutný

paní PiKíS

Sindibáda

Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel./fax: (02) 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá 12. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4 - od stanice metra "C" - Pankrác povedou šipky
v neděli 27.5. 2001 od 10.00 do 17.00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
(podrobnosti vyšly v pondělí)

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 4.dubna 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky