Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  KŘEČCI: Dvě svatby křečice Doktorky (Renata Žaludová a Eva Fadrná)
 
2.5.
O kastraci amerických koček (Marie Crossette)
30.4.
Kočičí léčebné metody (Mirka Červenková) / Kočky na chatě (Alena Fridrichová)
Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000


O kastraci amerických koček

Monika III před mnoha lety s mojí maminkou (10 kB) Paní Červenková v pondělním příspěvku porovnávala veterinární přístup ke zvířatům v Čechách a v zahraničí. Myslím, že jí dlužím podrobnější vysvětlení, protože postup při kastraci naší současné druhé kočičky Smoky byl myslím spíše vyjímkou, než pravidlem. Vezmu to ale "od Adama", tedy od všech mých koček.

V Praze, během mého mládí jsme postupně měli tři kočky. Všechny byly mourovaté a tak jsme jim pro zjednodušení všem říkali Monika, podle jména té první. Až teprve ta poslední - už v pokročilejším věku - byla kastrovaná. Já jsme v té době pracovala ve Francii jako au pair a tak se této role ujala moje maminka. Podle jejího popisu to Monika III. zvládla dobře, i když pak už žila jen několik let.

V zahraničí jsem postupně měla kočky čtyři.

  1. Anglickou kočičku Mášu jsem měla brzy na začátku manželství a byla dárek od manžela k mým narozeninám. Když jsme pak byli někde na dovolené, kočičku nám hlídali naši moc hodní sousedé, kteří si Mášu také vzali, když my jsme se přestěhovali zpět do USA. Máša začala poprvé hárat během jedné naší nepřítomnosti (pár měsíců po tom, co jsem jí dostala) a tak se úkolu kastrace ujali tihle sousedé, protože Máša běhala přes den volně na zahradě. Sousedé věděli, že jsme kastraci plánovali a tak Mášu odnesli k jejich veterináři (sami v té době měli krásného, ale už starého kocoura). Byli jsme jim za to vděční a samozřejmě jim uhradili výdaje. Jestli byl zákrok proveden v době Mášina hárání, nebo až po něm, bohužel nevím, ale když jsme se vrátili domů, Máša byla už zcela v pořádku.
    Anglická kočička Máša (3 kB)
  2. První mojí americkou kočičku Kotě jsme našli v zimě a ještě než přišlo jaro jsme jí nechali vykastrovat, protože hned od prvních dnů u nás i ona běhala často venku. Takže ani u ní jsme hárání nezažili. Kotě byla očkovaná už při dřívější, první návštěvě u veterináře a kastrace u ní byla jediný zákrok toho dne. Kotě jsme k veterináři odvezli jeden den ráno a druhý den si ji vyzvedli. Bylo to tehdy dost daleko od domu a ještě dnes si pamatuji, jak cestou domů ve svém košíku na mém klině občas bolestně mňoukla, jak jí ta jízda natřásala.
  3. Dixie začala hárat dva měsíce po tom, co jsme si jí přinesli domů. Měli jsme zde v té době zrovna návštěvu, než ta odjela, Dixie se téměř uklidnila a kastraci pak zvládla bez problému. Také Dixie byla u veterináře už dříve na celkové kontrole a očkování, takže kastrace bylo zase to jediné, co ten den pan doktor provedl. Jak Kotě, tak i Dixie dostaly dvě hlavní očkování - proti vzteklině, které je zde povinné a tzv. distemper (infectious enteritis či panleukopenia - nevím český překlad). Kotě byla navíc očkovaná proti leukóze, Dixie není. Tehdy se nás doktor ptal, zda Dixie chodí často ven a zda je doma jediná kočka. Řekli jsme, že je sama a že sice ven chodí, ale jen na oplocenou zahradu a na řemínku pod dozorem. Veterinář řekl, že v tom případě nevidí důvod, proč by měl kočku očkoval proti leukóze, že nákaza je zde minimální a zbytečně by "z nás tahal peníze", jak se vyjádřil. Teď, když ale Dixie běhá se Smoky volně venku (sice stále pod dohledem, ale "co kdyby"), uvažujeme o tom, nechat jí při příští roční kontrole proti leukóze také očkovat.
    Moje první americká kočka - Kotě (4 kB)
  4. Smoky, jak jste si mohli v mém povídání přečíst, byla nesmírně plachá kočička a dělali jsme si velké starosti, jak jí vůbec dovezeme k veterináři "až přijde její čas". Tehdy jsme samozřejmě netušili, že se Smoky bude cestou k veterináři (a pak i u něj) chovat tak klidně a šlo nám jen o to, co nějméně jí stresovat. Nechat jí z hárání "uklidnit" v garáži bylo dost složité. I kdyby garáž byla přes den zavřená a Smoky v ní "uvězněná", nemohli jsme riskovat, že při jejím otevření pro vjezd/výjezd auta nám kočka neproklouzne ven ukojit svoji touhu!! A zavřít jí odděleně v domě také nešlo, jak už jsem psala Smoky jakmile cítila, že nemůže zpět do garáže, propadala panice. Protože jsme chtěli navyhnutelnou návštěvu u veterináře pokud možno podniknout jen jednou, ptali jsme se na to veterináře osobně předem.
    Jako pan dr. Herčík, tak i zdejší veterináři nekastrují (nebo alespoň neradi) kočku během hárání. Ale v případech jako Smoky (tedy podle mého také v zájmu zvířete - v tomto případě psychickém), zákrok prý udělají, ale počítají si za to více. Kočka prý více krvácí a myslím, že jí dávají nějakou "tlumicí" injekci. Možná je to nějaká silnější dávka toho Tamoxifinu (nebo něco podobného), která v koncetrovaném stavu asi zabere rychleji. Také očkování se normálně neprovádí při kastraci, ale pan doktor řekl, že když se Smoky probere z narkózy bez následků a vše bude nasvědčovat tomu, že je v pořádku, naočkuje jí - což udělal. Smoky proti leukóze očkovaná je, protože jsme tehdy nevědeli, jestli nakonec nezůstane zcela venkovní, garážová kočka a pan doktor nám to doporučil. Očkování se ale provádí ve dvou dávkách, Smoky dostala jen tu první (tedy asi slabší) a pak o 8 týdnů později jsme s ní jeli pro další. Smoky byla kastrovaná brzy ráno a u veterináře zůstala přes noc. Ordinace je otevřená až do 6 večer, tak věřím, že kdyby byla Smoky měla nějaké potíže, věděli by o tom a podle toho jednali. Jak jsme psala, Smoky se naštěstí z celé procedůry vzpamatovala bez následků a dokonce ještě rychleji, než Dixie.
Druhá americká kočka - Dixie (5 kB) Třetí americká kočka - Smoky (7 kB)
V případě Kotěte i Dixie, ale při první návštěvě u veterináře byla odebrána krev a hned na místě provedena zkouška na leukózu. To byl vždycky ten největší nervák - čekat tu chvilku na výsledek. Kdyby totiž byl pozitivní, má pak majitel na vybranou - buď kočku nechat rovnou uspat, nebo jí držet odděleně od případných jiných koček a doufat, nebo se snažit léčit. U Smoky to bylo stejné, pouze s tím rozdílem, že jsme odebrání její krve nebyli přímo přítomni, protože si kočku hned po našem příchodu odnesli "na sál".
Pan doktor nám ale řekl, že nejprve provede test na leukózu (nemohli prý najít žílu v její drobné pacičce, tak jí nakonec museli vyholit lysinku na krku) a kdyby byl pozitivní, nebude dále v uspání pro kastraci pokračovat, ale zavolá mi to domů. Pak bude na nás se rozhodnout, zda má pokračovat, nebo Smoky uspat.
Že jsem se nervozitou doma celá potila, snad chápete, protože jsem opravdu nevěděla, co bych v tom případě řekla. Telefon ale nezvonil a když pan doktor volala až o hodinu a půl později, věděla jsem, že je vše v pořádku a z hluboka si oddechla.
Při každé první návštěvě u veterináře (a při jakékoli další kontrole, když se chcete ujistit, že je vše v pořádku) se také doporučuje s sebou přinést kočičí kakání k rozboru - ve všech případech jsme tak udělali.
Takže si myslím, že ani ty "americké metody" nejsou nakonec tak příliš rozdílné od těch českých, spíše Smoky byla trochu vyjímečný případ a možná případná nezodpovědnost byla spíše na naší straně. Však jsme také museli podepsat papír, že se všemi zákroky plně souhlasíme.

Marie Crossette, USA          

Poděkování
Dumka i paní Semeráková děkují všem, kteří odpověděli na pondělní prosbu. Paní Semeráková slíbila, že bude o dalších osudech kocourka informovat Dumku i její čtenáře. Jěště jednou děkujeme za odpovědi.
Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel./fax: (02) 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá   12. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4 - od stanice metra "C" - Pankrác povedou šipky
v neděli 27.5. 2001 od 10.00 do 17.00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
(podrobnosti vyšly v pondělí)
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 4.dubna 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci