Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: KŘEČCI: Svatební sázka aneb co to zvíře provádí? (Eva Fadrná)

16.5.
Oblíbený 'jídelníček' kočičky Hamíry (Daniela Swartová)

15.5.
Drama s dobrým koncem (Jana Gelnarová)

Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000

Oblíbený 'jídelníček' kočičky Hamíry

Mňam, sýr (13 kB) Nejsme pravda rodina, které by se usazovaly gravidní kočičí mámy na zahradě, v dřevníku či ve stodole a rukama nám neprocházejí generace nových okatých a chlupaťoučkých stvořeníček, kterým je třeba zajistit nový domov, mlékem a těmi dalšími dobrotami oplývající. Přesto je náš jediný a rozmazlený kočičí exemplář zdrojem dlouhotrvající fascinace zvané kočka domácí.

Když se kdysi ukázalo, že bezprizorná kočička jménem Hamíra by byla ochotná s námi bydlet, zodpovědně jsem si vypůjčila řadu příruček pro chovatele koček. Už tehdy jsem si povšimla, že si vzájemně často protiřečí. A to jsem ještě do problematiky nebyla zasvěcena natolik, abych tušila, že už jen slovní spojení "chovat kočku" je jasná kontradikce, protože kočka se zásadně chová tak, jak se její výsosti právě chce :-).

Tak například je svým způsobem pravda, že kočka se snadno přizpůsobí životnímu rytmu domácnosti. Kočka je rozpustilá, jen když je někdo doma, protože jinak by se neměla před kým předvádět, mazlit se jí chce, když právě najde doma někoho v klidové poloze, na koho si vyskočí, pohodlně se uvelebí a osobě pod sebou tím na půlhodinky odloží ostatní plánované aktivity.

O jídlo dyndá, když je někdo v kuchyni nebo se něco vyndá na stůl. Kytky se naopak zásadně rozbíjejí, když není nikdo doma, protože a) od člověka vyvedeného z míry třísknutím květináče o podlahu by mohla schytat náznak pohlavku do kožíšku, b) přítomný člověk by všechno hned uklidil a kočka by přišla o legraci spojenou s rozťapáváním hlíny po bytě a kutálením kamínků. A kočka také rozlišuje klid, způsobený tím, že není nikdo doma, a klid v přítomnosti spících lidí. Protože spící člověk se dá vzbudit.

Naše kočička zastává neudržitelně staromódní stanovisko, že spát ráno déle než do sedmi je lenošení. Je těžké jí vysvětlit, že o 30, 20 nebo alespoň 5 minut později se vstává mnohem příjemněji a že ráno jde skutečně o každou minutu. Původně, asi tak první půlrok, jsme byli přísní a Hamíra s námi nesměla spát v pokoji. Jako správná kočka si sice umí otevřít dveře vyskakováním na kliku, jenže cha chá, my máme v ložnici na dveřích zástrčku. No zkrátka budilo nás drápání a dopady kočičího těla na dveře.

Potom jsme odjeli na dovolenou, Hamíra strávila prázdniny u známých, a když jsme se vrátili, držela se nás jako klíště a my neměli to srdce ji z ložnice vypudit. Musela tudíž zvolit jiné budíčkové metody. Ze začátku byla jemňoučká, schoulila se ke mně na polštář, jen trošku mně šimrala někde na tváři ocáskem, předla a trpělivě čekala, až se mi uráčí vstát.

Jenže po nějaké době jí to ranní čekání začalo připadat nedůstojné. Začala mně probouzet tíha na prsou a šimrání v puse a v nose (metoda kočka umístěná na hrudi s ocáskem nakvartýrovaným v mém obličeji), samozřejmě mňoukání a netrpělivé pobroukávání a doteky kočičích ťapek na tváři...
Copak jste to měli (12 kB)

Pak naše důvtipné zvířátko objevilo, že nečekaně účinný je zvuk drásaného prostěradla. Nyní se přeorientovala na drásání proutěného koše na prádlo. A kvůli čemu všechen ten ranní poprask? Je neodkladně nutno naplnit kočičí mističku snídaní. Nemá sice hlad, konec konců ve vedlejší mističce má ještě kočičí keksy, jenže chápejte to napětí, tu zvědavost, co jí asi dneska dám. Jde o ten čichový vjem. Když v neděli v polospánku v sedm ráno naplním po několika urgencích misku, po skutečném probuzení kolem deváté často zjistím, že se jí ještě nikdo ani nedotkl. Jsem hodně ráda, že kočka nemůže uchopit do tlapek kbelík studené vody. I když... člověk nikdy neví.

Zajímavé jsou také poznatky o tom, co kočky jedí a nejedí. Spousta úžasných kočičích pochoutek typu slupky z brambor na loupačku nebo vařené slupky z chřestu v příručkách chybí. To, že pro kočku je jedno z hlavních kritérií hodnoty potraviny to, jestli dotyčná věc byla nebo nebyla ukradena z lidského talíře, také. Oproti tomu, když jsem ve slepé důvěře k informaci, že kočky nejedí plísňové sýry, benevolentně tolerovala Hamířin zájem o moji snídani se slovy "Jen si to očichej, ať vidíš, že to nechceš," nestačila jsem se divit :-))).

Jinak nemá v jídle žádný drahý vkus, kočičí dobroty z obchodu inzerované jako "pochutnání, po kterém si Vaše kočka bude olizovat všechny čtyři tlapky" nebo "Vaše kočka je jedinečná, jiná než všechny ostatní kočky a právě proto potřebuje také jíst něco jedinečného" ji nechávají naprosto chladnou.

Zato když najde u popelnic chutně připálený flák řízku odekorovaný nádhernými exempláři muších vajec nebo na zahradě vábně rozložené holubí křídlo, měla by nejraději tlapek přinejmenším osm, dvě na odnos nálezu do bytu, dvě na odhánění vetřelců, kteří by jí chtěli poklad sebrat a čtyři na rychlý běh do bezpečné skrýše, a všechny poté na to olizování.
Hlavou dolů (14 kB)

Z kočičích konzerv má nejraději ty nejlacinější neznačkové. Výběrově sní i nějakou jinou, ale počítat se s tím napevno nedá. Naposledy, když jsem chtěla vyzkoušet novinku Kitekatu, kočičí konzervu s přidaným jogurtem, čichla si k misce, elegantně si odsedla stranou a v jejích udivených mandlových očích se zračila důstojná prosba: "Odstranila bys, prosím Tě, ten hnus?" Holt nesmím dávat najevo, že mi záleží na tom, jestli jí to chutná. Její chutě se ale mění, odmítnuté sušenky je možno schovat, protože za půl roku z nich může být naprostý hit :-).

Jak vidno, kočičí paparazziové jsou u nás doma stále ve střehu, takže mohu poslat i několik kompromitujících záběrů :-).

Daniela Swartová

Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel./fax: (02) 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá 12. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4 - od stanice metra "C" - Pankrác povedou šipky
v neděli 27.5. 2001 od 10.00 do 17.00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
(podrobnosti vyšly v pátek)

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 4.května 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky