Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: KOHOUTI: Soukromá sbírka kohoutů v Jeruzalémě I. (Lumír O.Hanuš)

18.9.
Naše nová spolubydlící - Mourinka (Veverka - Renata Machová)

17.9.
Malá 'Dumka' z Gdaňska (Renata Žaludová)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000 a 2001

Naše nová spolubydlící - Mourinka

Ahoj všichni "kočkomilci". Tak moje dlouhé, zejména psychické, přípravy na pořízení kotěte do naší domácnosti už jsou završeny.

Kotě už máme doma!

Je to kočička, vzali jsme si ji z útulku, je jí asi 2 až 2,5 měsíce. Bohužel tedy neznáme datum jejího narození, abychom mohli slavit její narozeniny. Ale ty budeme slavit ode dne jejího příchodu k nám domů. V útulku už sice měla jméno, ale my jsme jí dali jiné - Mourinka.

Už z jejího jména vyplývá její klasické zbarvení. Hned jak jsme přišli v útulku ke kleci s kočkami, začala se k nám přes pletivo "lísat". To už asi byla naše. Ještě jsem chvíli řešila dilema mezi ní a jiným koťátkem. Pokud někdo z vás někdy byl v útulku, asi ví, co se tam dá vidět (především smutného). Byla tam mimo jiné tak asi dvoutýdenní koťátka. Čtyři sourozenci.

Představte si, že je někdo v tomto věku vyhodil v krabici k popelnici.

Jsou to koťata ještě závislá na matce, na mlíku. V útulku se chudáčkové, ve snaze přežít, rychle učí baštit sama z misečky mlíčko s rohlíkem, trošku masa. Ale to víte - jako mimina, jsou upatlaná a asi jim to ještě moc nejde. Navíc mezi těmi čtyřmi bylo jedno stříbřitě mourované, a já mám pro toto zbarvení slabost. Jenže právě toto kotě se nezdálo moc čiperné, proti svým sourozencům. A při chození do zaměstnání jsem se bála, že bych ho nezvládla dostatečně vypiplávat a že by mi taky nemuselo přežít. Takže jsme si vzali tu dvouměsíční kočičku a už bydlí u nás doma.

Celý první den téměř nejedla, neměla chuť si vůbec hrát, jen se otírat o ruce, nechat se hladit, mazlit se. Předložených hraček si vůbec nevšímala. Na kočičí záchod prý už chodila v útulku. Doma byla zřejmě zmatená, tak párkrát hledala místečko v botách či pod skříní, ale neustálým dozorem jsem to poznala včas a na bedýnku jsem ji několikrát stihla donést. Taky měla první dva dny průjem. Byly ve mně trošku obavy o její zdravotní kondici, ale doufala jsem, že to vše můžu přičítat jejímu stresu z cesty, z té náhlé změny prostředí.

I tu její nechuť k hraní jsem přičítala tomu, že po pobytu v útulku jsou jí lidské ruce vzácnější a cennější, než hračky. Vůbec jsem se nemýlila. Po dvou dnech se k naší radosti rozjedla (viz poslední foto), někdy sežere i dvě porce masíčka za sebou. Baští s chutí. I vyprazdňování se upravilo do normálu.

A den ode dne se z ní stává větší "dračice", jak si začíná hrát se vším možným. Někdy sama, častěji však vyžaduje pro své hraní naši spoluúčast. To někdy k naší radosti, někdy malinko k nelibosti. Člověk občas potřebuje doma taky něco udělat a ne si jen hrát. :o) Kdyby nic jiného, tak třeba vyčistit její záchodek, což dělám na balkoně, kam ji z bezpečnostních důvodů (náš byt je v 6. patře) nechci pustit. A pro zajištění její nepřítomnosti musím využívat nejrůznější finty, jak ji odlákat.

Docela mě překvapuje, že přestože ona většinou pobývá v kuchyni a na chodbě, tak pokud (jen) za naší přítomnosti otevřeme okno v kuchyni, vůbec ji to nezajímá a ještě ani jednou k němu nešla. Přála bych si, aby se nějak naučila respektovat okna a balkónové dveře, abych nemusela instalovat sítě.

Taky se jí už párkrát povedlo vyčůrat se jinam než do bedýnky. Párkrát do skrytého prostoru, kde máme koš, tak jsem jí tam dala druhou bedýnku - což byl dobrý a užitečný nápad. Pak jednou do boty, když jsme se vypravovali oba (já i přítel) odejít. Pak byla jednou loužička vedle bedýnky.

A zrovna včera se v nestřeženém pouhém okamžiku stihla vyčůrat na peřinu a dnes ráno v koupelně na látkovou rohožku. Mám z toho trochu obavy. Snad to nebude dělat častěji. Nevím totiž, jak bych tohle měla řešit. Kočka se za tyto úlety těžko trestá, když to objevíte až chvíli po činu. Jestli by to vůbec mělo nějaký účinek. Stává se vám to taky?

Další trošku zneklidňující věc pro mě je ta, že už hned po příchodu k nám domů, Mourinka dost často jako by symbolicky značkuje. Jak postupně prochází kolem některých věcí, nábytku apod., postaví se k tomu zadkem a třepe ocasem. Postříkané nic není. Zřejmě vzhledem k jejímu věku ještě nemá čím značkovat, ale jako by k tomu měla tendence. Nezačne to skutečně dělat až bude starší?

První Mourinčiny fotky jsme pořídili už v den, kdy jsme ji k nám přinesli. S ochotou k fotografování nebyl problém, protože ona příliš toužila po mazlení, tak při tom byla i zaznamenána. Téměř bez jejího vědomí. Byla celkem hubená a jak už jsem psala, první dva dny moc chuť k jídlu neměla. Pak však nastal zlom a naprostý obrat v její žravosti. Při její figuře však vypadá jako by spolkla balónek vždy, když se pořádně nacpe. A to jí dávám žrádlo několikrát denně.

Poprvé jsem si vzpomněla ji zvážit až po týdnu jejího pobytu. Tak to už snad i něco přibrala. Doma nemám osobní "lidskou" váhu, máme jen staré kuchyňské vyvažovací váhy. Nenapadla mě finta s přenoskami apod. takže jsem milou číču posadila na ty kuchyňské váhy a snažila se ji tam udržet. Zvolila jsem metodu předchozího mazlení, uchlácholení, téměř uspání a pak posazení na váhu, na kterou jsem si předem přichystala už nějakou zátěž. Pokud byla kočka výrazně lehčí, nebo těžší, na chvíli jsem ji propustila, vyhledala jsem jemnější závaží (máslo, jogurt v kelímku-ty jsou popsány hmotností), než jaká jsem měla k dispozici (1/2 kg a 1 kg) a kočku jsem pak znovu posadila na jednu stranu a na druhou stranu jsem přidávala nebo ubírala kelímky s jogurty. Takže Mourinka má ve svých cca 2 - 3 měsících celé jedno kilo a o něco málo míň než 125 g jogurt :o)).

No a s měřením jsme neměli problém vůbec. Mourinka se pořád moc ráda mazlí a usíná natažená kdekoliv - na posteli, v křesle, pod křeslem, na prahu, uprostřed chodby či pokoje. Takže stačilo přijít s metrem, hlazením ji uklidnit, pokud se vůbec probudila, a jednoduše metr přiložit. A míry jsou: 38 cm tělíčko (od čumáčku po kořen ocasu), s ocáskem 56 cm.

Veverka - Renata Machová

Nechybí někomu z Prahy kocour? Z Prahy 3 - Jarova, odvezen 12.9.2001. Černobílý, velký, kastrovaný, mladý, s čeníškem obzvláště špičatým a ocáskem obzvláště dlouhým, mohutný, ale s drobnou hlavičkou, jako "líznutý" orientálkou nebo hodně brzy kastrovaný, nemá "kocouří tváře".
Je přítulný, mazlivý, vypadá, že žil v bytě, ale teď už chvíli chodil venku (podle pacek atd.) Nastěhoval se známé na balkon a tvářil se, že nutně musí bydlet v bytě, spal tam několik dnů (venku) a žral hladově i máčené sušenky. Ona má vlastní kočky, ale kocour je kastrovaný, na námluvy nepřišel. Je smutný a poněkud "ukecaný". Nevyskočil někomu z okna?
P.S. Bydlí u mě, ale ze spousty koťat okolo je poněkud "nenaložený". Dle původní teorie měl být Šárka, nyní tedy čeká pod pseudonymem Šaryk.
Bára, tel. 0603/363315, email: utulek-pod-brdy@email.cz
Hledám hodné lidi, kteří poskytnou nový domov několika kocourkům a kočičkám (i jednotlivě). Vzhledem ke svému věku se nemohu o všechny dále starat. Bližší informace na tel. 02/81-97-23-57.

PSOZ Vás zve na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 4.10.2001 od 15:00 do 19:00 v Útulku pro zvířata v krajní nouzi - Radlická 108, Praha 5.
Akce bude trvat od středy 3.10.2001 vždy v pondělí, středu a sobotu (od 17:00) do konce října. Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové. PSOZ Váz také zve na
13. umisťovací výstavu opuštěných koček, která se koná v neděli 14.10.2001 od 10:00 do 17:00 na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4. Vstupné: 1 kočičí konzerva.
Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové.

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 18.září 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky