Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: PET dnes (10.10.2001) nemají příspěvek - momentálně totiž nejsou žádné příspěvky k publikování.

10.10.
Kdo má čí povahu / Moje 'domácí', 'nemocniční' a 'venkovní' kočky (Ivana Jirková)

9.10.
Jak spí Micka a Šimon (Ivana Jirková)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000 a 2001

Kdo má čí povahu

Nejdříve chci napsat něco, co jsem pouze slyšela.

Říká se, že se některé zvíře chová občas jako člověk. Nebo je tomu naopak? Kdo ví? Posuďte sami. Vyprávěla mi jedna známá o svých kočkách.

Kdysi měla dvě Peršanky, vlastně na chov (omlouvám se Ferdovi, vím, jaký je jeho názor na chovy :-/). Černou a želvovinovou. Ta želvička byla klasická Peršanka a také se tak chovala. Ta černá byla ale poněkud zvláštní. Byla to kočičí rasistka!

Absolutně nesnesla ve své přítomnosti jakoukoli bílou kočku, třeba i jen černobílou. Na tu okamžitě tvrdě útočila, zatím co s ostatními se buď kamarádila, nebo je alespoň tolerovala, což je chování u koček dost nezvyklé. Jinak to byla "paní domu", která vyžadovala poslušnost lidí i své kočičí kolegyně, což je u koček naopak dost obvyklé :-).

I stalo se, že obě Peršanky měly koťata ve stejnou dobu. Ta černá o dva týdny starší. A měla jich sedm. Hlídala je jako oko v hlavě, nehnula se skoro od nich. Ale i tak se stalo, že jedno kotě zemřelo. Kočka byla nešťastná, několik dní nežrala. Pak šla a ukradla své kolegyni jedno kotě, donesla si ho do svého pelíšku a byla spokojená.

Když jí kotě vzali a vrátili ho jeho právoplatné matce, neuplynulo moc času, šla a ukradla si jiné kotě. A tak se situace několikát opakovala. Prostě se rozhodla, že má mít sedm koťat a tak jich taky sedm bude...

Nakonec to dopadlo tak, že jí jedno cizí kotě nechali, kamarádka se ho vzdala a nastal klid. Číča si vychovávala adoptivní dítě spolu se svými, přestala krást sousedčiny děti a bylo všechno v pořádku.

A tak mi řekněte, chová se občas zvíře jako člověk nebo naopak?

A teď moje kočulky
Micinka se stále drží. Na to, že je to "kočka v letech" a začíná mít problémy, které mě - abych pravdu řekla - dost děsí, je docela čilá. Má teď svoje období (taky už by si mohla dát pokoj), tak chodí a prozpěvuje, což znervozňuje Šimona.

Jak by taky ne, když je kastrát. Ale zpět k Miculi. Je teď podstatně mazlivější a přítulnější. Což ovšem neplatí v případě Šimona. Toho se rozhodla, že akceptovat prostě nebude. Je to vetřelec a basta. A ona se s ním nehodlá zahazovat, vlastně ani bavit. Což mu dává velmi hlasitě znát.

Docela by mě zajímalo, jak se k sobě chovají, když doma není nikdo jiný.

Šimon teď bydlí ve skříni. Prostě se do ní nastěhoval a mám to. Ale nevěrný mi není :-). Spinká dál se mnou v posteli. Nejraději tak, že si lehne po délce postele vedle mne, přitiskne se ke mně a tak vydrží spinkat celou noc. Tomu ovšem předchází šlapací ceremoniál, kdy si mi vyskočí na hruď, chvilku šlape a vrní mi do obličeje, pak se na chvíli jen tak uvelebí, asi aby si po tom šlapání odpočinul a pak si teprve hajne hezky vedle mne a pokračuje ve vrnění, až se uspí.
'Neviditelná' Micka spinká na škříni v předsíni (8 kB)

'Neviditelná' Micka spinká na škříni v předsíni (8 kB)

Někdy si ale raději lehne do mých nohou, nejlépe tak aby se mi tam vešly pouze ve stavu různě skrčeném. Jindy zabere část (tu větší pochopitelně) polštáře. Například včera se roztáhl přes celý polštář, takže mi tam nechal opravdu minimísto, přední packy si mi položil na krk, a jednu zadní mi strčil rovnou do ucha. Tak to se mi přece jen zdálo trochu moc, takže jsem ho mírně a opatrně odsunula...

Zabrblal a odkráčel do skříně :-/. Za chvilku už ale zas ležel hezky způsobně vedle mne :-).

Škoda, že se Micka nehodlá s ním o cokoli dobrovolně dělit a tak mou postel (a vlastně celý pokojík) nechává bez povšimnutí :-(.

Moje nemocniční kočičky
jsou v naprostém pořádku. Objevil se tu zrzavý mourek, který měl snahu se zabydlet na dvoře, kde sídlí Pusinka s Mourkem. Mourek mu ale velmi důrazně vysvětlil, že to teda ne, takže zrzek vyklidil pole. Ale občas ho vídám z okna, zdá se tedy, že v nemocnici už zůstal.

Mourek mě nedávno moc rozlobil. Ale jeho přečin byl projevem nádherné kočičí spolupráce, tak se tu o tom zmíním i tak.

Byla jsem jim dát najíst a najednou slyším takové jemné ptačí štěbetání. Na zábradlí, tak metr od mé ruky se usadil malinký, zřejmě čertvě vylétlý, sýkorák. Pokusila jsem se ho chytit, protože mi bylo jasné, jak jinak dopadne, když se usadí přímo nad kočičí jídelnu. Nedal se. Poskočil kousek dál a tam se usadil. Raději jsem ho tedy nechala na pokoji, abych kočiny na něj moc neupozorňovala. Jenže ten nešťastník za chvilku slétl na zem...
V 'naší' posteli odpočívající Šimíček (12 kB)

V 'naší' posteli odpočívající Šimíček (12 kB)

V té chvíli se vymrštil Mourek, a už ho měl. Plácla jsem ho přes zadek, donutila otřesené ptáče pustit a zahnala jsem ho stranou. Ptáčka jsem se pokusila chytit, ale on jen poodlétl. Takže jsem ho tímto způsobem dostala přes celý dvůr na druhou stranu (Mourek se za námi plížil jako Indián).

Tam vyletěl na přízemní okno, které je zamřížované, a kočky se tam nedostanou a vzpamatovával se ze šoku. Já jsem odešla a ještě na chodbě jsem chvilku postála u okna, abych viděla, jestli je všechno v pořádku.

Nebylo. Poblíž onoho okna je zídka. Na tu kočky mohou. Do toho okna se z ní sice nedostanou, ale to to ptáče nevědělo. Mourek se schoval v porostu a Pusinka se šla procházet na zídku. Tak, aby patřičně ptáče vyděsila, což se také stalo. Ptáček sletl dolů a to byla Mourkova šance...

Já vím, že je příroda krutá a kočka je především šelma, ale stejně mi toho drobečka bylo moc líto. Jen by mě zajímalo, jak se ty kočky mezi sebou domluvily a rozdělily si role...

Po umístění Lízinky
(která se zatím nevrátila) a její rodinky v útulku, mi na krmení zůstal jen kocour Světluška. Což je na mne nebývale málo. Aby mi to nebylo líto, objevili se na ulici dva noví strávníci. Mourovatý zřejmě kocour (alespoň podle hlavy na něj vypadá) a drobná černá kočička. Kočička je plachá, ale mourek si na mne kvapem zvyká. A u kocoura Světlušky se objevil další černý stín s párem svítících očí. Světluška na něj nejdříve útočil, ale teď se zdá, že byl nový přírůstek vzat (nebo vzata, což je asi pravděpodobnější) na milost.

Zdá se ale, že nový přírůstek není tak bojácný, protože si jde pro jídlo hned vedle mé ruky. Jenže v noci a ve tmavém stínu těžko poznám, co je nový strávník zač, tím spíš, že je černý. Budu muset počkat až se trochu víc osmělí a vyjde na světlo. Pak uvidíme :-).

Ivana Jirková, 25.9.2001

Upozornění: Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 1.října 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

PSOZ Vás zve na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 4.10.2001 od 15:00 do 19:00 v Útulku pro zvířata v krajní nouzi - Radlická 108, Praha 5.
Akce bude trvat od středy 3.10.2001 vždy v pondělí, středu a sobotu (od 17:00) do konce října. Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové. PSOZ Váz také zve na
13. umisťovací výstavu opuštěných koček, která se koná v neděli 14.10.2001 od 10:00 do 17:00 na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4. Vstupné: 1 kočičí konzerva.
Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové.

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky