Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Můj starý dluh... (Pavel Doktor)
 
31.10.
Kočičí chutě a pachutě (Veronika Gybasová)
30.10.
Jak se k nám do rodiny dostal Filip (Štěpánka Mudrová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000 a 2001


Kočičí chutě (a pachutě)

Píšťalka s flekem od jogurtu (7 kB) Vzpomínám si na jednoho z našich kocourků mého dětství, který měl velmi rád kysané zelí. Kromě této "abnormality" jsem se dlouhé roky s divnými kočičími chutěmi nestkala. Až náš kocourek Mikeš se projevil - měl v oblibě nakládanou kukuřici, dušené fazolky a müsli tyčinky.

Tehdy mi to připadalo divné, ale náš současný kocour Čertík, jej v mnoha chutích předehnal. Kukuřice je sice dnes oblíbená u všech našich koček, ale Čertík si do svého jídelníčku řadí také brokolici a květák (ovšem obé musí být zdravě připravováno v páře :-)). Své vegetariánské choutky projevuje také tím, že nemá rád syrové hovězí maso.
Felixa na posteli (10 kB)
Podezřívám ho, že tyto, z mého pohledu "nekočičí" chuť projevuje jako znak souznění se mnou. Po brokolici, květáku a kukuřici se mohu utlouct a hovězí maso jsem ze svého jídelníčku trvale vyřadila. A tak mi kocour svými chutěmi dává najevo, že jsme "jedno tělo - jedna duše".
Aby toto tvrzení podpořil, dělí se se mnou o některé součásti jeho jídelníčku - zejména se jedná o části myších tělíček a občas mi na přilepšenou nechá na okně muší stehýnko. Za což je samozřejmě náležitě pochválen a v nestřeženém okamžiku končí jeho obětiny v záchodě...
Ačkoliv je Čertík velmi rozmazlovaný, naštěstí se nestal rozmlsaným. Pokud zavčasu neuklidíme nakoupené pečivo, roztrhá pytlík a nadšeně se pouští do takových "mňamek" jako je suchý chleba nebo celozrnné rohlíky. Když to člověk vidí, vypadá to, jako bychom jej trápili hlady (dokáže sníst celý rohlík na posezení - jenom drobečky zůstanou)...
Nalezeneček Felixa je v jídle velmi nenáročná. Nejenom že sní vše, co dostane do mističek, ona dokonce počká, až co na ni zbude, co jí dvě hladová koťata nechají. Živí se téměř výhradně granulemi, které občas vhodně doplňuje masem z konzervy a samozřejmě jogurtem.
Naše čtvrtá kočka Píšťalka by se mohla vhodně jmenovat "Vysavač" :-). Ačkoliv nikdy netrpěla nedostatkem, sežere na co přijde a neskončí, dokud není mistička úplně prázdná...
Kulička dělá čest svému jménu (11 kB)
Další nalezeneček Kulička dostala své jméno asi po týdnu stráveném u nás. Tou dobou se už podobala míčku na nožičkách. Jméno i tvar jí už zůstaly. Kulička si velmi oblíbila uzení mandle. Podezřívám ji, že ji na tom nejvíc přitahuje právě ta nezdravá sůl, takže se ke své vytoužené pochoutce dostane pouze v případě, že si ji v nějakém nestřeženém okamžiku ukradne. Snažíme se jí v tom ale bránit, stačí, že si touto dobrůtkou ničíme ledviny sami...
Píšťalku s Kuličkou máme teprve krátce a tak jsme zatím nevypozorovali žádné specifické chuťové záliby. I když jedna mne právě napadá - Kulička miluje žížaly! Sice netuším, zda nějakou už snědla, ovšem domů je nosí neustále. (Budu to muset ještě prozkoumat a o výsledky svého bádání se opět podělím.)
Narozdíl od koček paní Jirkové milují všechny naše kočky ryby. Tak jako kupuje paní Magda vždy o jeden kuřecí řízek navíc, tak i naše kočky dostávají "desátek" ze všech připravovaných ryb (a všeho masa). Vůbec jim nevadí, že jsou syrové.
Někdy se dokonce stane, že nakrájená ryba rozmrzá na talířku, aby nebyla pro kočičí čumáčky moc studená a některá z koček dospěje k závěru, že otužování žaludku je zdravé a tak se ryba svého rozmrznutí vůbec nedočká :-). (Tuňáka z konzervy ovšem upřednostňují servírovaného v pokojové teplotě.)
Ještě jednou velmi výraznou chutí se naše současné kočky vyznačují. Ta sice není nijak neobvyklá, ale z naší strany teprve asi před rokem objevená - všechny čtyři kočky se mohou utlouct po jogurtech. Mléko totiž nedostávají a tak jsem jim kdysi, na radu moudré knihy, koupila kelímek jogurtu. To jsem ovšem neměla dělat...
Dnes jezdím pro jogurty do velkoobchodu a pokud se naše kočičí stádo ještě rozmnoží, nechám si asi z Valašsko Meziříčských mlékáren natáhnout jogurtovod :-). Kočky totiž snesou, když v mističce nemají maso. Pokud ale chybí jogurt, nastává čtyřnásobná srdceryvná scéna, takže je člověk v závěru uplácí alespoň vlastním, ochuceným jogurtem. (Jejich denní spotřeba této pochoutky se pohybuje mezi 0,5 a 1 litrem na den. Což vychází 0,25 l na kočku denně, z čehož vyplývá, že asi chtějí mít zatraceně zdravou střevní mikroflóru :-).)
Ovšem s tím nekonzumováním mléka občas nastává problém - Čertík byl již několikrát přistižen, kterakžto si vyskočil na sporák, odsunul pokličku a velmi nenasytně nasával právě to pro kočky nezdravé mlíčko. A odmítá si nechat vysvětlit, že to nesmí :-).

Veronika Gybasová          

Slastně zívající Čertík (16 kB)


Upozornění: Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete
posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 15.října 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

V Janských Lázních
jsem našla zřejmě omylem ztracenou černobílou kočičku. Týden přebývala před školou a uháněla ke každému člověku, který šel okolo a sháněla svého pána. Určitě po ní truchlí rodina, protože je zvyklá přebývat v bytě a je moc přítulná. Je zvyklá jezdit v autě. Způsobně leží na zadním sedadla a vystupuje až po vypnutí motoru a odevření zadních dveří.
Má nádhernou udržovanou strst, zelené obrovské oči. Nechce chodit ven, má strach, že zase přijde o lidskou společnost. Rádi bychom ji vrátili původním majitelům, které tak úporně v Janských Lázních hledala. Kontant na telefonu 0737 306 605
PSOZ Vás zve na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
4.10.2001 od 15:00 do 19:00 v Útulku pro zvířata v krajní nouzi - Radlická 108, Praha 5.
Akce bude trvat od středy 3.10.2001 vždy v pondělí, středu a sobotu (od 17:00) do konce října. Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové.
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci