Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PET: Rock Creek Park - ráj zvířat V. (Lumír O.Hanuš)
 
2.1.2002
Kočičí kluci II (Jitka)
28.12.2001
Novoroční přání (Ferda)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002


Kočičí kluci II

Už je to víc než rok, co jsem Dumce poslala povídaní o našich kočičácích. Matýsek byl tenkrát zrovna nováčkem u nás doma a za ten rok si už omotal kolem packy celou rodinu včetně "služebně" staršího Didouše :-). Jejich sžívání trvalo asi půl roku a dnes je z nich docela sehraná dvojka. Jejich přátelství je už prostě jasně zpečetěno a řekla bych, že jeden bez druhého nedá ani ránu.

Od té doby co je u nás Matýsek, není o legraci rozhodně nouze. Největší rozruch probíhá kolem páté ráno, kdy kočičáci vyspinkaní po dlouhé noci do růžova si asi potřebují protáhnout tělo a začínají pořádat divokou honičku. Pak v případě, že jsou prázdné misky, nastává druhý závod o to, kdo rychleji vzbudí páníčky, aby někdo z nich ty misky naplnil...
Mates odpočívá (6 kB)
Když jsme se pokusili je zpacifikovat tím, že zavřeme dveře, rychle pochopili co i s takovýmto problémem. Didouš stojí u dveří a mňoukne na Matese - "heleď otevři ty dveře, já přece ve svém věku nebudu skákat po klikách", Matýsek se zjevnou radostí hupsne na kliku, Didouš je packou odstrčí, vznešeně prochází, za ním v patách Mates a začíná rituál dožadování snídaně...
To probíhá tak, že jeden z kocourů vyskočí na vyhlédnutou oběť, otíráním tlamičky o obličej a mohutným předením se ji snaží vzbudit. Druhý čeká u postele na výsledek snahy kolegy a v případě, že tyto náznaky nejsou dost rychle pochopeny, mu ten druhý začne pomáhat lovením nohou oběti pod peřinou a podobnými razantními náznaky o nutnosti dodání snídaně. Teprve až se misky doplní, dají oba pokoj a s nadlábnutým bříškem přijdou zpátky, zalehnou k nám do postele ke sladkému rannímu spánku. V té době většinou dorazí i obě naši děti, takže běžná ranní sestava naší manželské postele jsou tedy dva dospělí, dvě děti a k tomu dva kocouři.
Dinoušek v posteli (12 kB)
Když přijdeme domů, stojí oba svorně u dveří, čekají na pohlazení a oba mňoukají jak o závod, aby nám vypověděli, co všechno se jim za ten den stalo.
V okamžiku kdy něco společně provedou při svých divokých honičkách, svorně zalezou pod postel a čekají co bude následovat. Oba však stejně ví, že když uvidíme ty jejich zkroušené čumáčky vykukovat, nemáme už sílu dělat nic jiného než se smát.
Zrovna nedávno mě však Matýsek opět překvapil. Zkusil totiž novou taktiku. Přišla jsem domů a jako obvykle oba už čekali za dveřmi, ale jen jsem dveře zavřela Matýsek začal žalostně mňoukat a utíkal do pokoje, kde takhle "pobrekával". Když jsem tam vešla, seděl vedle rozbitého květináče a žalostně naříkal, kulil na mě ty své zelené očka a mňoukal jak o závod, že už to rozhodně nikdy neudělá... Místo hubování jsem ho pochválila, že se přiznal předem a teprve pak to byl zase náš rošťák Mates :-).
Také jim přibyli další kamarád, želvák Kuba. Přestože je to zatím ještě asi deseticentimetrový drobek, ani jeden z kocourů zatím nemá tendence mu ublížit na jeho procházkách mimo akvárium. Opatrně přijdou, jako by si byli vědomi, že razatnějším pošťuchováním by mu mohli něco udělat, jen ho očuchávají a pozorují, co ten podivný tvor bude dělat.
Zato jejich škodolibost vůči jezevčíkovi Bendžímu (také nalezenec, někdo jej jako malinké štěně vyhodil do kontejneru :-() je až neuvěřitelná. Pejsek k nám chodí se svým páníčkem na návštěvu a docela rád, protože nějaký ten pamlsek pro něj se vždycky najde, ale ty kočky.
Koťata - bíločerné a mourek (6 kB)
Když byl ještě malé štěně, párkrát dostal od kocourů nějaký ten záhlavec a od té doby z nich má strach. Kocouři totiž v nestřeženém okamžiku pejska obklíčí, zaženou někam do kouta, nechtějí ho nikam pustit a ještě mu uštědří packou záhlavec, což pejsek s velkým pláčem trpně snáší. Zajímavé je, že cizí kočky prohrání ostošest a i u nás ho všichni povzbuzujeme, jen ať na ty naše "darebáky" štěkne, ale nic to není platné, kočičáci mají prostě navrch.
Také máme za sebou kastraci Matýska, kterou on na rozdíl od Didouše, který se chudák motal celý den a dával najevo, jak jsme to mohli dopustit mu takhle ublížit, pojal stylem, tak už jsem snad spal až moc dlouho a co bude konečně na baštu, když jsem už tak dlouho nic nedostal.
Nedávno mi provedl pěknou rošťárnu. Nachystala jsem si vedle pračky lavórek na prádlo a čekala, než se pračka otevře. Mates skočil do lavórku, nevinně se na mě díval a začal čůrat. Pak hbitě vyskočil, schoval se za roh a vždycky jen na chviličku vystrčil hlavičku, aby se koukl co budu říkat. Určitě mu bylo jasné, že tohle záchůdek rozhodně není, ale ta jeho raubířská dušička mi prostě chtěla provést nějakou tu lumpárničku.
Nemocné koťátko - kočička (9 kB)
Jinak ho musím pochválit, že až na drobné nehody v jeho ještě dětském věku, chodí na píseček přímo vzorně. Didouš je pak vůbec v tomhle směru velmi důstojný a ani nemá rád, aby na něj někdo koukal a to včetně Matese. To radši odejde a dostaví se až má zase klid a své soukromí.
Černé kotě (8 kB)
Přesto, že jsou v podstatě každý jiný, našli tihle dva kluci k sobě cestu. I když se perou a honí víme, že to je jen hraní a ani jeden z nich by určitě toho druhého nedal. Také celá naše rodina si bez nich už život představit neumí a každá chvilka v jejich společnosti nás znovu a znovu pohladí po duši.
O to víc mě trápí osud koťat, která jsem u nás v paneláku našla. Však prosba o pomoc je teď i na Dumce. Dva z nich už svůj domov u hodných lidí našli. Před 14 dny - v neděli - si dva lumpíky odvezla slečna, která jim dá domov. Čekal na ně teplý pokoj, misky s baštou a hlavně lidé, kteří se o ně chtějí starat a hladit jejich kožíšky.
Kotěcí turisté z našeh sklepa (4 kB)
Ta další čtyři ještě čekají - jedno z nich, asi kočička, bíločerná, nejmenší a nejbojácnější, má nemocné očko (zánět spojivek, který spraví oční mast a kapky), by toho svého člověka potřebovala co nejdřív. Nechce se nechat chytit, abych jí očko léčila, není to pro ni příjemné a tak má strach. Proto potřebuje někoho, kdo se jí může věnovat a pomoct jí. Je drobounká, taková něžná holčička, sourozenci ji ani nepustí k misce a ona trpělivě čeká až co na ni zbude. Snad se člověk, který jí pomůže najde. Také touto cestou děkuji všem, kteří se na mou výzvu ozvali a pomáhají mi najít nový domov pro tahle koťátka.

Jitka          

P.S.: Kromě fotek Didouše a Matesa jsem do Dumky přidala i koťátka toulavé kočičky, která jsme nalezli ve sklepě.


Upozornění: Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích) a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 11.prosince 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Šest koťat ve sklepě...
Náš sklep v panelovém domě si vybrala jedna polodivoká kočička jako místo vhodné pro výchovu koťátek a má jich tu hned šest. Tohle nadělení jsme objevili čirou náhodou a koťátka tu dost strádají. Přestože se snažíme jim zajistit přísun vody i krmení, potřebovala by najít svého člověka.
Máme doma už dva kocoury a právě ten, který je nalezenec je tím nejvděčnějším mazlem. Asi před dvěma roky jsem o sžívání Matesa a Didouška psala i do Dumky. Další kotě si ale už opravdu vzít nemůžeme.
Je jim asi kolem dvou měsíců, jsou buď úplně černá, bíločerná a mourované. Jestli chcete těmhle drobečkům pomoct nebo víte o někom, kdo by chtěl kotě v Brně a nebo blízkém okolí, ozvěte se na email: didous@atlas.cz  nebo na telefon 0604/266766. Děkuji Jitka
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci