Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PET: Rock Creek Park - ráj zvířat VI. (Lumír O.Hanuš)
 
3.1.
Skok vysoký, skok daleký - část první (Marie Crossette)
2.1.
Kočičí kluci II (Jitka)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002


Skok vysoký, skok daleký - část první

Jak všichni víme, v Dumce je velice zajímavá tabulka měr koček a kocourů, kterou Ferda pečlivě doplňuje (už je těch záznamů 253, nedávno jsem to počítala!).

Neméně zajímavý je i stále narůstající soubor článků o kočičích chutích, některých opravdu přezvláštních. Je z nich vidět, jak rádi kočkám jejich majitelé podstrojují, jen aby se těm mlsným jazýčkům zavděčili.
Protože se často jedná o pochoutky vysoce kalorické, možná by číčám prospěl občasný "zdravotní" tělocvik. Tedy takový, který by umožnil páníčkům změřit, jak vysoko a jak daleko jejich čtyřnozí sportovci doskočí.
Myslím, že by z toho byla další velice zajímavá tabulku - taková "kočičí olympiáda" nebo alespoň "Dumčin světový pohár" :-). Mně osobně by zajímalo, zda je délka skoků ovlivněna na příklad rasou kočky, délkou jejích nohou, nebo je to opravdu jen otázka silných svalů a jim odpovídající síla odrazu.
Zrovna nedávno totiž psala Renata M. - Veverka o tom, jak jejich Mourinka ráda skáče do výšky. Stejně tak dokazují krásné fotky kocoura Jofoura slečny Heleny nebo kocoura Myšáka paní Kudláčkové, do jakých výšek dokáží kočky hupsnout (protože na rám dveří se snad ani jinak dostat nedá?).
Kočka skáče - z Internetu (5 kB)
O porovnání kočičích výkonů jsem začala uvažovat, když jsem před časem náhodou četla na Internetu asi dva roky starý článek z amerických novin. Byl o jednom 155 let starém buddhistickém klášteře u jezera Inlay v Barmě, který se stal vyhledávaným cílem turistů, ale ne těch, kteří touží spatřit vzácné památky, nýbrž milovníků koček.
Tamní mniši totiž pro ukrácení nudy naučili kočky proskakovat kruhem. Začal s tím před lety jeden mnich s několika kočkami, které se do kláštera přitoulaly. Dnes už kruhem o průměru 20 cm a ve výši asi 90 cm nad zemí proskakují potomci původních koček, kteří tyto sportovní geny podědili.
Všichni víme, jak paličaté stvoření kočka je, že jí prostě nepřinutíte (ani za úplatek) dělat něco, co ona sama nechce. Proto je tento, "z psího hlediska" směšně lehký výkon opravdu obdivuhodný a vůbec si nedělám iluze, že bych někdy něco podobného mohla naučit ty moje dvě krasavice :-). Ovšem ani ony nejsou žádné nemotorné buchty !
Burma - skákající kočka - obrázek u článku (7 kB)
Pozorovat kočku, která se chystá někam vyskočit, znamená sledovat balet svalů a vrchol soustředění. U těch našich jde navíc převážně o skoky "ležérní", tedy jen tak ze zvědavosti (co to tam nahoře je?), z mlsnosti (co to tam krájíš?), z rozmaru (že to shodím!) nebo za pohodlím (ten tvůj klín je tak teplý!).
Když si ale kočka svým únikovým skokem do výšky kolikrát snaží zachránit život, a tím do dálky si zajišťuje potravu na přežití, její skok a následovný dopad musí být daleko přesněji vypočítaný.
Podle statistik jsou lidé schopní doskočit dálku, která se rovná sotva dvojnásobku jejich tělesné výšky. Jaká je statistika skoku do výšky bohužel nevím, možná stejná.
Naproti tomu kočkovité šelmy dokáží skočit do výšky i do dálky vzdálenost, která je až šestkrát delší než ony samy. Kočka se po odměření vzdálenosti přikrčí, přenese veškerou váhu na zadní nohy, "vznese se" a pak už její, jako šíp natažené tělo, ladně letí vzduchem. Kočka přistane nejprve na předních nohách, kdy měkká bříška tlapek slouží jako tlumiče nárazů a teprve potom přitáhne ty nohy zadní.
Jak ve svém malém mozečku dokáže tak přesně odhadnout vzdálenost, je skutečně úžasné, ale velice málokdy kočka "nedoskočí". V některých případech, kdy si skok do výšky přeci jen špatně odhadla, nebo je cíl prostě vysoko, pomůže si při doskoku zadníma nohama.
Ale i ten "čistý" skok je úctyhodný a právě ten by stál za změření.
Pokud jde o skok vysoký našich koček, je Dixie lepší skokan než Smoky snad proto, že má nepatrně delší nohy (a méně váží !). Obě kočky zatím dokázaly vyskočit do stejných výšek, Dixie to ale dělá s daleko větší lehkostí, která dává tušit, že kdyby musela, dokázala by skočit ještě výše.
Kočka v klášteře proskakuje kruhem - z Internetu (13 kB)
Jedinou vyjímku tvoří právě dveře. Jednou jsem seděla u počítače a zaslechla jsem z vedlejšího pokoje jakési žuchnutí. Šla jsem se podívat, co to bylo a našla Dixie sedět na vrchním rámu otevřených skříňových dveří. Koukala jsem celá vyjevená :o), jak se tam dostala, protože něco podobného ještě nikdy před tím (a vlastně nikdy potom) neudělala. Byly pouze tři možnosti, jak se tam ocitla, protože považuji za nemožné, že by dokázala odrazem přímo ze země vyskočit na vršek téměř dvoumetrových dveří.
Takže možnost první: kočka na dveře skočila šikmo nahoru z vedlejšího stolu, což dělá vzdálenost 140 cm. Tím by ale celé dveře příliš "rozpohybovala" a myslím, že by z nich spadla. Možnost druhá: kočka vyskočila nahoru ze sedadla židle těsně u dveří - vzdálenost 155 cm. Třetí možnost a zároveň nejkratší vzdálenost pak byla ta, že vyskočila nejprve na opěradlo židle a teprve z něj na vršek dveří - vzdálenost pouze 118 cm. Jenže to opěradlo je velmi tenké a vzhledem k lehkosti celé židle i velmi vratké. Nechce se mi věřit, že by se na něm kočka vůbec udržela a i kdyby ano, opěradlo by bylo dostatečně stabilní na odraz k tam vysokému skoku.
Dixie jsem tehdy ze dveří sundala, ale možná, kdybych jí bývala jen okřikla, skočila by dolů stejným způsobem, jakým se tam dostala a já měla "důkaz", že doskočila těch 155 cm, které považuji za nejpravděpodobnější.
Ani jedna z koček naštěstí v domě příliš často neskáče po výškách. Takže zatím nejvyšší měřitelný bod, na který už obě přímo od země doskočily je naše knihovna v obýváku, která je 122 cm vysoká. Dixie to zase dokáže lehčeji a ladněji, jen se tam tak elegantně vznese, u Smoky by se dalo říci, že si při tom musí heknout a více se odrazit, ale doskočí také.

Marie Crossette, USA          

P.S.: Článek o kterém se zmiňuji a z kterého jsou i kočky proskakující kruhem byl už bohužel z Internetu stažen, ale úplně stejný článek, pouze bez fotek si můžete stále ještě přečíst na adrese http://www.canoe.ca/CNEWSHeyMartha9906/24_cats.html
Dokončení v pondělí.


Upozornění: Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích) a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 11.prosince 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Šest koťat ve sklepě...
Náš sklep v panelovém domě si vybrala jedna polodivoká kočička jako místo vhodné pro výchovu koťátek a má jich tu hned šest. Tohle nadělení jsme objevili čirou náhodou a koťátka tu dost strádají. Přestože se snažíme jim zajistit přísun vody i krmení, potřebovala by najít svého člověka.
Máme doma už dva kocoury a právě ten, který je nalezenec je tím nejvděčnějším mazlem. Asi před dvěma roky jsem o sžívání Matesa a Didouška psala i do Dumky. Další kotě si ale už opravdu vzít nemůžeme. Podrobnější informace vyšly v Dumce.
Je jim asi kolem dvou měsíců, jsou buď úplně černá, bíločerná a mourované. Jestli chcete těmhle drobečkům pomoct nebo víte o někom, kdo by chtěl kotě v Brně a nebo blízkém okolí, ozvěte se na email: didous@atlas.cz  nebo na telefon 0604/266766. Děkuji Jitka
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci