Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PET: Rock Creek Park - ráj zvířat VII. (Lumír O.Hanuš)
 
7.1.
Skok vysoký, skok daleký - část druhá (Marie Crossette)
3.1.
Skok vysoký, skok daleký - část první (Marie Crossette)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002


Skok vysoký, skok daleký - část druhá

První část o skocích koček jste si mohli přečíst ve čtvrtek.

V době, kdy ještě žila naše dřívější kočka Kotě jsme si jednou koupili velký, dřevěný sud od whiskey, jehož hrubé dřevo jsem ohladila, vyleštila obruče a celý sud natřela nitrolakem. Sloužil nám pak nejprve jako bar, pak na něm dočasně stála televize a nakonec skončil zde jako venkovní dekorace a odkladové místo.
Kotě ve svém košíku a zmíněný sud v pozadí (10 kB)

Za našeho posledního pobytu v Německu stál sud na terase s kytkou, ale později jsem na něj kladla Kotětin proutěný košík. Ona si do košíku vyskočila a vydržela v něm pak spát hodiny, dokonce i v dešti, protože terasa byla krytá. Vždycky už na to čekala, když jsem košík nesla ven, tančila mi těsně u nohou a sotva jsem ho položila na sud, okamžitě do něj vyskočila. Dělala to s úžesnou elegancí vlastně až do své smrti a já jsem si vždy na ten skok počkala, jak to bylo hezké na pohled!
Tenhle sud stále ještě stojí v rohu zahrady a protože Kotětin košík podědila Smoky, mohla jsem změřit do jaké výšky Kotě skákala. Ona nejenže těch 106 cm (sud + košík) hladce vyskočila, ale vynesla se jakoby nad košík a pak do něj vlastně dopadla z výšky.
Takže si troufám tvrdit, že ve skutečnosti vyskočila dobře o 10 cm více a dovolím si to započítat k jejímu konečnému výkonu. Jakou výšku by skutečně byla dokázala skočit už teď bohužel měřit nemohu.
Dumka skáče ze skříně (8 kB)
Pro kočičí skok daleký by se asi více hodil název skok přesný, nebo skok na cíl a je už hůře měřitelný, než skok vysoký. Když totiž kočka na něco číhá, co se chystá dopadem chytit, nejenže si vzdálenost pečlivě odměří, ale pokud možno se ke kýženému cíli co nejvíce přiblíží, aby pak byl její "smrtící skok" co nejpřesnější.
Zase bych řekla, že obě naše kočky dokáží skákat stejně, možná proto, že jsou více méně stejné rasy. Ale vzhledem k tomu, že Smoky je těžší než Dixie, je i její dopad na cíl jaksi mohutnější a skáče s větší vervou. Zatím největší vzdálenost, kterou jsem viděla kočky skočit byla v naší ložnici z křesla u okna na postel a naopak. Na křesle je složená tlustá deka, takže kočka, která na ní leží je na úrovni postele.
Jde tedy o skok vodorovný, "z fleku" a na vzdálenost 133 cm. K doplnění kočičích sportovních disciplín by asi patřil i běh "na čas", ale protože jeho rychlost by byla úměrná důvodu kočičího úprku, obávám se, že ten nejrychlejší by asi byl zároveň i smutný - kočka by při něm byla strachy bez sebe.
Když nedávno psala paní Marie M, že jejich sedmnáct a půl letá kočka Minda zemřela na infarkt, zajímalo by mně, jak se to stalo. Mně se totiž při tom čtení vybavil moment, při kterém jsem viděla naši dřívější kočku opravdu běžet o život.
Kotě se rozhlíží z balkónu garsonky (10 kB)
Bydleli jsme tehdy dočasně v jednom německém hotelu a čekali, až se uvolní byt, který jsme si najali. Hotel byl vlastně takový dvoupatrový motel v klidném prostředí přírody. Měli jsme k dispozici malou garsonku v přízemí a tak jsem kočku občas pouštěla ven přede dveře trochu se protáhnout.
Ona se většinou šla jen kus projít a pak se zase vracela zpět. Přesto jsem jí nikdy nenechávala bez dohledu a když jsem měla pocit, že jde moc daleko, buď jsem šla s ní, nebo jí odnesla domů.
Jednou, když se zase kočka vydala na trochu delší procházku, všiml si jí Whiskey, velký, volně pobíhající vlčák majitelů hotelu. Byl to jinak velice dobrácký pes, s kterým jsem se brzy zkamarádila a on už pak na mne neštěkal. Proto jsem si ani nevšimla, že tam někde za rohem ležel, jinak bych Kotě ani ven nepustila. Pes si ale všiml kočky a než jsem se vzpamatovala, vyrazil za ní jako střela.
Kotě se ani nestačila naježit a dala se na útěk, určitě ten nejrychlejší v jejím životě. Nikdy před tím a nikdy potom jsem jí neviděla takhle sběsile se hnát. Naštěstí byly dveře do bytu otevřené, kočka tam vlítla, já za ní a rychle jsem je zabouchla.
Kotě s sebou okamžitě praštila na zem, natáhla se jako špagát, mohutně dýchala a opravdu vypadala "na infarkt". Měla otevřenou pusu, vyplazený jazyk, oči vykulené a její celé tělo se tím prudkým oddechováním třáslo. Pes nás tak vyděsil obě, kočka měla strach o svůj život a já o její. Kotě na podlaze ležela dobře půl hodiny, než se začala uklidňovat.
Bylo jí tehdy necelých pět let a být starší, nevím, jestli by byla útěk přežila.
Možná ještě stojí za zmínku Kotětin jiný sportovní výkon a sice ten, že s sebou nechala jezdit jako s trakařem.
Dumka před doskokem ze skříně (9 kB)
Už od mládí jsem jí občas jen tak z legrace chytila za zadní nohy, ty jsem trochu nadzvedla a protože Kotěti nic jiného nezbývalo, udělala vždy alespoň krok vpřed, než se položila na zem. Nesnažila se utéci, klidně se nechala znovu nadzvednout a naopak sem tam nějaký ten krůček přidala. Nevypadala tím nijak ponížená a tak jsem to pak dělávala často, jako takový zvláštní způsob mazlení.
Ke Kotěti jsem se vždy sklonila, podrbala jí, pak jsem jí rukama pohladila bříško až k zadním nohám, které jsem mírně nadzvedla. Potom jsem v každé ruce držela jednu její zadní nohu, trochu jsem zatlačila a už se jelo! Kočka ťapala opravdu jako když jede trakař, ale nanejvýš tak deset kroků.
Pak se prostě složila na přední packy a bylo po jízde. Nevím, jestli to bylo proto, že když se váha jejího mohutného těla přenesla na přední packy, byla to příliš velká zátěž, nebo proto, že mi dovolila dělat si z ní šaška jen opravdu malou chvilku. Ale i za tento výkon byla vždy patřičně pochválená a že to Kotě opravdu brala sportovně jsem poznala podle jejího předení, kterým naši společnou jízdu zakončovala. A také podle toho, že při příští příležitosti se znovu bez protestů a snahy utéci nechala "povznést".
Samozřejmě jsem "trakař" chtěla vyzkoušet také u současných koček, ale ani jedna mi vůbec nedovolila ji nadzvednout nohy, natož se "rozjet".

Takže sportovní výkony našich koček ve skoku vysokém a skoku dalekém jsou následovné:
Kotě - skok vysoký 116 cm, skok daleký (nevím)
Dixie - skok vysoký 155 cm, skok daleký 133 cm
Smoky - skok vysoký 122 cm, skok daleký 133 cm

Marie Crossette, USA          

P.S.: Dovolil jsem si k vyprávění přidat i dvě "letecké" fotografie Dumky ze září 1999. Ferda


Upozornění: Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích) a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 11.prosince 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Šest koťat ve sklepě...
Náš sklep v panelovém domě si vybrala jedna polodivoká kočička jako místo vhodné pro výchovu koťátek a má jich tu hned šest. Tohle nadělení jsme objevili čirou náhodou a koťátka tu dost strádají. Přestože se snažíme jim zajistit přísun vody i krmení, potřebovala by najít svého člověka.
Máme doma už dva kocoury a právě ten, který je nalezenec je tím nejvděčnějším mazlem. Asi před dvěma roky jsem o sžívání Matesa a Didouška psala i do Dumky. Další kotě si ale už opravdu vzít nemůžeme. Podrobnější informace vyšly v Dumce.
Je jim asi kolem dvou měsíců, jsou buď úplně černá, bíločerná a mourované. Jestli chcete těmhle drobečkům pomoct nebo víte o někom, kdo by chtěl kotě v Brně a nebo blízkém okolí, ozvěte se na email: didous@atlas.cz  nebo na telefon 0604/266766. Děkuji Jitka
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci