Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  Do hor i do města IV. (Lumír O.Hanuš)
 
21.1.
Kočka a krb (Marie Crossette, USA)
17.1.
Léčba zánětu močového měchýře - příběh kocourka Kikina (Jindra Matičková) / Venoušek a Anetka pro adopci (Petra)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002


Kočka a krb

V obývacím pokoji máme krb. Není to žádný přepych, dalo by se říci, že krb zde patří ke standartnímu vybavení domů. V ohromných domech se sloupovými vchody a verandami, které kdysi patřily majitelům plantáží a jižanské smetánce, bývaly krby v každém pokoji. Komín krbu bylo kolikrát to jediné, co zbylo z vyhořelého nebo věkem rozpadlého domu.

Topení v krbech byl dříve jediný zdroj tepla při zdejší krátké a mírné zimě.
V letních vedrech se pak lidé buď "pekli", používali velké stropní větrníky (stále velice populární), nebo později si vsazovali do oken samostatná klimatizační zařízení, která potom z oken vykukovala jako velké kovové krabice.
Asi před třiceti lety se ale do zdejších domů už při výstavbě začal vkladat systém z trubek, rozložených na půdě domu a ústících do stropů každého pokoje a koupelen. Ve stropech jsou regulovatelné větráky, kterými se po zapnutí elektrického termostatu na teplo nebo chladno, vhání pomocí vnějšího motoru do domu buď horký vzduch na vytápění, nebo naopak studený vzduch na letní klimatizaci, používanou často 6-7 měsíců v roce.
Vánočně vyzdobený krb (12 kB)
Dřevo na topení v krbu je zde skoro zadarmo. Po telefonní objednávce u jednoho z mnoha soukromníků, kteří se tímto zabývají, vám většinou ještě ten samý den přivezou malý náklaďáček (pick-up) vyschlého dubového dřeva, které pro vás vyloží a srovnají tam, kam chcete.
Přesto ale hodně lidí stejně nakonec dává přednost (převážně z lenosti) vytápění horkým vzduchem a krby mají jen pro parádu, nebo je používají pouze na vánoce pro romantiku svátků.
V posledních letech se otevřené krby v domech staví převážně s krbovou vložkou, kdy je izolovaná roura komínu zvenku obestavěná obkladovými cihlami nebo stejným dřevem, ze kterého je postaven i dům. Bohužel tyto, dřevem obložené komíny, časem odspodu hnijí a musí se opravovat.
Náš krb má ale "poctivou" šamotovou rouru (nebo z čeho se to komín staví?), díky jejíž vnitřní hrubosti se do útrob krbu už léta každoročně vracejí hnízdit drobní rorýsové (Chimney swifts).
Smoky kontroluje zda jsem správně zatopila (13 kB)
Štěbetání a "zkušební" třepot křídel mladých je pak slyšet celým domem i v pozdních večerních hodinách. Rorýsové přilétají většinou kolem Velikonoc a pak několik, v našem komíně hnízdících párů, krouží od rána až do tmy po obloze nad naším domem, aby zase koncem září ze dne na den odletěli.
Před příletem rorýsů necháváme krb včas vyčistit pro příští sezónu a nesmíme zapomenout pevně uzavřít spodní komínovou záklopku. Když jsme na to dříve někdy zapomněli, honila jsem potom nejednoho propadlého rorýse po pokoji a jednou dokonce našla i vypadlé čerstvě vylíhnuté mládě...
Denní nošení dřeva do velkých košíků na verandě, zatápění v krbu a jeho čištění dělám hrozně ráda, připomíná mi to dětství v naší chatě a navíc otevřený oheň opravdu miluji. Vždy, než si po této práci umyji ruce, nejprve si je pěkně očichám, protože pro můj nos je to nádherná "vůně" a ne smrad kouře, jak by to nazval někdo jiný.
Topení v krbu (tedy v tom našem) rozhodně není ekonomické a pokud jde o výhřevnost, jsme rádi, že na něj nemusíme spoléhat jako na jediný zdroj tepla. Zde se o krbech mluví jako o díře ve zdi, do které se strká dřevo. My dokážeme za jeden večer, tak mezi 17 a 22 hodinou, spálit celé dva koše dřeva, tj. 15 i více, asi 40 cm dlouhých polen a spoustu menších klacků na podporu plamenů. V obýváku u krbu je pak sice teplo, ale v ostatních částech domu by bez stropního přitápění byla nepříjemná zima.
Takhle loni Dixie sedávala u ohně (8 kB)
Za tu večerní romantiku ale ta denní práce rozhodně stojí a s manželem se na posezení u krbu vždycky těšíme. Těší se na to ale i naše dvě kočky.
Letos na sebe "zima" opravdu nechala čekat, měli jsme zde nezvykle teplo až vlastně do vánoc. Pak se náhle ze dne na den ochladilo a na Štědrý den ráno jsme museli poprvé pustit v domě topení a večer jsem zatopila v krbu. Asi bychom si v krbu zatopili i kdyby bývalo bylo teplo, pro navození té správné vánoční atmosféry.
Věděli jsme už, že Dixie se plamenů nebojí a při zapalování mi vždy docela ráda asistovala. Potom se s velkou rozkoší rozvalovala na kožešině před krbem, nebo jsem jí před plameny přišoupla taburetku/podnožník křesla a ona se spokojeně dívala do plamenů.
Předloni také poprvé viděla hořící krb tehdy ještě malá Smoky a byli jsme zvědaví, jak na něj bude reagovat. Snad proto, že dělala všechno to, co Dixie, nijak se praskajícího ohně nelekla. Sice se držela v trochu větší vzdálenosti, než Dixie, ale nebála se.
Když jsem ale o (teď už o loňských) vánocích poprvé zatopila, Smoky naopak chodila k ochranné síti až nebezpečně blízko a při zatápění by mi nejraději vlezla až do "břicha" krbu.
Smoky pozoruje oheň (9 kB)
Na přikládání používám kožené svářecké rukavice, s kterými se dá sáhnout téměř do plamenů na hořící polena. Od krbu jde ale takový žár, že se mi i za krátkou dobu přikládání horkem rozpálí tváře. Smoky se ale doslova cpe k posezení před plameny, že nechápeme, jak to ten její kožíšek může vydržet a vždy jen čekáme, že každou chvíli musí bolestí vřísknout a uskočit.
Zatím se tak nestalo, ale ta její blízkost nás znervózňuje a sami jí od plamenů odháníme. Tak alespoň kladu její košík před krb a zdá se, že čím blíže, tím je spokojenější.
Smoky, jakmile mně vidí pokládat košík na podnožník, bez váhání do něj skáče a pak v něm vydrží ležet celý večer, rozkoší se rozvalovat nebo jen "koukat do plamenů". Když z něj přeci jen někdy vyskočí, aby šla v domě rošťačit a svým provokováním ke hře nás rušit (úspěšně!) z klidného čtení, osiřelého košíku většinou využije Dixie a sama si do něj skočí.
Když se ke košíku po chvíli vrátí Smoky, dochází k zápasu kdo z koho.
Smoky jde ale spíše o hru, než o to, že mermomocí chce košík zpět. Taburetku začne obskakovat, natahovat se k Dixie v košíku a pošťuchovat ji. Dixie se nejprve snaží Smoky si nevšímat, nakonec ale zamručí, chvilku se s tou otravou pohlavkuje, ale pak seskočí a uraženě jde pryč.
Vítězná Smoky se spokojeně usadí v košíku a Dixie najde útočistě na mých nohách na vytaženém podnožníku kanape.

Marie Crossette, USA          

Kočky u dohořívajícího ohně (15 kB)


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 11.prosince 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Ztratil se kocourek
V pátek 28.12. se v ranních hodinách ztratil 8mi měsíční kocourek, slyšící na jméno Felix. Je černobílý, na bílém bříšku má černou skvrnu, na hlavě má černou skvrnu přes levé oko, další černé zbarvení je nad pravým okem. Ztratil se v okolí proseckého gymnázia v Českolipské ulici v Praze.
Pokud můžete pomoci, volejte prosím kdykoliv na pevnou linku 02/86880045 Nebo na mobil paegas: 0604/264412, eurotel: 0607/958706. Děkujeme.
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci