Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Seznámení - australské psí zpravodajství II. (George Švehla)
 
7.2.
Příkladem se kočka učí (Marie Crossette)
6.2.
Jak kočka Nikita získala domov (Renata Žaludová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002


Příkladem se kočka učí

Kočky v obyváku na kanapi (10 kB) Tímto povídáním se ještě vracím do začátků sžívání našeho kočičího dua. Když je v domě pouze jedna kočka, sama si časem zmapuje svůj nový domov, zabydlí se a dopracuje se ke své denní rutině. Její páníčci se zase naučí kočce rozumět a spolupracovat s ní k oboustranné spokojenosti...

Když pak přijde do domu kočka druhá a opadne z ní počáteční strach z lidí a nového prostředí, má situaci v poznávání okolí přeci jen lehčí. Protože není kočka jako kočka, bude i ta druhá bezesporu svojí vlastní osobností, ale otrkávat se v novém domově jí myslím ulehčí právě ta kočka první, která už se v něm vyzná. Kam totiž vleze nebo vyskočí ona, celkem bez velkého váhání se za ní odváží vlézt či vyskočit i ta nová. Zvláště pak, když ta druhá přišla jako mladá opuštěná kočička, která o kamarádství své o tři roky straší spolubydlící až dojemně stojí.
Přesně taková byla naše Smoky. Kopírovat to, co dělala Dixie jí totiž šlo náramně rychle, byla nejen velice učenlivý žák, ale dalo by se říci, že přímo šprt :-). Před námi ještě stále utíkala do garáže, za Dixie ale chodila jako stín. Do posledního detailu se ve všem po ní opičila, což šlo samozřejmě Dixie hrozně na nervy.
Dixie najednou doslova ze dne na den měla jak po klidu domova, tak i po soukromí. Smoky, ve snaze se k Dixie přidružit, jí postupně vyháněla ze všech jejích oblíbených míst.
Když Dixie někde chvilku ležela a Smoky jí objevila, radostně přiběhla, připravená sdílet s ní lože. Jenže to bylo to poslední o co Dixie stála a okamžitě za velkých protestů utekla. Smoky sice vypadala zklamaná, ale bez nejmenší vyčítky si na to uvolněné místo sama lehla, dokonce se zdálo, že jí právě ta Dixina vůně uklidňuje.
Naopak Smokyn "BO" (body odor) musel Dixie smrdět nebo co, protože se k ní někdy zezadu přiblížila, očichala ji zadeček, prskla, zavrčela a utekla... Aby s ní někde svorně ležela pro ní tehdy bylo nemyslitelné. V krátké době takhle Smoky zabavila Dixinu plyšovou "bílou mámu", její místo na posteli na mých nohách, košík v obýváku a polštář u okna ložnice.
Dixie ve své milované krabici (4 kB)
Kdykoli se Dixie rozhodla jít si na některá z těchto míst lehnout a zahlédla tam Smoky, něco si zabrblala pod fousy a šla si najít místo jiné. Těch tajných míst, kde se Dixie mohla v klidu a bez rušení prospat kvapem ubývalo. Já jsem jí alespoň napomáhala tím, že jsem její skrýše neprozdradila, když jí Smoky hledala.
Jediným tabu pro Smoky kupodivu stále zůstává Dixina papírová krabice. Do ní si Dixie vleze, když se cítí obzvláště ukřivděná a snaží se v ní co nejvíce skrčit, jakoby se snažila, abychom jí neviděli ani my a vůbec celý svět jí dal na chvilku pokoj.
A tak je to vlastně se vším.
Převážnou část roku nosím doma až na zem dlouhé volánové sukně z lehké bavlny. Ve zdejším teple a vlhku jsou pohodlnější, než jakékoli šortky a navíc chrání nohy před sluncem. Člověk se tady rychle opálí samotným pohybem venku a ve vodě a vystavovat kůži příliš často přímému slunci může být velice nebezpečné.
Dixie tuhle dlouhou sukni má ve velké oblibě, hrozně ráda se pod ní už odmalička schovává, ať už sedím, nebo stojím. V sedě mi to nevadí a Dixie tam pak leží jako ve stanu.
Horší už je, když třeba stojím u plotny, Dixie si zaleze pod sukni, chvilku tam zápasí s mými kotníky a pak se mi spokojeně uloží na nohy. Protože je mi líto hned jí vyhnat, většinou pak u plotny postávám naprázdno nebo obzvláště dlouho a pečlivě třeba míchám cibulku, jen aby kočka byla spokojená.
Jenže Dixie schovaná pod mojí sukní, odkud jí někdy vykukoval jen kus ocásku, byla pro Smoky přímá výzva k nově objevené hře. Pak se obě kočka v mých nohách praly a já se jen snažila nehybně stát, abych na některou nešlápla...
Dixie v manželově náručí zmuchlaná skoro do kuličky (8 kB)
Samozřejmě vždy po chvíli Dixie naštvaně utekla a na kotníky se mi naopak s pocitem vítěze rozložila Smoky. I ona si bohaté volány sukně oblíbila a když někdy stojím u plotny, najednou cítím, jak se mi některá kočka ukládá na nohy... Kolikrát ale jen podle váhy odhaduji, která z nich to asi je :-).
Smoky je na všechno hrozně zvědavá a nikdy nespí natolik trvdě, aby jí nepřilákal zvuk, který by mohl znamenat nějakou švandu nebo hru. Jsem "vanový typ", i na krátké opláchnutí dávám přednost vaně před sprchou a na rychlé prohřátí prokřehlého těla není nad horkou koupel. Naše vana má sprchu zabudovanou ve zdi nad vanou, takže před ní visí dlouhý igelitový závěs.
Dixie, která miluje zvuk tekoucí vody, začala už jako kotě běhat do koupelny, jakmile slyšela napouštět vanu. Tam si vyskočila na její okraj a za hlasitého předení chňapala po mém palci u nohy, který jsem pro ní vystrkovala z koupelové pěny. Tahle hra jí vydržela bavit mnohem déle, než mně :-).
Při vypouštění vany, seděla pak klidně na její hraně a se zájmem vše sledovala. Když na dně už zůstala jen malá loužička, Dixie skočila dovnitř a u odtoku pozorovala poslední mizející kapky.
Také tuhle vodní zábavu jí Smoky "pokazila". Jak už jsem jednou psala, Smoky je vodoholik a tak jí zvuk tekoucí vody lákal hned ze začátku a dvojnásob. Když poprvé odvážně vběhla za Dixie do koupelny, nejprve se přeci jen trochu lekla hlučného proudu tekoucí vody. Protože ale Dixie vypadala klidně, Smoky vytušila, že se není čeho bát.
Když jsem pak ležela ve vaně, najednou se z poza závěsu vynořily dva kočičí čumáčky, každý na jednom konci vany. Smoky se samozřejmě nejprve snažila vecpat přímo vedle Dixie, ale ta na ní zavrčela a tak se musela spokojit s druhým rohem. Já jsem pak pro jednu kočku vystrkovala z vody palec u nohy a pro druhou prst u ruky :-))).
Kočky ve vaně pozorují odtékající vodu (6 kB)
Vypouštění vany obě kočky natolik zajímalo, že někdy vyjímečně sledovaly odtékající kapky spolu i když při tom Dixie protestně bručela. Tato hra "na chňapání" Smoky moc bavila a brzy byla v cákání packou do vody hbitější než Dixie, kterou hra naopak přestávala bavit, odfrkla si a šla pryč...
V krátké době se pak ozvalo z chodby její žalostné "lidičky já snad umírám" mňoukání a Dixina hlava se objevila v pootevřených dveřích koupelny. V tlamičce držela svoji vydří packu, kterou upustila na dlaždičky koupelny, vrhla na mně své smutné kukuč, ještě jednou mňoukla a zmizela. Dixie tuhle svoji packu miluje, ale až dosud jí házela v naší nepřítomnosti a během noci jen do prázdné misky, nebo přímo před ní.
Stále to ještě dělá, ale od té doby, co mi tu packu, snad jako svědka její potupy, prvně přinesla ukázat do koupelny, nacházíme jí teď ležet třeba uprostřed obýváku, nebo v předsíni. Nedávno jsem jí dokonce našla pohozenou venku uprostřed trávníku a koukala jsem jako blázen, protože jsem si ani nevšimla, že si jí tam Dixie vynesla.
Musím říci, že opravdu nevím, co nám tím chce sdělit, ale určitě to má co dělat se Smoky. Ta si Dixiny vydří packy až dosud vůbec nevšímá a stejně jako s její krabicí asi podvědomě vycítila, že i ten nejdychtivější žáček to nesmí přehánět.
Jinak se Smoky od Dixie naučila i takové věci, jako je otevření dveří od sebe a k sobě. Při otevření od sebe prostě stačí se do dveří opřít (většinou těch do koupelny a je-li třeba i s rozběhem), ony povolí, kočka se může vnést a sní do koupelny nahlédnout i celý svět!
To jejich slušné vychování má přeci jen mezery, protože ani jedna se dosud nenaučila za sebou zavírát :-).
Ovšem, když jsou dveře pevně zaklapnuté, obě kočky se tak vehementně domáhají vstupu, že se to nedá vydržet. Proto, když se chystám koupat, nejprve zevnitř dveře zatarasím botou tak, aby vznikla jen menší škvíra na protažení koček, ale dál už se dveře otevřít nedaly. Sice si tak nepříjemně větrám do koupelny, ale přeci jen je to lepší, než dveře dokořán.
Někdy si ale kočky zápasením v koupelně dveře za sebou přivřou a pak musí příjít na to, jak se samy dostat ven. Když se dveře pevně zaklapnou, prostě to nejde, jsou-li ale jen mírně přibouchnuté, může se do škvíry tak dlouho šťourat, až se zvětší. Pak jen stačí vsunout tlapku, zatáhnout k sobě a jde se ven. Také tenhle pohyb k sobě Smoky od Dixie okoukala. Jednou, když byly obě v koupelně a dveře se přivřely, Dixie je bez námahy zase otevřela směrem k sobě.
Smoky to s velkým zájmem pozorovala a při příští příležitosti se o to také pokusila. Nešlo jí to hned tak snadno jako Dixie, ale nakonec to zvládla. Nepochybuji o tom, že by i Smoky časem sama přišla na to, jak otevírat a zavírat dveře, ale příkladem se i kočka učí rychleji.

Marie Crossette, USA,          

Kočky na kanapi ve studovně (19 kB)


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 5.února 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jak zabránit kočce kadit do postele?
Mám tříletou kočku, která postupně stále častěji dělá hromádky do načich postelí než do svého (má výběr ze 2) kočičího záchoda. Kočka je zdravá, v rodině vše funguje, žádné převratné změny se neudály, doma vetšinou někdo je. Poraďte, co s tím. Klasické trestání přistrčením k hromádce a vyčiněním, koupelí, vyhoštěním na balkón vedou jen k většímu uzavírání kočky do kočičího světa, ale k odstranění nedorozumění nevedou. Spíše naopak.
Pište prosím Dumce. Děkuji
Blanka
Zlobivá Mourinka
O zlobivé Mourince psala koncem ledna Renata M. - Veverka. Jestli chcete poradit, jak naložit s velkým rarachem, jakým je Mourinka, napište Dumce. Detaily problému najdete v tomto povídání.
Výstava
Nevíte jestli se připravuje nějaká výstava nečistokrevných koček v Českých Budějovicích? Odpověď prosím na lubostom@quick.cz. Děkuji Toman
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci