Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Záchranná akce č. 2 (M.Šmídová)
 
11.3.
Moje kočky v únoru (Ivana Jirková)
7.3.
O jednom splněném přání (Marie Crossette)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Moje kočky v únoru

Abych nezanedbala povídání o mých kočičkách, začnu Šimonem a Micinkou. Probouzí se jaro, Micinka začíná "zpívat". Chodí po bytě a prospěvuje kočičí milostné písně (taky už by si ve svých letech mohla dát pokoj!), což jde evidentně na nervy Šimonovi, který si - coby kastrát - o tom myslí své.

Micinka tím ale, k mé lítosti, poněkud omezila svou přízeň, kterou mi do té doby věnovala. No, snad mi to pak vynahradí...
Zato Šimon si mě užívá, jak se dá. Zvykl si teď spát se mnou na polštáři. Nakonec, co on si bude lehat někam do nohou, že? Polštář je lepší. A tak si lehne pěkně vedle paniččiny hlavy. Jak, to záleží na mně, když si k němu lehnu zády, otočí se taky tak, když si k němu lehnu čelem, lehne si čumáčkem co nejblíž ke mně.
Micka - Co ty lidi na té vodě láká (8 kB)
Ale jedno je denní rituál. Já si, když jdu spát, musím lehnout na záda a pravou ruku dát za hlavu, Šimon si mi lehne podél těla, bradičku si mi položí na rameno, a vrní tak dlouho, až se uspí. Když mě začne ruka brnět, opatrně ho odsunu a zaujmu spací polohu. V té chvíli se probere, před spaním se umeje, zjistí, jak jsem si lehla, zaujme strategickou polohu a usne. A tak spinká až do rána.
Já jsem mívala ve zvyku se ve spaní dost vrtět. Tak to mě přešlo, dneska spím, ani se nehnu, jinak Šimon nevrle zavrčí něco o otravování a mám po legraci :-).
Čas od času Šimon řádně prožene Micku, která potom sedí někde na vyvýšeném místě a brblá si něco pod nos.
Šimon, který už také objevil půvab horních skříněk apod, jí nechává na jejích oblíbených místech v klidu.
Moc mě nedávno "potěšil". Micinka ráda chodí na okno v komoře a dívá se odtud na dvůr. Odstrčí si záclonu a je tam. Šimon, který tam musí být pochopitelně taky, co kdyby mu něco uniklo, s tou záclonou vždycky tvrdě zápasil. A tak to vyřešil po svém. Prostě milou (naštěstí starou) záclonu roztrhl a prochází dírou :-(. A má to vychytaný!
Rošťák jeden!
Šimon - Tak dostanu tu čokoládu (11 kB)
Minulý týden jsem vařila k večeři falešnou držkovou polévku z hlívy. Micka zvědavě obcházela kolem až do té doby, než jsem si hotové jídlo odnesla do pokoje a - protože byla zajímavá televize a já jsem byla sama doma - dala si ho na malý stolek. Ve chvíli, kdy jsem vzala do ruky lžíci, vyskočila Micka na stolek a už měla na druhé straně tlamičku v talíři, horké nehorké. Odstrčila jsem jí, sdělila jí, že je to MOJE večeře, ona má masíčko v misce.
Micka ale byla jiného názoru, takže mi na tu polévku začala podnikat hotové nájezdy. Za chvíli to vypadalo jako boj kdo z koho. Já jsem větší, tak jsem vyhrála, ale je fakt, že jsem do sebe nikdy nenaházela večeři takovou rychlostí. Že i na Micku zbylo, je jasné. A jak jí houbička chutnala!
V sobotu, v době, co jsem byla na nákupu, se Micina dostala na třenou buchtu, kterou jsem dostala. Když jsem přišla domů, ležel zbytek buchty na zemi v kuchyni a do něj byla vykousaná řádná díra :-/. Buchtu jsem vyhodila, Micku pokárala a šla si po svých.
Jenže Micinka to poněkud přehnala a přišel trest. Nevím ale, jestli ne spíš na mne, protože Micka, kudy chodila, tudy dělala hromádky, a to značně řídké konzistence. A já uklízela :-(.
Když se situace konečně normalizovala, šla se Míca podívat do kuchyně, co by se dalo zblajznout. No šla, plížila se chodbou jako Apač. Jenže netušila, že z kuchyně právě vychází Šimon, přes skříňku ho neviděla. Šimon se zastavil a čekal. Ve chvíli, kdy Micka dorazila na konec skříňky, se na ní vyběhl. Po zadních s roztaženýma předníma packama. Micka se lekla, vyjekla, vyskočila tak půl metru do výšky, otočila se a byla v koupelně na pračce, kam teď zrovna chodí spát.
A tam si pro sebe brblala a kula pomstu.
Šimon - 'Budík jsem si nátáhl' (11 kB)
Příležitost se jí namanula hned v noci, když jsem já šla spát. Protože Šimon chodí, podle říkanky "kudy bába, tudy já" všude za mnou, šel za mnou i do koupelny. Micka zpozorněla a čekala. A dočkala se. Šimon si vyskočil na vanu. V té chvíli se Míca natáhla jako provázek a skočila po něm.
Šimon leknutím spadl dolů a upaloval do chodby :-). Micka za ním. Tam mu ještě velmi hlasitě sdělila, že má smůlu, ale do koupelny dneska nepůjde, a vítězně se vrátila zpět.
Bylo na ní vidět, že je odpolední potupa odčiněná :-).
Jak vidíte, já se se svýma kočičkama opravdu nenudím.
A ještě jedna věc. Už jsem to jednou psala, naše Micinka umí plakat. Už několikrát jsem to u ní viděla, když se jí něco stane (takového, kdy by člověk asi plakal), zaplaví se jí oči slzami, a už jí stékají až na čumáček. Za chvilku to pomine a není po nich ani památky.
A pak, že kočky neumí plakat!

Lízinka je relativně v pořádku. Už mi zas běhá naproti, mazlí se, bere si ty nejlepší kousky, které dávám navrch misky, v níž jí nosím jídlo. Ale jen do chvíle, než se vrátíme zpět k jejímu sídlu, a já jí dám jídlo do její misky. V té chvíli začne být ustrašená a - pokud si nepřijde sama pro pohlazení - už na sebe nenechá sáhnout a při každém pokusu poodběhne. To dřív nikdy nedělala, nevím, co se stalo :-(.

Černý kocour Světluška chodí na večeři, a pomalu se ke mně přibližuje, takže už mi bere jídlo ze své misky skoro z pod ruky. Jinak s Lízou se chovají jako dobří sousedé.
Micka večeří (9 kB)
Černá kočička nebo kocour, stále ještě nevím, co je to, se objeví na zavolání, pomalu se také zkracuje vzdálenost, na kterou mě k sobě pustí. Ale opravdu pomalu. Nevím, proč se tak bojí. Snad se to časem zlepší, některé kočky potřebují víc času, aby pochopily, že jim člověk nechce ubížit. A snad je i lepší, že jsou opatrné.
Mourovatý kocour na ulici se ke mně přiblíží tak na metr, metr a půl. Stále víc mám pocit, že je to můj ztracený kocourek Kuba, jeden ze dvojice mých nejoblíbenějších "pouličních" kočiček. Dokonce jsem na něj zkusila volat Kubo, Kubíčku, a Kubísku (tak jsem mu říkala nejčastěji), a na toho Kubíska zvedl hlavu a popošel o pár kroků ke mně.
Byla bych moc ráda, kdyby to opravdu byl on. Když už se nemohl zachránit jeho černý bratříček Špunt, alespoň on by byl živ a zdráv. Teď by mu byly tak čtyři roky, čemuž by velikostí odpovídal.

Naše nemocniční kočičky jsou v pohodě. Daří se jim dobře. Mína, Pepík, a dvě černobílé "fausťákové" kočičky se mají fajn. Jídla dost, nějaké to pomazlení se také najde (a že Mína a Pepík jsou mazlíci), udělalo se teplo, takže jim vlastně nic neschází.

Černobílá Pusinka a Mourek u nás Na Hrádku, se stále drží spolu. Ti dva jsou jak staří manželé :-), jeden bez druhého jsou nesví. Společně podnikají výlety mimo území nemocnice, do okolních domů. Asi tam našli nějakého dobrodince, protože jsou podstatně méně hladoví.
Ti dva se mají opravdu moc rádi a já jim to přeju, ve dvou se to lépe táhne. To platí pro lidi, proč by to nemělo platit i pro kočky? Musím jednou zas udělat něco fotek, Pusinka má na zádech opravdu nezvyklou kresbu. Pět skvrn, které jsou uspořádané do tvaru kočičí ťapky.

Ivana Jirková          


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela a sedmým Veronika Gybasová. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 19.února 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Ztracená kočička v Praze 10
Přibližně před 14-ti dny se zaběhla kočička - tmavší mourek se světlejším pruhem (od hlavy k ocasu), slyší na jméno GATA. Je jí 16 let a byla zvyklá v bytě, proto má tendenci se ukrývat před lidmi pod auta, v domech u sklepa apod. Vyběhla z domu ve Vajdově ul. v Praze 10, ale určitě bude dezorientovaná a může se tak pohybovat dál od bydliště. Majitelka je velice nešťastná a proto bude vděčná za každou informaci. Odměna. Tel.: 02/24412027, mobil 0723/075961.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Prosba o pomoc s osleplou kočičkou
Naša 5 ročná mačička Mojsa stratila úplne zrak. Prosím o akúkoľvek radu a nápad, ktorý by našej Mojse uľahčil život. Napíše prosím Dumce. Ďakujem Eva
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci