Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: To je ale mazel (Pavel Doktor)
 
14.3.
Ze života venkovních koček I. (Jiří Doležal)
13.3.
Macín a šplhadlo (Luďka)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Ze života venkovních koček I.

Samozřejmě, budou to jen takové útržky, bez záruky, že je to ještě pravda ve chvíli, kdy to čtete. Kdo se v kočkách vyzná? Někdy potkáváte některou kočku na určitém místě přesně v určitou hodinu celé týdny a pak najednou nic. Teď na jaře, když se prodlužuje den, mění se i denní rozvrh těchto převážně nočních zvířat.

Když člověk koupí poprvé kočičí konzervu, aby přilepšil venkovním kočkám, tak se chytí (člověčím) drápkem a začne za ta zvířátka cítit jakousi odpovědnost, až se to případně vyvine v závislost. A to není zrovna jen důvod k radosti. Venkovním kočkám hrozí tolik nebezpečí...
Loni na podzim jsem tady (v článku "Jak jsem zachraňoval koťata") napsal, že naše černá kočka neumí vylézt na strom. Nevím, jak se to mohla dovědět, ale zřejmě se ihned potom rozhodla mi ukázat, že nemám pravdu.
Kočičí kluci - kdo je rozezná (7 kB)
Zpočátku jí dělal trochu potíže sestup, lezla dolů jako člověk, pozpátku, ale pilně trénovala a jednoho večera se se mnou vypravila na delší procházku, jako pejsek :-). To kočky dovedou, samozřejmě jenom tehdy, když se jim chce. Celou cestu předváděla na okolních stromech, jak umí vyběhnout po kmeni nahoru a zase zpátky, hlavou dolů, po kočičím způsobu.
Bohužel, pár dní po této příhodě se Černá ztratila i se třemi koťaty (čtvrté, černobílé, zmizelo už dávno před tím). Bylo mi to divné, už proto, že koťata byla úplně samostatná a kočka se už o ně nestarala a nechodila s nimi. Obával jsem se, jestli je někdo neotrávil, jedna paní, bydlící nedaleko, totiž v té době tvrdila, že jí někdo její kočku otrávil :-(.
Koťata vždycky byla první u misky a ostatní kočky jim vždycky ustoupily, kromě jejich matky, takže by to bylo možné. Po pěti dnech totální nepřítomnosti se ale černé kočky zase objevily. Jenomže koťata od té doby už jsou jenom dvě. Jejich matka se pak objevovala už jen občas, zřejmě už u nás nebydlí, jen někdy přijde na návštěvu. Snad se tímto způsobem zmenšuje přemnožení koček v jednom místě: matka současných koček se taky nakonec definitivně odstěhovala, když koťata dospěla.
V zimě se tu ale naopak snažil usídlit cizí velký mourovatý kocour, sice jen velmi nesměle, bál se lidí a kočky ho odháněly, ale sem tam nějaké sousto urval. Teď se zdá, že zase odtáhl.
I tak je koček dost: z obou černých koťat jsou už kočičí kluci, jeden od druhého k nerozeznání. Za posledních několik týdnů obzvlášť povyrostli. (Ze snímku není patrné, jaké mají krásné dlooouhé ocásky.) Už jsem je viděl vysoko v koruně stromu. Podnikají už výpravy daleko od domova. Ovšem nemyslete, že chodí pořád spolu. Někdy si spolu hrají, ale některé dny to vypadá, jakoby se neznali a nemluví spolu. Jeden se čím dál víc otírá o nohy a nechává se hladit, ale druhý je nedůvěřivý a vždycky v poslední chvíli ucukne.
Šedá dnes - sedící (12 kB)
Z rezavého kotěte je krásný kocourek (nebo kočourek?); už je ze všech našich koček největší. K člověku se ale nodváží blíž než na dva metry, snad jenom když má hlad, ale i tak většinou raději uteče od jídla. Kdepak nechat se pohladit! Je až neuvěřitelné, jak se mohou kočky z jedné rodiny povahou lišit. Bohužel nemám přístroj s transfokátorem (ZOOMem), normálně se vyfotit nenechá...
Prvního února se objevil na třech nohách. Opravdu to vypadalo, že mu jedna zadní noha úplně chybí. Ale měl ji jenom tak těsně přitaženou k tělu, že nebyla vidět. Jestli si ji zlomil nebo co, jak to zjistit?
Nahánět kulhavého kocoura? Kočka na třech nohách v běhu a skoku neztrácí kupodivu skoro nic ze své rychlosti a obratnosti, ovšem při pomalé chůzi, to je hrozný pohled. Naštěstí už po týdnu začal kocourek na nohu opatrně našlapovat a dneska už je fit.
Šedá kočka, ze tří sestřiček původně nejmenší, od léta náramně zesílila, a nejen to, vyrostla! Je to možné, aby kočka po roce věku a po dvou porodech začala ještě růst? Na starých fotkách ji nemůžu ani poznat. (To, co vidíte na obrázku dnes, je ovšem ta nejsoučasnější podoba - 12.3.2002 - po prvních letošních koťatech!)
Že by nám tu kočku někdo vyměnil? Podle chování to ale musí být ona, spolu s Rezavou (trojbarevnou) to jsou pravé "třecí kočky" (Penelopa promine)! Dostat potom ty chlupy z nohavic, to je práce! :-) Ovšemže jim říkám, že se kočička o mně může opucovat! Šedá, když ještě nemá dost a člověk chce odejít, tak se postaví na zadní a chytí člověka prackami za ruku.

Když nastaly velké mrazy, tak jsem měl strach, jak to kočky a tehdy ještě malá koťata přežijí.
Šedá dnes - v chůzi (10 kB)

Dovolte malou odbočku, kdo sledujete zprávy o počasí: Ostrava-Mošnov je sice letiště pro Ostravu, ale nemá to s městem nic společného, není to žádná městská část. Je to asi tak daleko, jako z Prahy do Kralup nad Vltavou a hlavně je tam úplně jiné počasí než ve městě. Takže údaje odtamtud jsou poněkud zavádějící. Ty mrazy u nás až zas tak hrozné nebyly, nejvíc jsem viděl na teploměru asi -14 stupňů. Ale i to je dost a kolem -10 bylo běžně.
Vždycky jsem si říkal, jestli z dilatační spáry nevede náhodou nějaká díra do teplého sklepa, to by bylo kočkám hej! Při nedávné opravě potrubí jsem to zkoumal, ale na nic jsem nepřišel. Navíc jsem zjistil, že teplovodní roury jsou opravdu kvalitně izolované. Takže v té díře asi není o mnoho tepleji než venku a kočky jsou v podobné situaci, jako lesní zvířátka :-(.
Představte si, že by váš domácí mazlíček přespával v desetistupňovém mrazu venku! Navíc v našich průchodech pěkně protahuje i při zdánlivém bezvětří. V tom větrném počasí to byl opravdu "blizzard s vichřicí".
Každá potrava, snad kromě suchých, ale úplně suchých granulí, zmrzla tak, že by ji člověk musel rozsekávat majzlíkem :-(. Kočky si musely zvyknout na systém, který, jak jsem se několikrát přesvědčil, normálně funguje v jiných komunitách venkovních koček: v hodinu H už kočky čekají a když se blíží paní s kabelou, vyběhnou jí naproti. Celou dávku krmení pak sežerou na počkání.
Já dávám našim kočkám potravu vždycky pěkně ohřátou v mikrovlnce (jsem jenom jeden z několika krmičů, ale v zimě si, doufám, na mně kočky opravdu nemohly stěžovat). Nevím, jestli by tento způsob mohla použít paní Jirková, ale já kočkám prostírám na papír. Reklamy obchodních řetězců, tištěné na kvalitním lesklém papíře, kterými jsou zamořovány naše poštovní schránky, se výborně hodí! Trochu je problém, když fouká vítr, pak se to musí zatížit. Když kočky všechno sežerou, což trvá dvě - tři minuty :-), tak olízaný papír vyhodím do kontejneru a je uklizeno.
V misce s mlékem, zamrzlé do dna, dokázaly kočky vylízat pěkný důlek. Pokud jde o pití, domníval jsem se, že pro ně nemůže být problém lízat sníh - o škodlivosti zmrzliny jsem se dočetl v Dumce až mnohem později. Pak jsem si všiml, že v zamrzlé misce s vodou kočky taky vylízaly dolík, ačkoliv to musela být mnohem větší námaha než lízání sněhu. Tak jsem jim začal dávat teplou vodu, případně rozmrazovat misky na radiátoru v chodbě.
Na druhé straně - kočky mají radost, když napadne sníh! Zvlášť když padají velké vločky. A když sněhová vrstva na keřích vytvoří solidní střechu. Kočky si dovedou vyhrát se sněhovými kuličkami, div že nepostaví sněhuláka. Rezavá vyskakuje a chytá vločky do tlapek, tak jako v létě loví poletující hmyz.
Pravda, po několika týdnech už je to nuda...

Jiří Doležal          

Dokončení příští týden v pondělí.


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela a sedmým Veronika Gybasová. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 19.února 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Ztracená kočička v Praze 10
Přibližně před 14-ti dny se zaběhla kočička - tmavší mourek se světlejším pruhem (od hlavy k ocasu), slyší na jméno GATA. Je jí 16 let a byla zvyklá v bytě, proto má tendenci se ukrývat před lidmi pod auta, v domech u sklepa apod. Vyběhla z domu ve Vajdově ul. v Praze 10, ale určitě bude dezorientovaná a může se tak pohybovat dál od bydliště. Majitelka je velice nešťastná a proto bude vděčná za každou informaci. Odměna. Tel.: 02/24412027, mobil 0723/075961.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Prosba o pomoc s osleplou kočičkou
Naša 5 ročná mačička Mojsa stratila úplne zrak. Prosím o akúkoľvek radu a nápad, ktorý by našej Mojse uľahčil život. Napíše prosím Dumce. Ďakujem Eva
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci