Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Obluda (George Švehla)
 
21.3.
Úskalí kočičích dvířek (Veronika Gybasová) / Webcam z kočičí nemocnice (Jana Müllerová) / Hledám nový domov (Ivana)
20.3.
Naši chlupáčci - vztahy mezi nimi, skoky a chutě (Lenka Prokešová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Úskalí kočičích dvířek

Jako uvědomělí "chovatelé" koček jsme našim čtyřnohým miláčkům už před dvěma lety nainstalovali kočičí dvířka, abychom jim zajistili dostatek ničím neomezovaného pohybu po zahradě a sousedních latifundiích. Dvířka se velmi osvědčila, zejména proto, že mne už kočky v noci nebudily škrábáním na dveře, abych je pustila dovnitř či ven.

Jediné co nám z počátku mírně kalilo radost z jejich volného pohybu byl zvuk, který dvířka při průchodu kočky vyluzovala. Vzhledem k tomu, že dvířka nám vedou přímo do ložnice, jejich věčné "klap, klap" nás dost zásadně rušilo ze spánku. Byla to pouze otázka zvyku, dnes už takové zvuky nevnímáme.
Díky pozitivním zkušenostem s dvířky jsme po čase přesvědčili také mé rodiče, že jejich instalace jim značně ulehčí život, že už nebudou muset dělat všem těm kočkám vrátného. Rodiče se tedy nechali ukecat a nevím, zda dnes hořce nelitují.
Vidíte ten její hladový pohled a ty plné mističky v pozadí (10 kB)
Je až s podivem, jak rozdílně se kočky chovají u nás a u rodičů. U nás je používání dvířek bezproblémové a jediné, co jimi občas bývá přivlečeno domů je polomrtvá myš, po které zbude v kuchyni na podlaze pouze špinavý flek. U rodičů je tomu zcela jinak. Odrostlá koťata Kulička a Píšťalka totiž mají úžasnou zábavu. Protože jsou na lovení myší moc pomalé a líné, vybíjejí si své lovecké vášně na něčem, co jim nemůže tak snadno uniknout - loví žížaly. (Marně jsme jim vysvětlovali, že žížaly jsou užitečné a že se lovit nesmí.)
Tato jejich libůstka by se ještě dalo překousnout, ale horší je, že své úlovky nosí do domu mých rodičů. Žížalu pak vhodně pohodí někde v kuchyni a čekají, co s tím uděláme. Pokud žížalu vyhodíme ven, rychle nám donesou další (ne-litu stejnou), abychom se nenudili a taky abychom měli co k večeři. Pokud žížalu zavčas nenajdeme, nalézáme ji až po několika dnech v mumifikovaném stavu.
Nechte mě v klidu najíst (5 kB)
Dalším oblíbeným loveckým objektem, zejména Kuliččiným, jsou listy. Vždycky nějaký uloví, donese domů, chvíli si sním hraje a pak jej ponechá jeho osudu. A jde si pro nový. Občas mám pocit, že se nám pokouší uklízet listí ze zahrady a dává nám najevo, že kompost jsme neměli zakládat venku, ale v kuchyni.
Další, k rodičů domů donášenou hračkou, jsou různé více či méně poživatelné zbytky. Už několikrát se nám stalo, že Píšťalka, která je expertem co se týče zajišťování dostatku potravy, donesla domů kus neidentifikovatelné kosti. (Mám podezření, že je krade sousedovic německému ovčákovi.) Kost je donesena domů a její další osud záleží na její velikosti. Pokud je velká, Pískle se jí chvilku snaží okusovat a záhy ji přestane bavit. Je-li menších rozměrů, stává se oblíbenou hračkou Píšťalky i všech ostatních koček. Takový fotbal s kusem kosti, to nemají jenom tak někde.
Duo největších lumpíků (12 kB)
Poslední, čím nás zatím Píšťalka dorazila a kvůli čemu začínám zvažovat, zda kočičí dvířka u rodičů nezrušíme, je včerejší úlovek. Našla jsem jej na podlaze v zšeřelé kuchyni a tvářil se jako veliký kus kůry. Se slovy "nevím, co na takovém kusu dřeva vidíte" jsem ho chtěla vyhodit.
V okamžiku, kdy jsem na "to" sáhla, jsem zjistila, že to není žádná kůra ani dřevo, ale obrovský kus masa! Je pravděpodobné, že na něho Pískle narazilo někde na svých toulkách po valašském venkově, kde se dodnes dělají porážky hospodářských zvířat doma. Ale že to donesla až k nám do kuchyně?! Sledovala mne velmi naštvaným pohledem, když jsem maso nabrala na lopatku a zamířila k popelnici. Sledovala mne a doufala, že jí její královský úlovek zase vrátím. Původně jsem uvažovala, že jí ho dám pouze ven, ale když jsem si představila, že za deset minut bude zase smrdět doma, tak nakonec opravdu skončil v popelnici. A Píšťalka se mnou od té doby nemluví.
Kočičí přátelství (9 kB)
Opravdu poctivě jsem se snažila přijít na to, co zrovna Píšťalku neustále vede k intenzivnímu zajišťování si potravy. Její chování mi občas připomíná chování lidí, kteří přežili hladomor. Tak žravou kočku jsem nikdy neviděla. Vymete každou mističku, nepohrdne chlebem a na zavolání "či či" se vždy objeví jako první. Přitom nikdy nebyla toulavou, od své kočičí maminky šla přímo k nám, kde hlady nikdy netrpěla. Už začínám i uvažovat, zda v kočičím životě taky funguje reinkarnace a zda naše Pískle není vtělením hlady týrané kočky.

Veronika Gybasová          


Webcam z kočičí nemocnice

Zajímavost z webu - kocourek Frank, kterého v lednu srazilo auto (a ujelo...), měl dokonce polámamou pánev, a teď se uzdravuje v kotci na veterině a nevypadá nijak v depresi, což je dobře :-).

A jeho páníček potřeboval vyzkoušet nějaký software, asi pro práci s webcamem (teda, má ještě co zlepšovat), tak mu tam instaloval dvě kamery a připojil je. Frank je zjevně populární, no bodejť ne, když v práci jsou všude kolem nás počítače a chlupatý zvíře žádný. Tak aspoň na obrazovce.
Čímž nechci říct, že byste taky měl zkusit webcam (a taky, kdy je kočka přiměřeně statická? leda po těžkém úrazu), jenomže tohle je taky takové milé jako Dumka :-).
Webcam z kočičí nemcnice najdete na http://www.cathospital.co.uk - pozor, nemusí tam být pořád :-/, protože se kocour Frank určitě uzdraví :-).

Jana Müllerová          


Hledám nový domov

Nechci psát žádný dlouhý příspěvek, ale mám co na srdci. Máme doma 5-ti letou kočku domácí, je vykastrovaná naprosto čistotná, zvyklá v bytě v létě i na zahradě. Naše dcera má těžkou alergii a ekzém. Krevní testy nekompromisně opakovaně prokazují těžkou alergii na srst kočky a psa.

Kdo má zvíře doma, pochopí, bez zdlouhavého popisu, jak mi je. Zdraví dcery je nám nadevše, ale naše Šmudla nám přirostla k srdci. Nedám kočku do útulku. Přes veškeré možnosti by tam rozhodně trpěla. Je zvyklá na lidi, za 5 let i na společnost naši.
Jsme z Plzně. Najde se rodina, nebo jedinec, který už doma kočku někdy měl, kdo by naši Šmudlu vzal k sobě?
Pomůžete mi? Napište prosím Dumce.

Ivana          


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová a osmým Lenka Prokešová. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 19.února 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Ztracená kočička v Praze 10
Přibližně před 14-ti dny se zaběhla kočička - tmavší mourek se světlejším pruhem (od hlavy k ocasu), slyší na jméno GATA. Je jí 16 let a byla zvyklá v bytě, proto má tendenci se ukrývat před lidmi pod auta, v domech u sklepa apod. Vyběhla z domu ve Vajdově ul. v Praze 10, ale určitě bude dezorientovaná a může se tak pohybovat dál od bydliště. Majitelka je velice nešťastná a proto bude vděčná za každou informaci. Odměna. Tel.: 02/24412027, mobil 0723/075961.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Prosba o pomoc s osleplou kočičkou
Naša 5 ročná mačička Mojsa stratila úplne zrak. Prosím o akúkoľvek radu a nápad, ktorý by našej Mojse uľahčil život. Napíše prosím Dumce. Ďakujem Eva
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci