Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PTÁCI: Sojky (Ivana Jirková)
 
25.3.
Hlášení o Mášově aklimatizaci, asimilaci a domestikaci (Bebitka) / Virtuální adopce Andulky a Lízinky (Petra)
21.3.
Úskalí kočičích dvířek (Veronika Gybasová) / Webcam z kočičí nemocnice (Jana Müllerová) / Hledám nový domov (Ivana)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Hlášení o Mášově aklimatizaci, asimilaci a domestikaci

Dumka v předsíni s naježeným ocasem (8 kB) První dny a noci po přinesení stříbrného modrookého šilhavého siamáka Mášenky z útulku uběhly jako noční můra ve znamení odmítání potravy a vody, hovínek poschovávaných pod mou peřinou a agresivního syčení na cokoliv a kohokoliv v dosahu cca pěti metrů.

Máša vypadal smutně a vyděšeně, v noci nesměle plakal a k misce se odvažoval jen velmi sporadicky, stejně jako na záchůdek. Čikouš a já jsme se obrnili láskyplnou trpělivostí a pomalu a zlehka se Máša začal rozkoukávat a oklepávat z nejhoršího. Asi tak po deseti dnech už svolil, abych ho v náručí ponosila po bytě, zůstal i u mě na klíně a nechal se šimrat, ale jakmile jsem ho postavila na podlahu, zdrhnul do pelíšku.
Když zjistil, jak příjemná záležitost je škrabání a hlazení za ušima, pod krkem a na bříšku, naučil se reagovat předením. Bylo vidět, že se mu to moc líbí, protože se často rozpředl jako miniaturní cirkulárka, až škytal a zalykal se, velké azurové oči přivřené. Postupně změnil pelíšek na chodbě za kuchyňskou židli, občas se osmělil až do obýváku a zatím nejvyšší dosaženou metou byla chvíle, kdy jsem po návratu z práce našla oba koťánky slastně rozvalené v polštářích na mé posteli.
Asi po měsíci přišla krize, kdy Mášenka z ničehož nic začal učůrávat po bytě, bál se víc než dřív mojí ruky, Čikouše i kroků na schodech. Bobkoval si do pelechu, až jsem se začala vážně bát, že má nějakou nemoc, ale po pár dnech to všechno ustalo, takže asi šlo jen o psychosomatický zkrat.
Teď už je zasejc v pořádku, semtam si dodá odvahy a projde se důstojně bytem, dokonce se jednou přišel podívat, jaxi čtu v posteli, což ještě nedávno bylo nemyslitelné. Ne že by se tvářil nadšeně, když mě vidí, ale nebojí se, neutíká a neprská a když ho zvednu do náruče, chytne se mě packama kolem krku, tiskne mi čumáček po podbradí a přede, až slintá a bublá jako holub.
Dumka zkoumá Barunčnu pomlázku (12 kB)
Moc legračních příhod jsme spolu zatím nezažili, jen jednou mě katapultoval z vany, kde jsem se kolem půlnoci válela v horké vodě. Čas uvádím proto, že v tu dobu byl už dům tichý jako hrobka. A jak si tak medituju, najednou slyším hluboké astmatické "dědkovské" chrápání hned zpoza nedovřených dveří, jako by se nějaký alkoholoidní soused svalil na mé rohožce a usnul. Zastříhala jsem ušima a vylítla jsem jak srnka v představě pozvraceného zádveří a podobných laskomin.
Mno a on to byl Mášenka lebedivší si na svém místečku :-).
Od příchodu Máši k nám se trochu změnil i Čiko. Jak si nikdy moc nepotrpěl na mazlení a jsa vzat do náruče zuřivě se všema čtyřma rval pryč na svobodu, mohly mu oči vypadnout vida jak šolíchám Mášu. Nevím, jestli snad začal žárlit, ale víc se drží u mě, chodí za mnou a u všeho asistuje a daleko častěji se domáhá pozornosti. Nejradši se mi rozvalí na rozečtenou knížku, když se povaluju u televize, cpe se mi na kolena a hlavičku si může vyvrátit, jak na mě zamilovaně zírá :-).
Dumka si vyskočila na stůl za Barunčinou pomlázkou a nechce se fotit (12 kB)
Zmíním jednu delikátnější příhodu: v bytě kvůli kočkám nezavírám žádné dveře, protože to nemají rády a mě nebaví vyskakovat jak hasičský žebřík, kdykoliv si zamanou změnit lokál. Takže i do koupelny a na toaletu bývá jen přivřeno. A už se mi párkrát stalo, že sedíc zadumaně na míse, najednou mi na klíně přistál Čiko. Můj ránem povadlý kukuč, rozježené vlasy, noční košili nahoře, vytahané tepláky sešlapané u kotníků a uvelebený kocour na kolenou... to celé viděno ve velkém zrcadle na protější stěně patří mezi zcela nezapomenutelné pohledy :-/.
A na závěr mám nejnovější zprávu dokumentující ze všech nejlíp fakt, že už Máša vzal mě i Čikouše tzv. "do rodiny" a že je mu u nás dobře. V noci mě probraly záhadné zvuky a když jsem se vybatolila z pelechu, našla jsem Mášenku válícího se rozšafně po hřbítku na koberci, umělou myš v předních tlapkách a plnou tlamku plyšových chlupů. Byla to vůbec nějak úspěšná noc, protože ráno byli oba kočičáci nacpaní spolu v jednom klubku na mém froté županu :-).

Bebitka          

P.S.: Protože Bebitka fotky neposlala, připojuji vzhledem k blížícím se velikonocům pár fotek Dumky s těch loňských... Ferda


Virtuální adopce Andulky a Lízinky

Virtuální adopce je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).

Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči.
Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá.

Andulka (9 kB) Andulka
je v naší péči už přes rok. Je to neumístitelná kočička, protože trpí epilepsií, což její majitel vyřešil tím, že Andulku vyhodil. Nenechali jsme jí uspat, protože jsme my i veterinář přesvědčení, že vede plnohodnotný život v depozitu - domku se zahradou, jen s malým množstvím omezením - kouskem tabletky každý den. Andulka miluje vyhřívání na sluníčku a hlavně všechny druhy kočičích granulí, což je vidět na její zavalité postavičce J. Prosíme pro Andulku o podobně postižené kočičky o pomoc (granule, léky), aby mohly v klidu dožít i když nejsou zdravé tak, aby si je mohl odnést nový majitel.

Lízinka (6 kB) Lízinka
je asi dvouletá kočička - přesto jí vypadaly skoro všechny zuby. Dlouhou dobu byla velmi vyhublá a bála se lidí, žila převážně na zahradě, ale s nastávajícím chladným počasím se postupně stěhovala do tepla a teď místo pobytu střídá. Lízinka má v tlamičce nespecifický zánět , na který zatím nezabraly zatím žádné léky. V současné době sháníme pro plachou kočičku prostředky na bakteriologické vyšetření a konzervičky-paštičky, které by se jí dobře jedly.

O Lízinku a Andulku pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, Na pláni 31, Praha 5, kde také kočičky čekají na Vaši pomoc (ať už osobně, nebo složenkou C :-). Více se dozvíte na www.kocici-utulek.cz.

Petra          


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová a osmým Lenka Prokešová. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 19.února 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Ztracená kočička v Praze 10
Přibližně před 14-ti dny se zaběhla kočička - tmavší mourek se světlejším pruhem (od hlavy k ocasu), slyší na jméno GATA. Je jí 16 let a byla zvyklá v bytě, proto má tendenci se ukrývat před lidmi pod auta, v domech u sklepa apod. Vyběhla z domu ve Vajdově ul. v Praze 10, ale určitě bude dezorientovaná a může se tak pohybovat dál od bydliště. Majitelka je velice nešťastná a proto bude vděčná za každou informaci. Odměna. Tel.: 02/24412027, mobil 0723/075961.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Prosba o pomoc s osleplou kočičkou
Naša 5 ročná mačička Mojsa stratila úplne zrak. Prosím o akúkoľvek radu a nápad, ktorý by našej Mojse uľahčil život. Napíše prosím Dumce. Ďakujem Eva
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci