Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Z.K. (Pavel Doktor)
 
18.4.
Hamířiny poklady (Daniela Swartová)
17.4.
Povídání pro zájemce o kočku (Jana Müllerová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Hamířiny poklady

Ospalá Hamíra (9 kB) Pobavila mě Michalova zkušenost se škrabadlem. Naše Hamíra jako majitelka jednoho takového zakoupeného sisalového předmětu může potvrdit, že není nic nudnějšího v naší/její domácnosti. Umísťovali jsme jí ho do vodorovné i svislé polohy, zavěšovali do různých výšek, v blízkosti pelíšku, před ostatní oblíbené drápací předměty, osobně předváděli, co se s tím má dělat, naváděli kočičí tlapku na drápání po sisalovém povrchu, nic naplat, zírala na nás dvě nechápavá kulatá kočičí kukadla.

Nakonec problém vyřešila proutěná rohožka. Měli jsme jednu takovou přede dveřmi a po nějaké době jsme si všimli, že Hamíra často využívá otevření dveří, aby ji mohla chodil drásat. Inu máme nyní ke kočičí spokojenosti jinou rohožku přede dveřmi a proutěnou rohožku za nimi :-). Doporučený model je vietnamská rohožka z Ikei, tady v Německu stojí asi 2 eura, je to zkrátka ta nejlevnější, co tam mají. Kočičí nájezdy vydrží cca 1 rok.
Jednou jsem také, puzena kýčovitou představou kočičího miláčka odpočívajícího v proutěném košíku, koupila proutěný kočičí pelíšek s kočičí matrací. Ne že by tam Hamíra nechodila vůbec nikdy, ale žádný hit to rozhodně není. Je to jedno z mnoha míst, kde si občas zdřímne. K opravdovému spaní slouží přes den její křeslo v obývacím pokoji. Za své považuje ze dvou identických křesel opravdu jen to jedno, možná že je slunečnější, kdo ví. Málokdy jí ho někdo zabere, protože bývá pokryto silnou ochrannou vrstvou kočičích chlupů. Zato nesnáší pohovku umístěnou v téže místnosti. Nejen že na ní nikdy nechodí, dokonce uteče, když si s ní chci na pohovku sednout :-/.
Hamíra chce ochutnat narcisy (10 kB)
V noci se to nejlépe spí na žehlícím prkně u nás v ložnici. Žehlící prkno stojí u okna, takže odtamtud má pod kontrolou nejen celou místnost, ale i to, co se děje za oknem. Nejlepší je, když je přes prkno přehozený nějaký svetr, to si na něm večer před spaním šlape to své zelí a vrní nám na dobrou noc blahem :-). No pohodička!
Společné spaní v posteli nám moc nejde. Hamíra si někdy večer jako první zabere dolní část mají poloviny, ale i když se pak snažím usnout jako skrčenec s nohama pod krkem, stejně ji tam ruším, takže většinou zase odkráčí. Mimochodem Hamíra někdy kníká ze spaní, to se jí asi něco úžasně vzrušujícího zdá a taky někdy chrápe :-).
Zajímalo by mne, jestli ostatní kočky také tak vehementně vyžadují společnost při jídle. Vždycky jsem si myslela, že zvířata se při jídle nemají rušit. Ale naše Hamíra asi není žádné ledajaké zvíře, protože ona potřebuje, aby s ní někdo seděl u misky, pokud možno se jí dotýkal a vyprávěl jí, jaká úžasná a krásná a bůhvíjaká ještě kočička. Někdy se zvládne najíst i sama, ale kolikrát jí ve spěchu dám do misky snídani a když přijdu odpoledne domů, Hamíra stále ještě čeká, až si to s ní půjdu sníst :-). Když s ní hezky sedím u misky a hladím jí kožíšek, to pak přede a jí současně :-).
Zcela jinak to ale je, když dostane nějakou velkou dobrotu, ani ne tak maso jako vnitřnosti a kosti. To si potom tu svoji cennost chce odnést někam do bezpečného kouta, třeba pod postel nebo pod stůl v pokoji, a tam si se svojí kořistí v klidu pohrát a vychutnat ji. Kdo už zažil mastné kuřecí kosti či játra rozpatlaná po koberci, pochopí, proč je Hamíra se svými poklady zavírána v kuchyni. Občas se to neobejde bez syčivých scén.
Hamíra a ptáček, čouhající z květináče... (13 kB)
Vždycky strašně prožívám, když někam odjedeme a Hamíru musíme odložit někam ke známým. Víkendové výjezdy jsme dávno zrušili, ale tak jednou za půl roku někam na dva týdny odjedem. Naštěstí si Hamíra všude bez problémů vypěstuje svůj fanklub, takže není problém najít pro ní nějaký provizorní domov. Když jsem bydleli v Berlíně, vzali si ji k sobě na dobu naší dovolené nadšeně jedni francouzští známí. Chtěli si sami pořídit nějaké zvířátko a na naší Hamíře si hodlali vyzkoušet, jestli by to zvládli. Já jim do jejich spíže uložila zásobu kočičích konzerv a s těžkým srdcem jsme odjeli.
Ta spíž byla přeplněná zásobami francouzských paštik, aby se mladý pár nemusel v cizině živit nějakými nechutnostmi. Stalo se přesně to, co čekáte :-). Hamíře byly servírovány paštiky, nejdříve z nepozornosti, později proto, že jí prý úžasně chutnaly, jak nám pyšně tvrdili její opatrovníci. Ještě dostala na rozloučenou výslužku a hádejte, kdopak si na téhle kočičí stravě pochutnal :-).
Když jsme se před rokem přestěhovali do Norimberka, byla situace na pováženou. Dovolená byla za dveřmi a stále ještě jsme neznali nikoho, komu bychom Hamíru chtěli svěřit. I uspořádali jsme u nás doma velkou párty a sezvali všechny možné, zatím jen letmé známé. Hamíra se i přes to, že se jí nedostalo žádné instruktáže, chovala vzorově. Lidí (kromě veterinářů) se naštěstí nikdy nebála a tak se ladně rozvalovala uprostřed místnosti, nastavovala bříško na drbání, neskákala na stoly a na ty, kdo si právě brali nějaký chlebíček, vrhala spiklenecké leč nevtíravé pohledy.
Následně byla na dobu naší dovolené přizvána do milé domácnosti s černým panterem (viz minulý příspěvek). Vrátila se s novou výbavou gumových míčků na hraní. Nedávno byla zase na pár dní u pantera na návštěvě a dostala úžasnou hračku - chomáček peří na gumičce. Je to teď její nejoblíbenější zábava :-). Naštěstí se najde dost lidí, kteří vědí, že kočky jsou na světě na rozmazlování :-))).
Na kuchyňském pultě se zajímá o jazýčky - kočičí (12 kB)
Jsou prý kočky, kterým cestování vůbec nevadí. Hamířin bývalý kamarád, kocour Mücke, za svého mládí objel se svými majiteli na jachtě Středozemní moře a ještě z toho měl nádherné fotky, jak šplhá po lodních lanech. Večer pak okoušel noční život pobřežních přístavů. Na památku mu zbyla hodně cinkavá rolnička, aby páníčci věděli, kde se přibližně nachází...
Vím, že Hamíra nesnáší cestování jakýmkoli dopravním prostředkem, ale nová prostředí jí kupodivu příliš nevadí, všude se rychle rozkouká. Nejhorší je, že kočce se nedá vysvětlit, že jí máme pořád moc rádi a že za týden bude zase všechno jako dřív.
Naštěstí se nám Hamíra nikdy za tahle období nejistoty nemstí.
Naopak nám dává najevo, jak je ráda, že je zase s námi doma. A my jsme také celí nesví, dokud se k nám ten náš domácí skřítek nevrátí. Jak nedávno prohlásil můj manžel svojí úchvatnou češtinou: "Kolik máš koček, tolikrát jsi doma." Čtenáři Dumky jistě snadno pochopí, jak to bylo myšleno :-).

Daniela Swartová          

Hamíra na lovu... (25 kB)


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Prosba o pomoc s osleplou kočičkou
Naša 5 ročná mačička Mojsa stratila úplne zrak. Prosím o akúkoľvek radu a nápad, ktorý by našej Mojse uľahčil život. Napíše prosím Dumce. Ďakujem Eva
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci