Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  MOŘE: Korál, nebo červ? (Jana Gelnarová)
 
15.5.
Wilson oslavil první rok! (Eva Vinšová)
14.5.
Naše kočky - tři vlastní a jedna nevlastní / Pufík / Ztratil se kocourek Pufík (Alena a Denisa Fialovy)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Wilson oslavil první rok!

Wilda spící (5 kB) Tak Wilsonovi je už jeden rok! 5. dubna 2001 se narodil pod schody zbirožské bytovky naší staré známé a milované popelnicové kočce Micce spolu se čtyřmi sourozenci. Pro Micku se však tento porod stal osudným a po třech týdnech nás i svá koťátka navždy opustila :-(.

V bytovce se samozřejmě držel smutek a započaly se záchranné práce! Jedna rodina se uvolila, že se pokusí miminka vypiplat, ale žádné si vzhledem k dětem alergikům natrvalo nechat nemohli. My (táta, máma, sestra a já) jsme tedy hned vyrazili, abychom si jednoho z těch mrňousků vybrali.
Wilda v kytkách (8 kB)
No, samozřejmě proběhlo všechno naopak - jen co jsem nakoukla do krabice, vyvalil se na mě černobílý drzoun s ocáskem do pravého úhlu a vratkým krokem mě a sestru obcházel.
Pak si řekl, že to docela ujde a bylo rozhodnuto - drzoun se nastěhoval k nám (první 2 měsíce bydlel u rodičů ve Zbiroze a potom se přestěhoval za mnou a mou sestrou do Prahy).
Před Wilsonem jsme žádné zvířátko nikdy neměli, a tak jsme se jeho řeči museli chvíli učit - tedy on si nás Wilda moc pěkně vycvičil, takže to zas tolik práce nedalo :-).
Postupně jsme mu začali zpřístupňovat všechny místnosti a ve finále jsme se smířili i s tím, že kocour prostě miluje spát v lidské posteli. Pravda je, že jsme se s tím nejenom smířili, ale začali jsme se kontrolovat, komu že to v noci kocour dává přednost! Nejvíc nám Wilda pobláznil naprosto nečekaně tátu, který do té doby razil heslo: "Zvíře do bytu nepatří!" :-)
Wilda v tašce (11 kB)
Po přesídlení do pražského bytu se Wilson okamžitě aklimatizoval, obsadil mi mé křeslo a sestře posléze ukradl téměř všechny ponožky :-))). Jen si potřeboval ujasnit, co která z nás pro něj znamená.
Sestra nakonec "vyfasovala" mazlení a spánek (je zalehnuta a nesmí se hýbat - to by Wildu rušilo :-)), no a na mě zbyly útoky, běhání a rvaní :-/.
Znamená to, že po příchodu z práce a nakrmení šelmy nastává čas běhání - lítáme po bytě jako šílení a kocour na mě vyskakuje ze svých tajných skrýší. Chytí-li mne, okamžitě se do mě pustí a hryže a kope a syčí. Když se unavím (fyzičku moc nemám, ale lepší se to), jde kocour opět něco sezobnout a potom se jako andílek složí k sestře, vrní a po usnutí chrápe!
Wilda v koši (5 kB)
Na hračky není příliš náročný, nejraději má srolované ponožky a malé kuličky. Ponožky mu vyhovují, protože je umí moc pěkně namáčet v misce s vodou a poté mi je v noci házet do postele - zkuste spát s mokrou, nevyždímanou ponožkou v posteli :-).
O Wildových oblíbených pamlskách jsem již psala, nezměnilo se nic, je snad jen o poznání drzejší - pokud nedostane, co si žádá, strká mi packou do ruky, až dosáhne svého.
Nejsmutnější období našeho soužití nastalo na konci jeho 7. měsíce. Nějak nám předčasně vyspěl a tak musel jít na kastraci. Svého doktora má Wilson ve Zbiroze a tak jsme odjeli zpátky na vesnici. Měla jsem z kastrace velké výčitky, protože to je přece jenom zásah do přírody, ale nešlo to jinak.
Wilda v umyvadle (11 kB)
Byla jsem s Wilsonem až do usnutí, potom jsem ho odevzdala veterináři a za půl hodiny jsem ho měla zpátky. Wilda nesl kastraci poměrně špatně - první den potřeboval živočišné teplo a tak ho prospinkal téměř celý u mě v náručí, ale večer si uvědomil, že jsme mu tu bolest vlastně způsobili my a další dny s námi vůbec nemluvil.
Zhruba po 14ti dnech se Wilda teprve začal vracet do normálu a po třech týdnech už to byl zase ON! Vrátil se do Prahy a jestli mě před kastrací proháněl, tak teď mě prohání 2x tolik! Své oblíbené kuličky nacpává pod ledničku a pod pračku a náramně se baví, když se válíme po zemi a snažíme se dlouhými předměty kuličky z těchto prostor vyšťouchnout.
Wilda v pračce (10 kB) Wilda na věšáku (6 kB)
Co však Wilda miluje nejvíc, je naše pavlač - dokáže výt u dveří třeba půl hodiny, dokud není vypuštěn. Dokonce i přes to, že tam nedávno tak dlouho pošťuchoval a provokoval brouka, až se to centimetrové zvířátko naštvalo a kouslo ho do nosu nebo na něj něco vystříklo, protože Wilson se vyřítil z pavlače obrovskou rychlostí a plival a pšíkal!
Teprve po chvíli si uvědomil (za našeho hurónského smíchu), že ho vlastně zmlátil brouk! :-)))
Tak to je ve zkratce náš roční Wilda.

Eva Vinšová          

P.S.: Chtěla jsem se ještě zeptat, jestli někdo nemáte nějaké zkušenosti s kočičím vodítkem. On Wilda moc nerad jezdí v přenosce a tak jsme mu zkusili koupit vodítko. Problém je, že jakmile ho do něj ustrojím, okamžitě si lehne na záda a nehybně leží, dokud to z něj zase nesundám :-/. Své rady pošlete prosím Dumce. Děkuji E.V.


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinovy,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Našla se mourovatá dospělá kočička,
která byla zavřena 14 dní ve sklepě. Nyní je na veterině, je velice pohublá, velice plachá, potřebuje milou a laskavou péči. Ujme se jí někdo? Telefon p.Kuprová do práce 02/83018335, domů 02/86580996.
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci