Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Jsou psi dobří nebo zlí (Lumír O.Hanuš)
 
19.6.
Kočky odjakživa III - Kašpar, Melichar, Baltazar, Tonoušek... (Vlasta Hübschová)
18.6.
Žofinka z 'Lucerny' (Z.Hornychová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Kočky odjakživa III - Kašpar, Melichar, Baltazar, Tonoušek, Ďasánek, Majduška, Picínek, Béďa, Bacík a Ivouš

První vyprávění od paní Vlasty Hübschové o jejich kočkách (Mucín, Lízinka, Matýsek I, Lucina) jste si mohli přečíst koncem května a druhé pokračování (Micina, Pepča, Buroušek, Matýsek II., Tonoušek) před týdnem.

Picínek u kytky (11 kB) Poslední koťata (po Matýskovi II.) narozená u nás doma byli kocourci Kašpar, Melichar a Baltazar a kočička, jejíž jméno si nepamatuji, je to už dlouho :-/. Všechna odešla do světa, kde se určitě měla pěkně a pak už jsme nastoupili cestu kastrací jak u koček, tak u kocourů. Dnes je to celkem běžná věc.
Ivouš trávil na střeše celé dny (5 kB)

Teď něco o TONOUŠKOVI. Byl to mohutný kocour bílomourovatého kožíšku, syn Matýska II a nalezené BĚLČI. Byl vykastrovaný v pozdějším věku a v dobách své nejlepší "fyzičky" měl až 12 kg!!!. Byl velmi hodný, mazlivý, oba moji kluci s ním vyrůstali bez jakékoli pohromy.
Pravda je ale i to, že jsem dbala na to, aby je nenavštěvovaly nápady podobné mým, když jsem byla v jejich věku :-/ (viz první vyprávění). Byl tak vyrovnaný, že se nechal i vyluxovat, mohli po něm pochodovat křečci a přijal k sobě pokojně dalšího nalezence, kterého nám přinesli v zimě po vánocích známí (pejskaři).
Bylo to černý angorský kocourek, značně vylekaný a zubožený, protože byl vysvobozen ze zajetí drátu omotaného kolem krku a uvázaného ke stromu v lese :-(. Díky "psí" procházce byl zachráněn.
Dostal jméno ĎASÁNEK.
V dospělosti byl také dosti velký, byl vykastrován, ale stále zůstával hodně bázlivý, mazlil se prakticky jenom s mojí mámou, se kterou spal i v posteli, jinak se dával na ústup. Co se týká stravy, měl (na rozdíl od všežravce Tonouška) zcela pevné zásady správné výživy, takže pozřel pouze syrové hovězí maso a tvaroh.
Ivouš a Bedoušek (11 kB)
Tato dvojice se dožila úctyhodného věku téměř 19-ti let, v roce 1990 nedlouho po sobě umřeli...
Tonoušek se bohužel trápil nemocí skoro 2 měsíce a je to moje špatné svědomí, že jsem jeho utrpení nezkrátila.
Picín pod vánoční stromečkem (11 kB)
Špatné svědomí mám i z jeho mámy Bělči, kterou jsem v dobré víře odvezla ke kamarádce na venkov, kde měla v péči dost rozvětvenou zvířenu včetně koní, ale zjistila jsem později, že její péče nebyla dobrá. Často ve své mysli si to vyčítám...
V r. 1990 odešla i další z nalezenců, droboučká a velmi bázlivá MAJDUŠKA, skoro celá bílá kočička.
Tou dobou jsem se cítila i z osobních věcí (zemřel táta) dost vyčerpaná, a tak jsem dospěla k rozhodnutí ŽÁDNÉ ZVÍŘE. Toto "vzduchoprázdno" trvalo necelé tři roky, a i když rozum se stále snažil mít navrch, OSUD nám prostě ukázal, že naše SNAHA je MARNÁ...
V červnu 1993 nám přivedl do cesty prvního z nynější ČTVEŘICE chlupatců. Začalo to nevinným (?) dotazem mojí sestry (měla na svědomí několik našich nalezenců, ale protože je pejskařka, tak putovali k nám), jestli nevím o někom, kdo by se ujal koťátka z popelnice, které přinesly domů děti jejího kolegy. Ten měl komplikovanou zdravotní situaci v rodině a v držení slepecké vodicí psy.
O nikom jsem nevěděla a doma bylo "prázdno". Takže hned nejbližší sobotu jsme se vydaly se sestrou pro kotě ubytované ve vaně, navštívily jsme veterináře, ten odhadl věk na 4 týdny, a odnesly ho domů. Dostal jméno PICÍNEK, odvozené od Pacínka, kterého měli kdysi babička s dědou.
Byly již k dostání různé krmivové vymoženosti, jako např. sušené mléko pro koťata, brzy pak přešel na masíčko, byl to takový opečovaný jedináček. Jedno období se nechal nutit i do pozření masa.
Bedoušek relaxuje (6 kB)
Aby se vůbec najedl, házeli jsme mu jednotlivé kousky jako hračky. Tyto "fóry" už ho naštěstí dávno opustily :-) a dnes není nijak zvlášť zmlsaný.
Jedna kočka - žádná kočka, a tak jsem si dopřála vyhovět svojí dávné touze po zrzavém kocourovi a využila jsem nabídky svojí kolegyně. Vzala jsem si DOBROVOLNĚ poloperské kotě. Psal se r. 1995 a do rodiny tak přibyl méďa BÉĎA, neboli Badík, Bedunka, Bedoušek a podobně.
Prvotní seznamování s Picá(í)nkem bylo trošku napínavé, museli jsme spícího Bedouška maskovat osiřelou budkou od morčete Ujíka. Nejdříve byl náležitě očichán a po počátečních rozpacích mu začal Picánek dělat tátu-mámu :-) a je to tak dodnes.
A osud nám pěkně naděloval dál.
Hned další rok v létě si černobílý malý Macík, později přejmenovaný na BACÍKa, našel mojí mámu na náměstí v malém městečku na Vysočině, když seděla na lavičce a čekala, až se uvolní místo na oběd v restauraci. Chodila tam opravdu tak jedenkrát za rok a na onom náměstí se nikdy žádná kočka do té doby neobjevila. Předl, mazlil se, nechtěl se hnout :-).
Bacík pozoruje (9 kB)
Já jsem byla ovšem před hotovou věc postavena tak, že po otevření dveří pražského bytu po naléhavém zvonění, jsem spatřila mladšího synka s přepravkou, uvnitř které seděl řvoucí tvor nevím čeho se zrovna dožadující. Lekla jsem se nejdřív, že některý z dvojice stávajících zvířat je nemocný, protože v tu dobu si všichni členové domácnosti včetně kocourů měli užívat letních prázdnin...
Obvyklá cesta k veterináři a druhý den hajdy zpět i s Bacíkem (ať si pěkně užije) a v září už byla smečka tříčlenná. No, kdysi jsme vozili kočky na venkov, dnes zase do Prahy.
Nějakou dobu to vypadalo, že zůstane U TROJICE.
Kdepak. Po nějakém čase se mladší syn odstěhoval s přítelkyní do podnájmu, tam jim zřejmě něco "domácího" chybělo, a tak si pořídili kočku z útulku. Už prý je vyhlížela z okna. Přinesli si tedy asi dvouletou Ivu, přejmenovanou od nás na IVOUŠE.
Byla to taková kočičí karikaturka s jezevčíkovskýma nožičkama. Pokračování je nasnadě: Po rozchodu s přítelkyní se syneček vrátil domů i s Ivoušem. Naše trojka ji přijala dobře, ona se také nedala a tvrdě si hájila svoje místo na slunci. Vůči lidem, včetně nás domácích, byla velmi nedůvěřivá a bála se do konce svého života.
Byl velký problém ji přepravovat, ať na léto ven nebo k veterináři. Rozloučila jsem se s ní 1.ledna 2001, kdy už jí nebylo pomoci a musela jsem jí nechat utratit :-(.

Vlasta Hübschová          

Dokončení příští týden.

Čekání - zleva: Bacík, Bedoušek a Picínek (12 kB)


Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (
1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté od Jitky se jmenuje Dieta podle Kočky - doporučuji!!!, třicáté šesté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Asyl pro kocoura
Hledáme hodného člověka pro asi ročního přítulného, roztomilého bílozrzavého kocourka, jehož majitelka zemřela a on se ocitl bez domova :-(. Informace na tel.čísle : 05/41214258 nebo na e-mailové adrese: zhelena@seznam.cz
Osiřelé kočičky
Hledáme umístění na zbyvající osiřelé plzeňské kočky. Začíná jít do tuhého, porotže se kočky musí do konce měsíce května 2002, resp. příštího týdne vystěhovat; vice informací najdete na http://sos.kocky-online.cz/.
Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinova,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku, o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci