Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Buck (M.Šmídová)
 
5.8.
Kočky, kočky, kočky :-) (Ivana Jirková)
1.8.
Třetí víčko? (Michal) / Reakce na "chorobu" Markétky (M.Šmídová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Kočky, kočky, kočky :-)

Vidím, že naše malá už se objevila na Dumce. Zuzana Fenclová jí měla pod označením Markétka - kráska, dobrý ne :-)? Psala mi, že Markétě moc přeje, že se dostala zrovna k nám...

Musím ještě informovat, co nového u koček.

U koček nemocničních se neděje nic moc zajímavého. Po smrti Pepíka zůstaly ve Fausťáku v podstatě pouze tři kočky. Mína a její dvě dcery. Vsadila bych se, že jsou to sestry Lízy. Stejně jako ona, jsou černobílé, a mají na čumáčku černý flek. I věkem by odpovídaly. A protože Líza je v podstatě přes ulici proti nemocnici, řekla bych, že je to docela pravděpodobné, a ona je další z toho Mínina vrhu. Bylo jich tehdy pět, čtyři kočičky a kocourek. Zbyly už jen ty dvě, a možná ta Líza.
Pepík (11 kB)

Kočky Na Hrádku jsou v pohodě. Jak kočička Pusinka, tak Mourek, si chodí na návštěvu do vedlejší zahrady, asi na zdvořilostní návštěvu k velikému bílozrzavému kocourovi, jinak si lebedí na sluníčku. Ale vždycky, a všude, jsou spolu. Je to zajímavé, jak se kočka a kocour, oba kastráti, mají rádi.

Kočky pouliční jsou stále čtyři. Oba kocouři (to černé asi bude také kocour) pravidelně čekají na svých místech. Pokud ovšem nedorazí mourek včas, černý dělá, co může, aby mu jeho příděl poněkud zmenšil. Líza mi denně chodí naproti,a to i v dešti, což je novinka, protože dřív, když pršelo, ani nevystrčila nos a čekala, až jí jídlo donesu až pod něj.

Kočička Čumák (nebo Čuminka, jak jí říkám já) si na mne zvyká docela úspěšně. Když přicházím, sedí na sloupku, a hned hezky mňoukne na pozdrav. Už přede mnou neutíká, bere si mi jídlo zpod ruky, myslím, že doba, kdy si přijde i pro pohlazení, není daleko. Třeba se dá později odchytit a buď nabídnout na některé z výstav, nebo se uvidí...
Domů se už těžko vrátí. Je to opravdu krásná kočka. Před několika dny jsem jí volala, číčala a nic, někde se toulala. Najednou jsem za sebou zahlédla ocásek. Řekla jsem si, že už konečně dorazila a otočila jsem se.
V té chvíli mi skoro u nohou vyběhla kuna. Ten ocásek patřil jí. Pomalu se přibližovala. Kdybych ještě chvilku vydržela, asi by mi přišla až k noze. Nebyla to ale moje známá Pepina, byla jiná, mladší, máme tu tedy minimálně dvě tahle krásná zvířátka.

U nás doma je pořád veselo. Po odchodu Micinky se stal Šimon nějak odvážnější, častěji "chodí do společnosti", dokonce i před psem tolik neutíká. Což je docela zázrak, protože Kvído líta po bytě jako splašený a honí koččičku Mášu, která běhá ještě rychleji.
'Tady je mi fajn', říká Šimon (7 kB)

Když jí Kvído uloví, chvíli se - zdánlivě - perou. Když pak Kvído přitlačí, nebo to Mášu už nebaví, mňoukne, mrskne osáskem, a buď vyskočí někam, kam za ní nemůže, nebo mu vypráší packou kožich. A honička začne znovu. Ještě, že pod námi nikdo nebydlí, jinak by asi byl sousedský spor na denním pořádku, oni nadělají dost hluk.
Malá Markétka je ďábel v kotěcím kožíšku :-). Co ten drobek má elánu, to je úžasné. Provokuje každého, loví nás, honí se se psem, skáče mi v kytkách, takže z nich začínají být trosky původní vegetace :-(.
Se Šimonem je obrovský kamarád. Toho si naprosto zotročila a Šimon jí poslouchá na mňouknutí :-). Hraje si, když si malá chce hrát, honí se s ní, když si ona zamane, spí s ní v jednom chumlu. Většinou mu Markétka zaboří hlavičku do kožichu, a Šimon se ani nehne, aby jí nerušil :-))).
Do mé postele se tím pádem k Šimonovi nastěhovala i malá. Musím říct, že mi moc místa opravdu nenechali :-/. Někdy se stane, že Šimon malou zalehne, ona pak začne pištět, hrabe se - většinou marně - na svobodu. A Šimon dělá, že o ní neví, dokud nezasáhnu a neodsunu ho.
Pak malou pečlivě umyje, přidrží si jí k tomu packou. Když Markétka moc zlobí, dostane pohlavek, ale pak jí Šimiša hned zas umeje, aby se nezlobila.
Tuhle jsem se chystala jít za Lízou. Připravovala jsem jídlo a Šimon s Markétkou mi dělali společnost. Najednou do kuchyně vletěla veliká - a bzučící - můra, asi nějaký lyšaj. V té chvíli se Šimon s Markétou změnili v líté šelmy, jejichž jediným životním snem bylo ulovit nebohou můru...
Oba začali divoce běhat za můrou po kuchyni a rozčilením pomňoukávali. Šimon zapoměl, že není na výšky, a běhal po nábytku jako divý. Malá si vyskočila na kredenc (nebo to, co jako kredenc používám) vedle Šimona. Mám takové staré žehlicí prkno, ještě po babičce, hodně dlouhé. Stojí za tou kredencí. Malá si vyskočila na jeho hranu, až úplně nahoru, aby dosáhla na tu můru.
Máša odpočívá na kredenci (7 kB)
Jenže ta byla chytrá, sedla si do kouta pod strop a snažila se nebýt moc nápadná. Takže moji miláčkové na ní nemohli. Už hodně dlouho jsem neviděla tak otrávené kočky :-). Můra pak zmizela, obávám se, že jí přece jen ulovili.
Markétka má jednu zvláštnost. Funguje jako živý hřeben. Jakmile si lehnu, už je u mne, a začne mi packou pročesávat vlasy. Pěkně po celé délce, jako hřebenem. Pak se mi do nich zavrtá, spustí přádelnu, a za chvilku spí. Když jí v tom chci zabránit, otočím se k ní obličejem, což jí vyprovokuje k jiným akcím. Nejraději mi vezme hlavu do pacek se zataženými drápky, nebo mě packou hladí po tváři, případně mi jí zkouší strčit do pusy, nebo mi alespoň začne funět a vrnět do ucha.
Je to projev její přízně, to chápu, ale spát při tom by nedokázal nikdo :-/.
Někdy to dělá i Šimonovi. Chytí ho packami za uši a otírá se o něj hlavičkou nebo - v tom horším případě - ho, celkem dost upřímně, kouše, kam se trefí. A Šimon drží, kolikrát je vidět, že ho to i bolí, ale drží :-). Když je toho moc, připlácne malou packou a chvilku jí tak drží. A ona už ví, že se má zklidnit. Zpravidla to i udělá.
Prostě je s malou u nás veseleji.
Jen Micinka nám chybí.
Není chvíle, abych si na ní nevzpoměla. Jenže Micinka už nepřijde. A tak si na to musíme zvyknout a smířit se s tím.

Ivana Jirková          

Micka na prkýnku čeká na masíčko... (12 kB)


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté od Jitky se jmenuje Dieta podle Kočky - doporučuji!!!, třicáté šesté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se nový domov
pro dvě koťata asi 2-3 měsíční - oba kocourci, bílí s černohnědým hřbetem a flíčky na tlamičce. Někdo totiž vyhodil na dvůr krabici s dvěma koťaty :-(((... Informace na: zhelena@seznam.cz  nebo tel: 05/41214258
Našla se černá kočka
V úterý 9.7. se našla v lokalitě Novodvorská (Praha) ČERNÁ KOČIČKA. Běhala pouze po třech nohách, protože jednu měla složitě zamotanou do obojku, čímž si roztrhla podpaží. Kočička je mladá, milá a přítulná, byla očividně zvyklá v bytě (čistotná). Po delším pobytu venku není v dobrém stavu (otevřená rána v podpaží, lysiny), prosíme majitele, kterým se ztratila, aby se ozvali na tel. 0603/363315, připadně na email podbrdsko@kocky-online.cz. Na serveru Kočky-online by už měly být její fotografie...
16 koček z Měcholup hledá nové bydlení - zn. spěchá!
Měcholupský útulek přechází pod správu magistrátu, ošetřovatelky se bojí, že obtížně umístitelná (stará, handicapovaná) zvířata čeká utracení. Pomozte najít domov pro 16 očkovaných, odčervených a kastrovaných koček! Fotografie a popisky koček přináší server Kočky-online, v rubrice SOS.
Asyl pro kocoura
Hledáme hodného člověka pro asi ročního přítulného, roztomilého bílozrzavého kocourka, jehož majitelka zemřela a on se ocitl bez domova :-(. Informace na tel.čísle : 05/41214258 nebo na e-mailové adrese: zhelena@seznam.cz
Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinova,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku (ideálně někam, kde bude mít potřebný výběh), o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci