Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  HMYZ: Strach ze zvířat - hmyzí povídání (Jana Oščádalová)
 
15.10.
Blondýna - aneb strach z koček (Ivana Jirková)
10.10.
Jak vzniká portrét kočky (Marie Crossette)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Blondýna
aneb strach z koček

Jak se tak probírám pamětí, vzpoměla jsem si na vyprávění mého bývalého kolegy. Je to velký milovník psů všech ras, barev, a velikostí. Kočky nemusí :-/. Dokonce bych řekla, že taková kočka, otírající se mu o nohu (a to kočky dělají u lidí, kteří se jich bojí, se zvláštním potěšením), v něm nejspíš vyvolá pocit mírné paniky. Většinu svého života - dnes už je v důchodu - prožil s pocitem, že všechny kočky, tygrem počínaje a čerstvě narozeným kotětem konče, mají jediný životní cíl - rozsápat ho :-).

Může za to Blondýna.
Když jako mladý muž nastoupil do jisté (nejmenované) vojenské posádky, netušil, co ho čeká. Bez ohledu na zákaz vstupu civilním osobám, se do prostor kasáren nastěhovalo i několik koček. Velela jim kočka jménem Blondýna. Podle jeho vyprávění to byla kočka všemi mastmi mazaná, dokonalá profesionálka, zvyklá vojenskému životu :-).
Xichtice pozoruje v trávě (10 kB)
Milá Blondýna měla všelijaké zvyky. Pravidelně několikrát do roka se poctivě starala, aby byl doplňován stav koček na posádce. Většina z nich časem zjistila, že život mezi samými chlapy v zeleném není žádný med, a odstěhovala se jinam, takže bylo pořád co doplňovat.
A Blondýna se činila.
Pokud zrovna neměla koťata, věnovala se dalším svým úkolům, jako je chytání myší a hlídání objektu. Jedna z hlídek chodila kolem takového nízkého baráku, snad skladu. A té Blondýna pomáhala nejraděli.
Hlídka chodila dole, Blondýna hlídala na střeše. Jenže si občas ráda na ubohého vojáčka počkala na kraji té střechy, nechala ho třeba několikrát projít, a pak mu skočila na záda...
Ve tmě to opravdu nebylo nic moc, tak se také stalo, že vojáček, poctěný její přízní, vyprázdnil z leknutí celý zásobník. Naštěstí jen do vzduchu, ale i tak z toho byl veliký rozruch. Hranice byla nedaleko.
Blondýna si na své oběti ale počíhala i jinde, například v umyvárně. Tam seděla, přitisknutá k rámu okna, a vybírala si svou oběť. Té pak skočila při mytí na ohnutá záda. No, a po nahých a namydlených, zádech to přece klouže, takže blondýna zasekla do jeho zad drápy... Občas po nich sklouzla i tak a nechala na nich na svůj nájezd velmi patrné, bolestivé stopy.
A takhle se jí podařilo v mém kolegovi, který se stal obětí jejích útoků několikrát, vyvolat kočkofobii :-/. A ta mu zůstala dodnes. Když k nám přišel na návštěvu, to jsme měli ještě jen Micinku, byl v přítomnosti mé, velmi společenské, kočky tak nervozní, až mi ho bylo líto. A tohle kočka pozná. Podle své povahy se taky zachová. Většinou se k takovému člověku záměrně má. A myslím, že se při tom docela i baví.
Zmijura odpočívá (10 kB)
Ony si kočky z člověka docela rády dělají legraci.
Měli jsme kdysi černého kocourka Onyxe, který s gustem děsil návštěvy. Vedle sedačky jsme měli sekretář s černě natřeným horními plochami. Náš kocourek si na něj vyskočil, lehl si a udělal takovou tu placatou kočičku bez kostiček. Tak vydržel ležet třeba hodinu, než jsme na něj všichni zapoměli.
Pak přišla jeho chvíle.
Přes hlavu návštěvy skočil, přesně vyměřeným skokem, doprostřed stolku. Každý se hrozně lekl. Kocour seděl na zemi a tlamičku měl od ucha k uchu. A pak, že se kočka neumí smát!
I náš Šimon, který mě miluje celým svým kocouřím srdíčkem, občas leží a dívá se na mne zpod přivřených víček svým nevyzpytatelným pohledem. A já z něj cítím, že si ze mne dělá legraci.
Není to zrovna povznášející pocit, člověk si připadá strašně nedokonalý.
No, po pravdě řečeno, taky je.

Ivana Jirková          

P.S. Podobný příspěvek o strachu ze zvířat si můžete dnes přečíst také v PET - píše se tam i o kočce Tačí, kterak pomáhá s hubením hmyzu...
Dnešní povídání doplnily fotky kočky Slívy = Xichtice = Opičice a kocoura Zmíji = Zmijury.


Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté od Jitky se jmenuje Dieta podle Kočky - doporučuji!!!, třicáté šesté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Kocour Seymour coby kotě (7 kB)
Ztracený Seymour
Posílám obrázek zatoulaného kocoura Seymoura (Símor), když byl ještě malé kotě, teď je mu půl roku. Zítra (16.10.2002) to budou 4 týdny, co se ztratil v Praze 4, v ulici Na Veselí. Jestli ho někdo v okolí viděl, pěkně prosím, ať se ozve! Děkuji Irena 604 287 239.
Našla se černá kočka
V úterý 9.7. se našla v lokalitě Novodvorská (Praha) ČERNÁ KOČIČKA. Běhala pouze po třech nohách, protože jednu měla složitě zamotanou do obojku, čímž si roztrhla podpaží. Kočička je mladá, milá a přítulná, byla očividně zvyklá v bytě (čistotná). Po delším pobytu venku není v dobrém stavu (otevřená rána v podpaží, lysiny), prosíme majitele, kterým se ztratila, aby se ozvali na tel. 0603/363315, připadně na email podbrdsko@kocky-online.cz. Na serveru Kočky-online by už měly být její fotografie...
16 koček z Měcholup hledá nové bydlení - zn. spěchá!
Měcholupský útulek přechází pod správu magistrátu, ošetřovatelky se bojí, že obtížně umístitelná (stará, handicapovaná) zvířata čeká utracení. Pomozte najít domov pro 16 očkovaných, odčervených a kastrovaných koček! Fotografie a popisky koček přináší server Kočky-online, v rubrice SOS.
Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinova,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku (ideálně někam, kde bude mít potřebný výběh), o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci