Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  MOTÝLI: Znáte motýla otakárka? - část 2 (Lumír O.Hanuš)
 
12.12.
Kočky a návštěvy (Marie Crossette)
11.12.
Za Zrzkou / Vzpomínka na Zrzku (George Švehla)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

Kočky a návštěvy

Manžel a Smoky (10 kB) Každý rok k nám pravidelně jezdí dvě návštěvy. První je moje maminka, která k nám přilétá v květnu na 6 týdnů a druhou jsou naši londýnští přátelé, kteří přilétají v září na dva týdny. Mimo těchto pravidelných návštěv k nám občas jezdí i návštěvy nepravidelné. Ty z Evropy bývají na týden nebo dva, ty americké na několik dnů, někdy třeba i na jednodenní přespání.

Návštěvy máme rádi, jelikož sami jsme kvůli kočkám při cestování časově velmi omezeni. Proto jsou u nás všichni hosté, ochotni k nám vážit dlouhou cestu, vřele vítáni. Ale právě naše dvě kočky, místo aby si byly vědomy "obětí" které jim tímto omezením přinášíme, sobecky nás chtějí stále jen samy pro sebe, chovají se nespolečensky a před každou návštěvou prchají.
Délka jejich úkrytu před neznámým hlasem a tváří pak záleží na délce návštěvy. V případě krátkých návštěv je to beznadějné obě kočky zběsile prchnou do úkrytu a neukáží se dokud si nejsou jisty, že ty cizí hlasy jsou skutečně pryč. Ale ani u lidí, kteří k nám opakovaně chodí třeba na večeře (tedy kočkám už lidé známí) to není o moc lepší, kočky při jejich příchodu okamžitě zmizí.
Někdy se sice po určité době zase ukáží, ale jakmile by se k nim některý host pokusil přiblížit, prchají. Dixie si nás jako kotě vybrala na ulici za své nové pány a okamžitě nás zahrnula svojí láskou. Byli jsme ale jediní, kterých se pak nebála, jinak byla malý strašpytel, lekala se nejen cizích lidí, ale pomalu i vlastního stínu.
Když se Smoky před dvěma lety objevila v naší garáži, byla to ta nejplašší kočička, s kterou jsem se kdy setkala. Teď je z ní ohromný mazel, ale musíme se mít stále na pozoru, abychom jí nečekaně nevylekali...
Stačí k tomu spadlá poklička, nebo třeba jen příliš prudký pohyb. To pak někam zaleze a kulí na nás svoje vystrašená kukadla, jakoby nás viděla prvně v životě. Panický strach z cizích lidí jí zůstal a v tomto směru jsou obě kočky stále zajedno.
Dixie s našimi angl. přáteli (12 kB)
Hlasy a snad i tváře si přesto dobře pamatují. Když Dixie prvně viděla moji maminku, okamžitě se utekla schovat a celý den ze svého úkrytu skoro ani nevylezla. Podle názoru jiných, máme s maminkou podobné hlasy a stejný způsob mluvy. Možná to Dixie také vycítila, protože během dvou, tří dnů po maminčině příjezdu už se chovala docela normálně, od maminky se nechala pohladit a lehávala s ní i na posteli.
Zvykla si na ní mnohem rychleji, než na kteroukoli jinou návštěvu.
Když maminka přijela o rok později znovu, Dixie sice nejprve utekla, ale spíše jen tak pro jistotu. Ještě jsme ani neodnesli maminčiny kufry do ložnice a Dixie už byla u nás. Maminku si očichala, zvedla ocas nahoru a nechala se pohladit na znamení, že tuhle dámu zná a že je tedy vše v pořádku.
Za těch dvanáct měsíců maminčin hlas nezapomněla a rychle si ho zařadila mezi hlasy přátelské. Smoky si na seznámení s maminkou dala podstatně více na čas. Bylo to tehdy její první delší setkání s cizí osobou a Smoky možná měla pocit, že zázemí jejího nového domova je ohroženo.
Smoky v jednom ze svých pelíšků (12 kB)
Když maminku loni viděla poprvé, byla z ní vyplašená. Skoro týden trávila den zalezlá za naší postelí a vylézala až v noci. Trvalo skoro další týden, než se od maminky nechala pohladit a začala se k ní chovat přátelštěji. Ale i Smoky si maminku zapamatovala. Obě kočky při jejím letošním příchodu sice nevyhnutelně zmizely, Smoky ale také během deseti minut přišla a vše bylo v pořádku.
Postup seznamování koček s naší každoroční anglickou návštěvou byl skoro stejný, pro Smoky to zase byly stresové dny. První týden jejich loňské návštěvy, kdy je viděla poprvé, strávila v úkrytu. Ukázala se jim až začátkem druhého týdne a teprve dva dny před jejich odjezdem se odvážila zůstat s námi všemi ve stejné místnosti.
Přátelům jsme sice podrobně vyprávěli o plachosti Smoky, ale bylo zřejmé, že nám nevěří, že se z ní mezitím stala milá a přítulná kočička. Její chování to ani v nejmenším nenaznačovalo.
Když naši přátelé přijeli letos, Smoky utekla jen krátce a pak i ona dala najevo, že tyhle lidi už zná. Nechala se od nich pohladit a podrbat, ale zvednout se nedala nikdy. Přesto jim její paměť zalichotila a přítulnost kočky si je dokázala získat natolik, že přátelé uvěřili naší ódě na miloučkou Smoky.
Letos zjara jsme také měli návštěvu, která u nás naposledy byla před dvěma roky. Tehdy prvně poznali Dixie a letos bylo jasné, že ona se na ně i po dvou letech upamatovala. Po trochu delší nejistotě si jejich hlasy ve svém mozečku vybavila a byli to pro ní "staří dobří známí".
Smoky před nimi samozřejmě prchla a až skoro v polovině jejich návštěvy se začala chovat klidně. Jsem přesvědčená, že kočkám k upamatováním se na všechny tyto návštěvy pomohla naše přítomnost. Možná vycítily i to, že ve všech případech šlo o lidi, kteří mají zvířata rádi.
Nevím, jak rychle by si jejich hlasy vybavily a jak by se k nim chovaly bez nás nebo třeba i v jiném prostředí. Mám obavy, že by z toho kočky, při jejich nervozitě, dostaly nervový šok. Proto představu, že bychom je mohli odvézt k někomu na hlídání, zatím musíme pustit z hlavy.
Myslím, že překonat strach je u zvířete mnohem těžší, než u člověka, kterému můžete lecos vysvětlit. Když si kočka ještě po dvou letech pamatuje hlasy, případně vzhled či pach "hodných lidí", není divu, že si kolikrát na dlouho, nebo na celý svůj život, pamatuje hlas "zlé osoby" která jí nějak ublížila.
Vždyť na křivdu někdy těžko zapomíná i člověk, natož pak zvíře.

Marie Crossette, USA          

Dixie vlezla do sáčku s ruční prací naší londynské přítelkyně (12 kB)


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté od Jitky se jmenuje Dieta podle Kočky - doporučuji!!!, třicáté šesté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

PRAŽSKÝ SPOLEK OCHRÁNCŮ ZVÍŘAT
M.Pujmanové 1219, 140 00 Praha 4
VÁNOCE V ÚTULKU
Nechte se vytrhnout z předvánočního shonu, přijďte se podívat na naše kočičky, kocourky a koťátka a přineste jim, PROSÍME, krmení nebo jiný dárek (kočkolit, hračky, sponzorský dar…).
V našem největším útulku Radlická 108, Praha 5 na Vás čekají desítky opuštěných nebo týraných kočiček.
Těšíme se na Vás každý den od soboty 14. do neděle 20. prosince mezi 10:00 až 19:00 hod.
Doprava: konečná tramvaje č. 14 (Laurová), jezdí od Anděla.
Honzík (5 kB)
Předvánoční umisťovací výstava
V neděli 15. prosince pořádá Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi ve spolupraci se serverem Kocky-online.cz předvánoční umísťovací výstavu koček spojenou s vánoční nadílkou pro kočky, které stráví svátky vánoční v útulku. K vidění budou kočky z několika spolupracujících organizací z celé republiky. Všechna zvířata budou odčervena a naočkována, kočky starší osmi měsíců budou kastrované. Ajda (4 kB)
Pokud toužíte po přítulném chlupáčovi nebo kamarádovi pro svou kočku, určitě se na výstavu přijďte podívat. Ale přijďte i v případě, že o pořízení kočky neuvažujete - na výstavě bude program pro děti a navíc vstupenka, konzerva kočičího krmení, přispěje zvířatům, která budou v útulku přes Vánoce. Podrobnosti se dočtete na Kočkách-online.

Měcholupské harcovnice k umístění
V souvislosti s děním v měcholupském útulku se ujalo OS podbrdsko, malá organizace operující zejména na Praze západ, 18 dospělých koček. Přesto, že útulky jsou doslova zaplavené roztomilými koťátky, podařilo se pro osm z těchto dospěláků najít nový domov. Zbývajících deset čeká na laskavé majitele, kteří by jim dali šanci stát se domácími mazly. Nechybí vám doma kočičí přítel? Nabídku těchto kočiček, které se už moc a moc chtějí odstěhovat do stálého domova, najdete na Kočkách-online.
Pomoc při umístění 4 vykastrovaných kočiček
Kdysi jsem Dumce napsala, jak se nám tady společně žije, ale idylka skončila, objekt se bude bourat, musíme se vystěhovat, správce objektu si začal přes kočky kompenzovat antipatii vůči mně, mám podezření, že i dva kocoury tu úmyslně zabil, samozřejmě beze svědků, stále po nich hází kamení a tak dále a dále.
Rozhodla jsem se tedy, že alespoň ty vykastrované musím nějak umístit, třem je kolem 5 let, jedna má amputovanou nožičku, jsou zvyklé venku, ale s možností suchého a chráněného úkrytu a jednou denně jim poskytuji stravu. A ta jedna s kterou se budu těžko loučit má asi 14 let, je také kastrovaná, už jí chybí i pár předních zubů, téměř celé dny ji mám v kanceláři, je čistotná, i když má v kanceláři svoji bedýnku, málokdy ji použije a raději si vynutí toaletu venku, ale pečlivě si ohlídá, aby mohla spát v suchu a teple v kanceláři.
Kočičky samozřejmě rozvezu a poskytnu pro začátek i potravu. Ve stejném duchu dávám i inzerát do místních novin, ale nedokážu odhadnout, jak budu úspěšná. Zažila jsem s nimi moc hezkého a nechce se mi nechat je jen tak napospas nejasným příštím událostem...
Děkuji za pochopení a pomoc Zuzana Janelová          
tel/fax: 377249561; e-mail: janelova@volny.cz          
Kočka Aja (10 kB)
Ztratila se Aja
Dne 11.10.2002 se nám ztratila v oblasti Hanspaulky (Praha 6 - Dejvice) naše kočka AJA. Britská modrá asi 1 rok stará, kastrovaná, velmi přítulná. Děkuji za pomoc Mikoláš Buleca tel. 602106688
Kocour Seymour coby kotě (7 kB)
Ztracený Seymour
Posílám obrázek zatoulaného kocoura Seymoura (Símor), když byl ještě malé kotě, teď je mu půl roku. Zítra (16.10.2002) to budou 4 týdny, co se ztratil v Praze 4, v ulici Na Veselí. Jestli ho někdo v okolí viděl, pěkně prosím, ať se ozve! Děkuji Irena 604 287 239.
Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinova,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku (ideálně někam, kde bude mít potřebný výběh), o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci