| |
Julinka a ti druzí
V neděli 13.4. odpoledne se ztratila v Praze 5 na Barrandovském sídlišti na louce u rozestavěné konečné tramvaje v blízkosti Werichovy ulice roční tříbarevná kočka - bílá s černými a rezavými skvrnami. Kdo by Kikinku našel nebo aspoň zahlédl, budu vděčná, když mi zavolá nebo pošle zprávu - 605 254 678, 251 811 938. I kdyby můj pokus byl neúspěšný, třeba se aspoň bude líbit přiložená fotografie mojí kočičky. Děkuji Pavla
 |
Tak přemýšlím, kdo za to vlastně může a jestli je to opravdu moje vina. Možná, že jsem zdrojem nákazy. Někdy mě láska ke kočkám připadá jako plíživá a zákeřná choroba. Přijde pomalu, ale pokud se nakazíte tak Vás už neopustí :-).
Z jedenácti kolegyň v současné době je touto chorobou postiženo devět. Z toho jedna má kočky u rodičů, protože její dvě dcery trpí alergií :-(. Zbývající kolegyně jsou zatím imunní, ale to pouze proto, že jedna je příliš mladá a bydlí ještě u rodičů, tam kočky zakázal tatínek, druhá asi proto, že u nás pracuje krátce a nestačila se tudíž nakazit :-))).
A tak naše rána po příchodu do práce vypadají asi takto: Tak co Čenda - zase zničil další kytku, co Max - vyčural se do postele, co Šuplík - dobrý, co Zrzek - v pohodě, malý plyšáček, co Carda, Princezna a Albína - ti lumpačí s naším psem, co Kačenka - kousala mě do nohy, Bublin a Mína - taky dobrý a co Julinka - budí nás brzo ráno.
Tak to pokračuje s menšíma obměna. Do výčtu koček bych měla ještě započítat mých šest miláčků. Možná, že co do počtu vlastníků koček na jednom pracovišti bychom se umístili na prvním místě v České republice :-).
Někdy zaslechnu i menší výčitku od jedné z postižených kolegyň. Vy jste říkala, že kočky jsou nenáročné, čistotné a není z nich nepořádek. Měla byste vidět co provádí náš Čenda, no ale máme ho stejně moc rádi. Všechna tato zvířátka nejsou ovšem z mých zdrojů. Ode mne je pouze Šuplík a Julinka. Obě jsou to koťátka naší Ajdičky.
Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí vztah mých kolegyň ke kočkám, mě ani příliš nepřekvapilo to, když jsem vešla do kanceláře, kde sedí slečna Martina, nová majitelka Julinky a na stěně jsem viděla velkou nástěnku. Na nástěnce byla spousta fotografií a na nich pouze Julinka v různých polohách :-))).
Tu spící na zádíčkách vedle mobilu, tam v botě, na jiné zase pohodlně usazená nahoře na dveřích, v křesle, v posteli a další a další. Prostě Julinka je stále fotografována a s láskou je o ní vyprávěno.
Její příchod do nového domova byl velkolepý. Sice celou cestu v autě a cestou k domu žalostně plakala a Martina její nářek slyšela snad až z ulice, ale po příchodu domu nás nadchla tím, jak po otevření přepravky, sama bez předešlého vysvětlování, zamířila rovnou na záchod do připravené misky, kde se vyčurala.
To bylo radosti :-).
Svou dobrou pověst si však brzo pokazila tím, že se, asi aby za něco svou paničku potrestala, vyčurala rovnou do postele :-/. Udělala to pak ještě asi jednou. Dostala proto krásný krytý záchod i s odsáváním a je to teď v pohodě. Už to neudělala.
Je z ní velký mazel.
Martina trochu žárlí, protože se prý mazlí více s jejím přítelem. Asi tuší, že to byl právě on, který ji nejdříve nechtěl a chce si ho získat :-). Prý se jí to daří, neboť přítel Martiny prohlásil, že kdyby se rozešli, tak Julinku si ponechá on. Julinka je prostě chytrá holka :-).
Doma byla ze všech koťátek nejdéle a Ajdičce se po ní stýskalo. Věděla, že jsem si ji brávala někdy domů a tak si chodila lehat před dveře našeho bytu. Myslela, že tam Julinku schovávám. Protože Aninka začala také chodit za naše dveře, vyřešila jsem to tak, že jsem oběma dala na chodbu pelíšky, ve kterých spí v noci.
O Vánocích tam měli i výzdobu. Mrzí mě, že zatím nechtějí do bytu. Aninka je teď méně plachá jak Ajdička. Ta mi asi nemůže zapomenout, že jsem ji odnesla na veterinu a nechala kastrovat :-/. Pamatuje si to opravdu dlouho. A přitom po kastraci byla nějakou dobu doma a moc se mazlila ale nebyla tam spokojená a při nejbližší příležitosti se jí podařilo zase vyběhnout.
Doma je prázdné místo po Kissince a tak bych byla ráda, kdyby alespoň jedna z nich se osmělila a přišla dovnitř. Zatím to ale tak nevypadá. Další koťátka už nebudou, protože mám všechna zvířata kastrovaná. Je to dobře, protože v mém okolí všichni už kočičky mají a já si uvědomila, že jsem vlastně asi nejvíce ublížila Kissince tím, že nebyla kastrovaná.
Možná proto právě onemocněla.
Kastrovaná zvířata se dožívají určitě vyššího věku a jsou ve větší pohodě.
Protože čas kočičákům mých kolegyň běží, začali dospívat, a tak postupně šli všichni na kastraci. A tak Max, Čenda a Zrzek jsou už kastrovaní. Šuplík, ten je starší a proto byl již kastrován dříve.
Všichni to ve zdraví přežili, jenom panička Maxe měla prokousnutý prst :-). Prostě se Maxovi nelíbilo, když mu pan doktor píchl injekci. Příští týden má jít na kastraci i Julinka. To naše malé koťátko, které se vešlo do dlaně a pořád bylo o polovinu menší než její bratříčci, už vyrostlo tak, že měla první říji.
Na utlumení příznaků říje dostala nějaké prášky a byla objednána na kastraci. Její panička se toho moc bojí, ale pro Julinku to bude určitě lepší.
Ještě se musím podělit o pěkný zážitek.
Nedávno u nás zazvonil cizí mladý muž a říkal, že mi nese ukázat fotografie. Zprvu jsem nechápala ale pak jsem si uvědomila, že když jsem v říjnu dávala pryč jedno z posledních koťátek Ajdičky, největšího Vavřinečka, tak mi bylo slíbeno, že mi někdy přijdou noví majitelé ukázat jeho fotografie.
A teď splnili svůj slib. Moc mě to potěšilo. O Vavřinci mi jeho páníček povyprávěl. Spí prý rád v posteli, chodí na zahradu a mají z něho radost.
Velkou radost jsem měla i já :-).
M.Šmídová
Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...
Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.
Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Další povídání budou snad následovat letos.
Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
|
Hledá se nový domov
pro asi !!! dvacetiletou kočku, která žije na jednom brněnském sídlišti a hrozí jí utracení. Informace na tel.čísle: 547 212 303 po-pá 8:00 - 14:00 nebo E-MAIL: helaza@msn.com |
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
|
OS podbrdsko
& Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi
& Kočky-online.cz
si Vás dovolují pozvat na 3. celostátní umísťovací výstavu opuštěných koček,
která se koná 27. dubna od 10 do 17 hodin v Mramorovém sále paláce Lucerna (Václavské náměstí, Praha).
Stejně jako na předchozích umísťovacích výstavách je i nyní cílem najít dobrý domov pro co největší počet opuštěných koček a shromáždit krmení pro ta zvířata, která si z výstavy domů nikdo neodnese (a také ta, která do útulků přinese jarní přívalová vlna nechtěných koťat). Proto je vstupenkou na výstavu konzerva krmení pro kočky. Na výstavě uvidíte kočičky ze:
Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, OS podbrdska, 1. společnosti za práva koček, Macíka Černiv, Kočky v tísni Litoměřice, Felcy Louny a Dášenky Lučany.
Ve výstavních prostorách si budete též moci koupit za výhodné ceny chovatelské potřeby (krmivo, toalety, WC, hračky, škrabadla, pamlsky a vitamíny) pro své domácí mazlíčky. Jako již tradičně budou prodávány i různé kočičí drobnosti v charitativním krámku.
Vítáme všechny, kdo chtějí s přípravou výstavy pomoci, potřeba je hlavně tisknout a vylepovat propagační plakátky (v okolí bydliště, na pracovišti aj). Podrobné informace o výstavě najdete na akce.kocky-online.cz.
Vyjádřete soucit s opuštěnými zvířaty, přijďte se na výstavu podívat, i když o pořízení kočičího společníka aktuálně neuvažujete! Každý návštěvník a jeho vstupenka pomůže!
|
|
Ráda bych našla nový domov pro tyhle číči,
protože z Dumky se nám i na čistokrevné kočky ozývali fajn lidi :-) - jmenují se Daisy a Oskar. Petra.
|
Sedmiletá černá číča hledá nový domov
Svízelná situace mne nutí využít Dumky jako cesty k jejímu řešení. Nedávno mi zemřela maminka a zůstala po ní pěkná, milá sedmiletá černá číča. Nemohu si ji bohužel vzít k sobě, což mne velmi mrzí; mám totiž v rodině alergiky a to hned v počtu dvou kusů :-(.
Současně se mi ovšem zdá nemyslitelné utratit zvíře, které si "odsloužilo" svá léta a - ač nikoliv nejmladší - je v podstatě zdravé. Píši v podstatě, protože je tu jeden háček, který celou situaci velmi komplikuje a milou kočku poněkud hendikepuje - musí držet speciální dietu (vzhledem k výskytu ledvinových kamínků) a užívat antiepileptika.
Proto hledám hodného člověka, který by ustál tyto menší problémy a poskytl kočce nový domov. Až překoná počáteční plachost, odvděčí se zvíře mírnou a mazlivou povahou. Jsem případně ochoten se na péči o kočku i podílet, a to tak jak se předem dohodneme.
Děkuji za pomoc Kolář, mobil: 724 152 029 nebo tel. 224 322 951 večer.
|
|
|
