| |
Kočičí chůze
V neděli 13.4. odpoledne se ztratila v Praze 5 na Barrandovském sídlišti na louce u rozestavěné konečné tramvaje v blízkosti Werichovy ulice roční tříbarevná kočka - bílá s černými a rezavými skvrnami. Kdo by Kikinku našel nebo aspoň zahlédl, budu vděčná, když mi zavolá nebo pošle zprávu - 605 254 678, 251 811 938. I kdyby můj pokus byl neúspěšný, třeba se aspoň bude líbit přiložená fotografie mojí kočičky. Děkuji Pavla
 |
Tenhle dnešní příspěvek je poněkud kratší, ale pro mně "výroční". Zmiňuji se v něm o tom, že tohle "kočičí" povídání je v pořadí už sté. Je to opravdu k nevíře, o čem všem se dá o kočkách psát :-). Já mám ty své články vytištěné, nejen pro vlastní "archiv", ale i proto, že takhle "uspořádaně" si je tu pak moje maminka při svých návštěvách zpětně čte.
Mám už jich tedy tři "šanóny". A protože jsou to příspěvky do DUMKY, mám do každého šanónu, pod jejich vrchní desku, která má plastický obal, zašoupnutý obrázek Ferdovi Dumky.
Na prvním je to ještě malé kotě, na druhém odrostlá Dumka (sedí u Baruščina domečku, který jsem viděla u Ferdy na půdě) a na té třetí už je to mohutná kočka, jak leží jako sfinga s packami před sebe. Mám to ze stažených fotek, zvětšených na celý formát papíru, takže jsou pak tím obrázkem vyzdovené celé desky.
Na deskách u PET zatím žádný obrázek nemám, asi proto, že jsou to různorodá povídání a nechci žádnému zvířeti v této "výstavní poctě" křivdit.
Poprvé v životě vlastním dvě kočky, takže je stále co sledovat a čemu se divit. Porovnávání jejich rozlišných povah je pro mne nejen velkou zábavou, ale slouží i jako náměty pro mé "kočíčí" příspěvky do Dumky.
Jako právě tento, který už má hezké, dvakrát zakulacené číslo 100 !
Všimla jsem si, že kočky se mohou lišit dokonce i chůzí. Schválně se vy, kdo máte doma dvě nebo více koček pozorně podívejte, jak se ty vaše krasavice nebo krasavci "nesou". Jelikož v naší domácnosti se jedná o dvě dámy, nemohu posoudit, jestli je nějaký rozdíl mezi chůzí koček a chůzí kocourů - o tom by mohl třeba napsat někdo jiný.
Všechna zvířecí mláďata jsou taková "kůzlata", která hopsají a běhají jako malé děti. Do ladné chůze dospělých zvířat musí teprve dorůst. U kočkovitých šelem tedy do toho tichého, lehkého a při lovu plně soustředěného našlapování, které jim většinou zaručí, že jejich vyčíhnutá kořist nemá šanci.
A právě zde uvažuji, jestli naše Smoky nebyla v tomto směru poněkud ošizená... Pokud jde při hře o "dopad na cíl", tak v tom je Smoky neuvěřitelně přesná, asi jako každá kočka. Nikdy se nemine a vždy odměřeně doskočí a polapí - přesněji řečeno žuchne a svoji vahou uzemní - sledovanou "kořist".
Když ale vidím Smoky běžet, musím se často usmívat nad její rádoby ladností :-). Smoky je takový festovní pořízek s pěkně baculatým bříškem. Když ji zvedám do náruče, což stále nemá moc ráda, musím při tom pomalu heknout :-).
Dixie je naopak krásně štíhlá, v náručí je blažená a oproti Smoky je na zvednutí jako pírko. Kočky pouštím každé ráno na zahradu a když za nimi po určitě době vyjdu ven, jakoby se jim po mně za tu chvíli zastesklo, běží mně obě pozdravit.
Tehdy mám možnost nejlépe porovnat ten rozdíl v jejich chůzi nebo běhu.
Dixie - to je prostě elegance sama ! Když mně zahlédne, velice nóblesně a ladně se ke mně rozeběhne. Kluše tak lehounce, jakoby měla vypérované nohy, nebo běžela po trampolíně. Svými bílými tlapičkami odkopává jako koník a klade přesně jednu packu před druhou v rovné čáře, opravdový "cat-walk" kočičí modelky. Je to taková sexy chůze, Dixie při ní doslova vlní boky - nebo dvěma boky a dvěma rameny ?
Ještě, že si není vědoma toho, jaký je na ní hezký pohled, asi by se pak pýchou pěkně naparovala :-))).
Smoky také ke mně vyrazí, aby mi dala najevo svoji radost, ale místo ladného běhu mi to připadá spíše jako takové nemotorné škobrtání :-). Musím se tomu smát, ale Smoky je mi tím svým legračním poklusem moc milá.
Doslova z něj vyzařuje snaha být co nejdříve u mne, otřít se mi o nohu a být podrbána na čumáčku, což má strašně ráda. Při běhu navíc vydává hlasitý zvuk, který je něco mezi mňoukáním a vrkáním, snad aby na sebe ještě více upozornila. Možná právě to její zavalité bříško jí brání v tom, aby klusala také tak elegantně jako Dixie.
Aby Smoky mohla klást packy podle pravidel kočičí chůze "do stopy", musí je trochu více vytáčet a to dělá dojem, jakoby Smoky pletla nohama a zakopávala o vlastní packy. Dojem je to ale opravdu klamný, protože Smoky při tom běží stejně rychle jako Dixie.
Když kočky mají náladu spolu se honit, jejich těla se pak míhají po zahradě tak rychle, že je někdy ani od sebe nestačím rozeznat. Tehdy jim jde o rychlost, která se asi rovná síle vložené do odrazu pacek a pohybu celého těla.
Když se naopak rozeběhnou "jen mně pozdravit" zřejmě vědí, že nejde o honičku, takže Dixie ke mně ladně přitančí, zatímco Smoky legračně přiškobrtá :-).
Výsledek je ale stejný - jejich paničku tento projev kočičí radosti vždycky nesmírně potěší a dá jim to patřičně najevo !
Marie Crossette, USA
P.S.: Nedalo mi to a udělal jsem si program na generaci příspěvků jednoho autora z Dumčího archivu. Došel jsem tak né k číslu 100 ale dokonce k číslu 103. Číslo nakonec potvrdila i paní Crossette - holt technika je v počtech přeci jen přesnější než člověk :-/.
Došlo u ní k přehlédnutí článku Kočka na zahradě (z roku 1999) a zapomněla si vytisknout i povídání S kocourem do USA (rok 2000). Tento článek, který jste si právě přečetli (dočasně už 102.), pro Dumku připravovala, když jí inspiroval Packa, jehož video paní Crossette dopředu dostala od Mílý Švehlové, takže povídání Malý Packa vylekal naše velké kočky vyšlo dřív než bylo plánováno :-). A jsme na čísle 103!
A protože je seznam příspěvků paní Crossette hotový mohu Vám ho i nabídnout. Nechal jsem tam všechny příspěvky, u kterých má paní Crossete svůj podpis, ale očísloval jsem jen ty "dlouhé" - krátké poznámky a reakce jsem nepočítal (a nepočítala je ani paní Crossette) a proto jsou v seznamu uvedeny bez čísla.
Dovolil bych si tedy blahopřát jménem svým, Dumky i jejich čtenářů paní Crossette k dosažení tak výrazné mety a těšíme se na další vyprávění, které ukrajují už z druhé stovky :-).
Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...
Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.
Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Další povídání budou snad následovat letos.
Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
|
Hledá se nový domov
pro asi !!! dvacetiletou kočku, která žije na jednom brněnském sídlišti a hrozí jí utracení. Informace na tel.čísle: 547 212 303 po-pá 8:00 - 14:00 nebo E-MAIL: helaza@msn.com |
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
|
OS podbrdsko
& Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi
& Kočky-online.cz
si Vás dovolují pozvat na 3. celostátní umísťovací výstavu opuštěných koček,
která se koná 27. dubna od 10 do 17 hodin v Mramorovém sále paláce Lucerna (Václavské náměstí, Praha).
Stejně jako na předchozích umísťovacích výstavách je i nyní cílem najít dobrý domov pro co největší počet opuštěných koček a shromáždit krmení pro ta zvířata, která si z výstavy domů nikdo neodnese (a také ta, která do útulků přinese jarní přívalová vlna nechtěných koťat). Proto je vstupenkou na výstavu konzerva krmení pro kočky. Na výstavě uvidíte kočičky ze:
Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, OS podbrdska, 1. společnosti za práva koček, Macíka Černiv, Kočky v tísni Litoměřice, Felcy Louny a Dášenky Lučany.
Ve výstavních prostorách si budete též moci koupit za výhodné ceny chovatelské potřeby (krmivo, toalety, WC, hračky, škrabadla, pamlsky a vitamíny) pro své domácí mazlíčky. Jako již tradičně budou prodávány i různé kočičí drobnosti v charitativním krámku.
Vítáme všechny, kdo chtějí s přípravou výstavy pomoci, potřeba je hlavně tisknout a vylepovat propagační plakátky (v okolí bydliště, na pracovišti aj). Podrobné informace o výstavě najdete na akce.kocky-online.cz.
Vyjádřete soucit s opuštěnými zvířaty, přijďte se na výstavu podívat, i když o pořízení kočičího společníka aktuálně neuvažujete! Každý návštěvník a jeho vstupenka pomůže!
|
|
Ráda bych našla nový domov pro tyhle číči,
protože z Dumky se nám i na čistokrevné kočky ozývali fajn lidi :-) - jmenují se Daisy a Oskar. Petra.
|
Sedmiletá černá číča hledá nový domov
Svízelná situace mne nutí využít Dumky jako cesty k jejímu řešení. Nedávno mi zemřela maminka a zůstala po ní pěkná, milá sedmiletá černá číča. Nemohu si ji bohužel vzít k sobě, což mne velmi mrzí; mám totiž v rodině alergiky a to hned v počtu dvou kusů :-(.
Současně se mi ovšem zdá nemyslitelné utratit zvíře, které si "odsloužilo" svá léta a - ač nikoliv nejmladší - je v podstatě zdravé. Píši v podstatě, protože je tu jeden háček, který celou situaci velmi komplikuje a milou kočku poněkud hendikepuje - musí držet speciální dietu (vzhledem k výskytu ledvinových kamínků) a užívat antiepileptika.
Proto hledám hodného člověka, který by ustál tyto menší problémy a poskytl kočce nový domov. Až překoná počáteční plachost, odvděčí se zvíře mírnou a mazlivou povahou. Jsem případně ochoten se na péči o kočku i podílet, a to tak jak se předem dohodneme.
Děkuji za pomoc Kolář, mobil: 724 152 029 nebo tel. 224 322 951 večer.
|
|
|
