Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Předmyčka (Pavel Steiner)
 
17.6.
Co nového u nás - ze začátku dubna (Ivana Jirková)
12.6.
Krátkonohé kočičky - Munchkins (Marie Crossette)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Co nového u nás - ze začátku dubna

Sášenka u mých nohou (12 kB) Tak se zas musím trochu ozvat a vylíčit, co je nového (do konce března 2003) v mojí "kočičárně" :-) (poznámka F.Š.: nějak jsem tohle povídání objevil při inventuře a přišlo mi škoda, nedat ho do Dumky, byť je už skoro 1/4 roku staré...).

Tak nám začalo jaro. Příroda se probouzí, místy poněkud hrrr. Na Karlově náměstí rozkvetl "zlatý déšť", dnes jsem viděla první fialku, před okny začíná silně probělávat vysoká hrušeň. Naše nemocniční sojky jsou v plné činnosti, čilé a hezké. Podařilo se mi zaslechnout jejich milostné dueto. Bylo to zvláštní, už tím, že bylo velice melodické a něžné. Přitom sojky normálně nemají zrovna hezký hlas.

Když přišly první teplé dny, šla jsem z práce a u zaparkovaného auta, přímo před jeho kolem, zahlédla sedícího motýla. Byla to babočka, ještě celá zkřehlá. Kdyby se auto rozjelo, bylo by po motýlovi :-/. Opatrně jsem ho vzala do dlaní, dávala jsem pozor, abych mu nesetřela křidélka, odnesla ho ke stánku s květinami, a posadila do kytice květin ve váze. Motýl mi zamával křídly, pak je zas složil a jen tak si seděl. Seděl tam ještě, když jsem šla kolem asi za hodinu, jen změnil kvítek. Doufám, že si ho prodavačka nevšimla a uklidila vázu na noc i s ním.
Na skříňce sedící Šimon (12 kB)
Dnes jsem u nás v nemocnici na dvoře zahlédla poletující babočku. Kdo ví, třeba to byla ta moje :-). Užívala si sluníčka, chvílemi se posadila na beton, roztáhla křídla a "chytala bronz", pak si zas chvilku poletovala, než se znovu posadila. Když si dost užila, vznesla se, přeletěla přes střechu a zmizela mi z očí.
Jak jsem se za ní dívala, zahlédla jsem vysoko na obloze koužící pár dravců. I je asi vytáhlo sluníčko.

Sluníčka si užívají i kočky :-). Jak se stěhuje slunce, stěhují se i ony, aby si co nejvíc nahřály kožíšky. Zima byla dlouhá, mrazů si užily až dost. A tak je vidět jejich postavičky na nejnemožnějších místech. Občas nechápu, jak se na těch malých plochách dokážou udržet. Pusinka a Mourek u nás na dvoře, přežili zimu v pohodě.

Teď si užívají sluníčka, natažení na kamenech, nebo na střeše sousedního domu. Pusinčin bílý kožíšek je dobře vidět, Mourek dokonale splývá s těmi kameny. Ale, protože se od sebe nikdy nevzdalují na větší vzdálenost nebo delší čas, kde je Pusinka, je zákonitě i Mourek a naopak. Občas trochu proženou nějakého ptáka, aby si moc nedovoloval, ale většinu dne někde pochrupují.

Kočky Fausťákové zůstaly všeho všudy tři. A to ještě Mína byla asi tři týdny pryč. Jednou ráno jsem zahlédla, že má strašně oteklé oko, a celou půlku tvářičky.

Řekla jsem to kolegyni, ta zavolala další, Mínu odchytily a už šupajdila na veterinu. Paní doktorka jí ránu vyčistila, napíchala antibiotika, a milá Mína skončila v karanténě.
Markéta a Máša na skříni (11 kB)
Už je ale zase zpátky, a jen vyholená polovina obličejíku, a jizva, připomínají, že se něco dělo. Jinak v nemocnici kočky ubyly, z původních 45 je jich tak patnáct :-(.

U pouličních čiček je také všechno v pořádku. Už jsem zas zahlédla plachého černého kocourka, co chodí na baštu ke sklepu vysoké školy. Lízinka je stále čilá a spokojená, pomalu se přestává bát kocourů, takže se zas vrací na svá oblíbená místa. Dál mi chodí naproti a vrací se se mnou zpět, často mě chodí vyprovázet. Sášenka se mazlí a mazlí, "leští" mi boty, otírá se o mne, domáhá se mojí přízně. Stejně tak Čumák.
Pepík 'loví' myšku (10 kB)

Po svém dlouhém zmizení se dost změnil, už nekouše, běhá mi naproti se Sášou, teď zrovna se mazlí i spolu. Takže v noci zakopávám, místo o jednoho, o dva. Čumáček se také nechá chvilku pochovat. Vezmu ho do náruče, on si mi položí hlavičku na rameno a spustí přádelnu :-). Prostě z Čumáčka je mazel, který by si strašně zasloužil svého člověka a také by ho asi strašně chtěl (a mezitím se ho i na výstavě dočkal).
Sášenka zatím chovaci není, ale myslím, že i u něj je to jen otázka času. Jinak jsou oba krásní, Čumák má hlavičku, která jasně ukazuje, že má v předcích nějakou tu peršanku, Sášovi se leskne srst jak zrcadlo. Jsou to prostě kluci jak dort.

Doma je vše při starém. Majčinka je naše něžná kočička, kamarádí se s Šimonem, Pepíkem i Mášenkou, je prostě taková všestranná. Teď, po kastraci, je ještě mazlivější a přítulnější, než byla. Běhá za mnou jako pejsek, spí mi v nohách, ale napřed si lehne chvíli přímo na mne a vrní a vrní :-).

Pepík je drak v kočičí kůži. Miluje myšičky, hlavně ty chrastící, vydrží Vám je hodinu aportovat pěkně k nohám, nebo přímo do dlaně lépe než pes. Jinak kdyby mohl, byl by až na stropě :-). Po záclonách šplhá jako veverka :-/. A krade, hlavně igelitové sáčky, které okamžitě rozcupuje, ale i kus masa nebo něco dalšího.
Včera jsem vařila rýži, sáčkovou. Po propláchnutí sáčků, jsem si je odložila na linku, než se začne vařit voda a pro něco si šla. Po návratu vidím, že se voda vaří, a chci tam sáčky dát, ale ouha, jeden zmizel. Dala jsem tedy vařit jiný a jala se hledat, kam jsem ten zmizelý mohla dát... Našla jsem ho. Pod stolem, rozkousaný a rýži po celé podlaze. Pepíček zapracoval :-(.
Šimon je takový rozvážný a rozšafný pantáta. Moc rád si vleze ke mně na klín, stočí se do klubíčka, zavře oči, a nechá se hladit a hladit. Nebo se hřeje na topení. Má tam staré Zlaté stránky, na ty se uloží a má půlnoc. Šimon nezlobí, nevyvádí žádné lumpárny, prostě je to ten nejhodnější kocour široko daleko :-).
Na Majčinku pořád dohlíží, aby se jí nic nestalo, teď navíc má ještrě starosti s nevycválaným Pepínem, kterému občas naplácá. A to doslova, pěkně packou na zadek.
Mášenka je kočičí mňaudáma, jen občas se nechá vyprovokovat pe hře, raději leží někde na pozorovatelně a sleduje cvrkot. Snad nikdy jsem jí neviděla si hrát s nějakou hračkou, Mášenka si prostě vystačí. Myslím, že si o nás myslí, že jsme bláznivá rodina :-), která si nacpe do bytu kde jakou kočku, psa nebo fretku, zatímco by měla svůj byt přenechat k užívání jí, a ostatní poslat někam daleko.
Máša zívá na přenosce (8 kB)
Máša opravdu není smečkovní, ta je solitér. Také si dovede velice hlasitě stěžovat na svůj úděl a velice hlasitě lát neukázněnému Pepíkovi a Majce nebo prskat na Šimuldu, i když se často stává, že vyhledává jeho společnost, ale tak, aby si nezadala.

A ještě pro pobavení musím popsat, jak jsem se dala na žebrání :-))).

To bylo tak: v sobotu v noci jsem šla s večeří pro Lízu a spol, když jsem potkala Petrova známého. Na ulici nebylo ani človíčka a on byl značně společensky unaven :-), takže jsem byla vhodnou a jedinou možnou, obětí :-/. Vrhl se ke mně a začal do mne hučet, že byl u kamaráda, ten že má pět koček a opici, a jak je ta opice fajn :-), že je ochočená, kamamráda poslouchá skoro na slovo :-))) a on že by jí chtěl a že si mu o ní řekne.
A mluvil a mluvil. Kolem kroužila nervozní a hladová Líza a hlasitě brblala, ale přiblížit se si netroufla. Já jsem se snažila utrhnout, ale marně, chlapec pořád za mnou a mluvil a mluvil :-). Už jsme došli až na Moráň, oba kocouři pobíhali na druhé straně kolejí.
Konečně se mi podařilo se utrhnout, když kolem procházela skupina asi osmi mladých, taktéž silně společensky unavených, Rusů. Přešli nás, ani si nás nevšímali, jen jeden se na nás zahleděl, asi deseti metrech se vrátil a k mému překvapení, mi do misky s kočičím jídlem, kterou jsem držela v ruce, nasypal hrst drobných...
Zůstala jsem úplně konsternovaná, hoch se otočil a beze slova odešel. Vybrala jsem ty drobné z kočičího dlabance, bylo to třicetčtyři korun a deset haléřů. A tak jsem si nechtě vyžebrala na konzervu pro kočky :-))).
Tak, to se mi ještě nestalo.
A asi už nestane.
Doufám, byl to docela trapas :-).

Ivana Jirková          


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá sa trvalý domov pre jednu úžasnú mačku
Flóra odpočívá (14 kB) Týmto článkom by som chcela nájsť konečne trvalý domov pre jednu úžasnú mačku, ktorá sa ale asi nenarodila na šťastnej planéte - jmenuje sa Flóra.
Všechny informace o Flóře vyšly v úterý 10.6.2003 v Dumce.
Ak by sa u vás našlo miesto pre prítulnú a milú mourinku a ste si istí, že by ste jej dokázali poskytnúť už trvalý domov a hlavne lásku, moc by ste jej pomohli. Čaká na vás v Prahe na maile Sylvia_S@seznam.cz alebo na mobile 777 850 740. Sylvie
Vojtíšek (5 kB)
Hledá se bílomourovatý kocour Vojtíšek
Od pátku 23.5. postrádáme bílomourovatého kocourka Vojtíška, který se nevrátil z procházky. Kocourkovi jsou asi dva roky, je plašší, kastrovaný, drobnější postavy s "cvikem" na pravém oušku. Čelákovice, Praha východ.
Pomozte prosím! Kontakt: 607 538 486 - Marcela, 728 127 477 - Pavel, marci_p@email.cz. Můžete se podívat i na větší fotografii Vojtíška.

Hledáme nový domov pro kočičky a kocoury
  • 2letá rezavá kočička s bílou náprsenkou
  • 2letá tříbarevná kočka (májovka)
  • 2letá mourinka
  • 2letý rezavý kocour
  • 10měsíční "van" kocour (bílý s několika rezavými skvrnkami)
  • 10měsíční bílorezavý kocour
    Tyto kočičky hledají nové bydlení proto, že jejich majitelka onemocněla rakovinou plic a uvěřila "zaručeným informacím" spoluvesničanů, že za to mohou právě kočky. Její dcera, která se teď o kočky stará, má na tento vrtoch svůj názor, nechce však matce v její nemoci odporovat. Kočky nechala naočkovat, kastrované nejsou.
    Pokud byste chtěli těmto "adeptům na útulek" pomoci a dát některému z nich nový domov, kontaktujte paní Žalskou (dcera) na tel. 732 139 829.
    Více informací najdete stránkách Libereckého mikroazylu pro kočky.

  •  

    Hledám hodného páníčka či paničku
    pro tříbarevné koťátko (prostě celá Dumka - no ty barevné skvrny má přece jen trošku jinak...), má to ale jeden háček. Kočička je od pravé vesnické myšilovky (výborné - chytí i krysu nebo lasičku) po mamince bude mít určitě milou povahu a bude chytrá až vychytralá.
    To je tak, když se kočičky na vesnici nenechávají kastrovat a pak to takhle vypadá. A já lituju úplně každý zvířátko a malý kotátko, však si to dovedete představit! Jenže vysvětlujte tohle lidem, kteří podle této šablony žijí už léta. Koťata se topí a to jsem vždycky vnímala jako tragédii. Dodnes si pamatuju ty pocity, které jsem měla jako malá holka. Hrůza. Veterinář pro kočku - to neexistuje!!!
    Ale na toto téma jsem již četla několik článků v Dumce a tak přeju všem dobrým lidem, ať mají zdravý rozum a soucit s kočičkami. Protože kočky (aspoň ta naše, která nás má "na háku") jsou chytřejší, moudřejší než lidi.
    K odběru bude za 6 - 8 týdnů, narodila se minulou středu. Chce-li někdo kočičku na vesnici nebo má-li odvahu z ní udělat "domácí číču", ať se mi ozve na Dumku.
    Moc děkuji           Renata z Pardubic          
    Čiku (4 kB)
    Čiku hledá nový domov
    Jmenuji se Čiku (přikládám foto), jsou mi necelé 3 roky. Spokojeně jsem žila u svých páníčků, ale teď jejich 1,5 ročnímu mrňousovi našly u paní doktorky alergii na číči a rybičky a nějaká další zvířátka. Rybičky se dají pryč snadno (o to bych se i postarala :-)), ale já bych se ráda dostala k někomu hodnému. Jsem čistotná, přítulná, kastrovaná, čistě bytová kočka (panička někdy tvrdí, že jsem trochu víc na "chlapy"). Dostala bych s sebou prý kompletní kočičí výbavu. Páníčkové mne bohužel nemohou dát někomu v okolí.
    Ráda bych se dostala k nějakému kočkomilovi. Jinak budeme samozřejmě hledat nějaké bydlení i tady v okolí (mimo internet :-)).
    Za Čiku děkuje Petr Weissar, weissar@kae.zcu.cz          
    Hledá se nový domov
    pro asi !!! dvacetiletou kočku, která žije na jednom brněnském sídlišti a hrozí jí utracení. Informace na tel.čísle: 547 212 303 po-pá 8:00 - 14:00 nebo E-MAIL: helaza@msn.com
    Sv. František
    O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

     

     
        Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
    Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
      Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci