Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  VÁŽKY: Vážky horní Galileje (Lumír O.Hanuš)
 
8.7.
IV. Krásčina koťata (Růža Vaništová)
1.7.
Co je nového v polovině června (Ivana Jirková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

IV. Krásčina koťata

Motto: Dlouho se zabývám myšlenkou, že i já napíšu do své oblíbené Dumky své kočičí zkušenosti a příběhy. Ale času je málo a voda stoupá, jak praví klasik... Když jsem Dumku objevila, měla jsem 6 koček a pocit, že to trochu přeháním :-).
Dnes jich je 10 (ale už jich bylo i 13) a v mých pocitech převládá odevzdání se osudu, protože Dumka jasně dokládá, že nejsem sama, že podobně postižených, kteří propadli kočičímu šarmu, jsou jen u nás stovky a celosvětově tisíce, a že je to dobře. Že to vypovídá o dobrých lidských vlastnostech, soucitu, lásce, zodpovědnosti. O lidech, kteří nejsou lhostejní. Zdá se mi, že právě tyhle vlastnosti dávají světu naději do budoucnosti.
Krásčina koťátka se narodila 30. června, v poslední školní den. Pro mne sice škola skončila už před dlouhými lety, ale shodou okolností jsem vedla tou dobou závodní kursy angličtiny, a tak jsem vše považovala jistým způsobem za dárek za dobře vykonanou práci. Volnější režim v době prázdnin a dovolených mi umožňoval hodně se jim věnovat, navzdory povinnostem kolem koně. Správně jsem tušila, že taková příležitost se sotva bude brzy opakovat. Seděla jsem u jejich pelíšku, chválila jsem Krásce dětičky, brala jsem je do rukou a chovala, mluvila jsem na ně často a hodně a trápila jsem se při představě, že za pouhé dva měsíce se budeme muset rozloučit.
Krásčina koťata (10 kB)

Jak jsem už předeslala, byla všechna koťátka mourovatá, celá mourovatá, ale až v takové chvíli si člověk uvědomí, jak velké rozdíly to vcelku všední zbarvení skrývá. Bylo to zřejmé od začátku, ale jak koťata rostla, rozdíly byly stále zřetelnější.
Narodily se tři kočičky a tři kocourkové. První dostala jména Kačenka. Měla zlomenou přední nožičku. Bála jsem se jakéhokoli obvazu, aby ho maminka Kráska nezkoušela odstranit a nezkomplikovala vše ještě víc, a tak jsem jen nožku opatrně rovnala, kdykoli jsem Kačenku chovala. Čekala jsem, že možná nožička bude kratší, proto dostala to jméno Kačenka, ale kočička vyrostla v báječného mazlíka a skákala jako jelínek, takže moje primitivní péče se nakonec osvědčila.
Koťata mají obdivovatelku (18 kB)
Tmavý mourek, který o vlásek unikl utopení v prvních okamžicích svého života, byl vlastně skoro černý a z mourování zbylo jen pár světlejších proužků. Trochu připomínal negativ :-). Měly jsme ho s maminkou moc rády, protože měl báječnou povahu, a lámaly jsme si hlavu se jménem pěkně dlouho :-/.
Nakonec, snad i v důsledku praxe z koňského světa, kde potomek dostává jméno, začínající stejným písmenem jako jméno jeho matky, začaly jsme mu říkat Komínek. Další kocourek, zpočátku žlutavě šedý, byl nakonec stejně stříbřitý jako jeho maminka a dostal jméno Křemílek. Když ale občas zlobil, říkala mu moje maminka "Krumplík", a já vlastně dodnes nevím proč.
U zbylých koťat nám došly síly, takže jedna z holčiček s krásnou výraznou hnědou kresbou a velkýma kulatýma očima byla Sůvička, poslední pár pak byli Hýta a Šíta (z anglického He - on a She - ona).
Bylo to jako předznamenání.
Měly jsme všechny stejně rády, ale zdálo se nám tehdy, že všichni doma prostě zůstat nemohou. Doba byla tehdy jiná, kočičí konzervy i chřupky byly tehdy v českých zemích skoro v plínkách a tak trochu vzácnost pro bohatce, a to jsme věru nebyly.
Jak se stalo, že doma zbyli ti "K,K,K + K", dodnes nepochopím, stejně jako si budu vyčítat, že jsem dala ty dva první, Hýtu a Sůvičku, do služby bez rozvážení v chvatu až podezřelém.
Objevování pohodlí (11 kB)
Daly jsme inzerát a přihlásili se nějací Kučerovi, řekli, že jsou Škodováci jako já, a že chtějí koťata, kocourka a kočičku, pro babičku do Uherců. Přijeli v hrozném spěchu, nacpali koťata do krabice, půjčili si kočičí záchodek, který nikdy nevrátili, a už nikdy jsme je od té doby neviděly :-(.
Vše se odehrálo tak rychle, že jsme vůbec nedokázaly reagovat.
Měly jsme sice telefon, ale maminka nakonec nechtěla, abych jim volala, měla strach, že by zprávy nemusely být dobré. Nevím, z čeho tak usuzovala, ale měla jsem sama pocit, že to nebylo v pořádku.
Později se bohužel ukázalo, že kočičí život je natolik plný zvratů, nebezpečí a nástrah, že - kdo ví - možná mohli všichni zůstat doma. Mne osobně ta událost dodnes tíží...
Koťata jsme udávaly minimálně dvouměsíční, ale Sůvička pořád ještě nebyla zvyklá na normální stravu, chtěla mlíčko a ovesnou kaši, ale nejedla vůbec maso. Hýta zase pořád chodil za námi plný důvěry, chtěl se mazlit a pořád nastavoval bříško k pohlazení - a tuhle důvěru jsem zklamala :-(.
Navíc oba ještě pili od mámy...
Teď tady sedíme my (13 kB)
Stejně dobře je ovšem možné, že Kučerovým křivdím, že u nich naši mazlíčci prožili hezký kočičí život, se spoustou kočičích potomků a venkovské volnosti. V takovém případě se jim tímto omlouvám, i když se podivuji, že nenašli chviličku, aby podali zprávu, jak se koťata mají... Záchodek bychom konečně byly oželely.
Poslední, skoro čtyřměsíční, opouštěla domov Šíta. Dostala se k hodným lidem na opačný konec Plzně, kde ji měli moc rádi. Zůstávali s námi v kontaktu, často referovali nebo konzultovali kočičí záležitosti. Byla jsem ji jednou navštívit i při tom setrvalém nedostatku času, ale už se ke mně nehlásila, už měla svoje lidi.
Bohužel, když dospěla, dali ji na naši radu vykastrovat, ale chudinka Šíta od té doby přestala být čistotná, takže nakonec skončila u jejich známých na venkově :-/.
Mamince Krásce zůstaly doma tři děti. Krmila je hrozně dlouho, ještě jako půlroční, to už byli větší než ona sama. A pořád to byly její děti, dobře to věděla a pořád je měla ráda, přes občasnou ťafku jako napomenutí. Do konce svého života se občas zahleděla na Křemílka, který byl skoro dvakrát takový jako ona, a jakoby s povzdechem "Synáčku, vždyť ty jsi celý špinavý!" ho začala pečlivě čistit, jako v dobách, když byl malé bezmocné kotě...

Růža Vaništová          

Pokračování (snad) někdy příště.
P.S.: Můžete si přečíst i první tři díly vyprávění, který vyšly v dubnu a jmenovaly se
I. Jak jsme přišli ke kocourovi, II. Kocour předrevoluční a III. Znovu se rozrůstáme, aneb porevoluční kůň a kočičí populační exploze.

Upozorňuji čtenáře Dumky, že ve středu a čtvrtek 2. a 3. čevence 2003 Dumka z důvodů Ferdovy dovolené nevyšla. Pro čtenáře (hlavně ty novější) zde byla útěcha v podobě archivů z let 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a letošní - 2003


Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se trvalý domov pro dvě kočičky
Boženka (7 kB) Boženka (5 kB)
Boženka (7 kB)
Boženka (6 kB)
Boženka
polodlouhosrstou bílomourovanou kočičku majitel vysadil na parapet v třicetistupňových vedrech a zavřel okno. Boženka měla odřený čumáček, jak se dobývala zpátky dovnitř. Policie odmítla otevřít byt, pro požárníky zase bylo první patro moc nízko, aby zachraňovali kočku. Boženka je očkovaná, čistotná, velmi komunikativní a "povídavá", přítulná a hledá nový domov v bytě nebo domku se zahradou. Snesla by se i s dalšími kočkami.
Šklíba (6 kB) Šklíba (7 kB)
Šklíba (7 kB)
Šklíba (5 kB)
Šklíba
už se Dumce jednou objevila pod jménem Nikita, umístili jsme jí, ale její nový majitel si jí nemůže nechat, protože se tahle čistokrevná bílá britka absolutně nesnese s dalšími zvířaty. Lidi má moc ráda, je velmi způsobná, naprosto čistotná, důstojná a milá. Předtím byla u chovatelů, ale nemohla rodit koťata (prodělala císařský řez a další problémy, jak jsme zjistili při kastraci), tak jí vyhodili na ulici. Šklíbu postihl osud téměř všech bílých koček - téměř neslyší, proto je vhodná výhradně do bytu.
Petra          
Koťata hledají nový domov
Nový domov pro koťata nalezená ve sklepě hledá paní Blažková z Jirkova u Chomutova. Jedná se o tři devítitýdenní mourovaná koťátka, kocourka a dvě kočičky. Koťata mají za sebou odčervení a jsou též vakcinovaná. Zájemci se mohou obrátit na tel. 732 201 686.
Flóra odpočívá (14 kB)
Hledá sa trvalý domov pre jednu úžasnú mačku
ýmto článkom by som chcela nájsť konečne trvalý domov pre jednu úžasnú mačku, ktorá sa ale asi nenarodila na šťastnej planéte - jmenuje sa Flóra.
Všechny informace o Flóře vyšly v úterý 10.6.2003 v Dumce.
Ak by sa u vás našlo miesto pre prítulnú a milú mourinku a ste si istí, že by ste jej dokázali poskytnúť už trvalý domov a hlavne lásku, moc by ste jej pomohli. Čaká na vás v Prahe na maile Sylvia_S@seznam.cz alebo na mobile 777 850 740. Sylvie
Vojtíšek (5 kB)
Hledá se bílomourovatý kocour Vojtíšek
Od pátku 23.5. postrádáme bílomourovatého kocourka Vojtíška, který se nevrátil z procházky. Kocourkovi jsou asi dva roky, je plašší, kastrovaný, drobnější postavy s "cvikem" na pravém oušku. Čelákovice, Praha východ.
Pomozte prosím! Kontakt: 607 538 486 - Marcela, 728 127 477 - Pavel, marci_p@email.cz. Můžete se podívat i na větší fotografii Vojtíška.

Hledáme nový domov pro kočičky a kocoury
  • 2letá rezavá kočička s bílou náprsenkou
  • 2letá tříbarevná kočka (májovka)
  • 2letá mourinka
  • 2letý rezavý kocour
  • 10měsíční "van" kocour (bílý s několika rezavými skvrnkami)
  • 10měsíční bílorezavý kocour
    Tyto kočičky hledají nové bydlení proto, že jejich majitelka onemocněla rakovinou plic a uvěřila "zaručeným informacím" spoluvesničanů, že za to mohou právě kočky. Její dcera, která se teď o kočky stará, má na tento vrtoch svůj názor, nechce však matce v její nemoci odporovat. Kočky nechala naočkovat, kastrované nejsou.
    Pokud byste chtěli těmto "adeptům na útulek" pomoci a dát některému z nich nový domov, kontaktujte paní Žalskou (dcera) na tel. 732 139 829.
    Více informací najdete stránkách Libereckého mikroazylu pro kočky.

  •  

    Čiku (4 kB)
    Čiku hledá nový domov
    Jmenuji se Čiku (přikládám foto), jsou mi necelé 3 roky. Spokojeně jsem žila u svých páníčků, ale teď jejich 1,5 ročnímu mrňousovi našly u paní doktorky alergii na číči a rybičky a nějaká další zvířátka. Rybičky se dají pryč snadno (o to bych se i postarala :-)), ale já bych se ráda dostala k někomu hodnému. Jsem čistotná, přítulná, kastrovaná, čistě bytová kočka (panička někdy tvrdí, že jsem trochu víc na "chlapy"). Dostala bych s sebou prý kompletní kočičí výbavu. Páníčkové mne bohužel nemohou dát někomu v okolí.
    Ráda bych se dostala k nějakému kočkomilovi. Jinak budeme samozřejmě hledat nějaké bydlení i tady v okolí (mimo internet :-)).
    Za Čiku děkuje Petr Weissar, weissar@kae.zcu.cz          
    Hledá se nový domov
    pro asi !!! dvacetiletou kočku, která žije na jednom brněnském sídlišti a hrozí jí utracení. Informace na tel.čísle: 547 212 303 po-pá 8:00 - 14:00 nebo E-MAIL: helaza@msn.com
    Sv. František
    O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

     

     
        Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
    Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
      Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci