Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: ŽÁBY: Zatoulaný žabák (Marie Crossette)

13.8.
Není kocour, jako kocour, některý je kočka (Ivana Jirková)

12.8.
Za Zrzečkem (Jana Šnebergrová) / Poradíte mi co s kočičkou o dovolené ? (Renata M.) / Pokus o radu - rodina na dovolené (Ferda)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Není kocour, jako kocour, některý je kočka

začíná zjišťovat Filípek. Ve svých 7 - 8 měsících zatím nejeví o holky zájem, ale přece jen, očichává Majku i Šimona a Markétka mu (i když jsou oba kastrovaní) jasně voní líp :-). Nebo alespoň jinak, protože pak Filípek sedí, a tváří se přemýšlivě. Uvidíme, co bude dál, a co náš mudrc vymyslí. Jak to tak vidím, bude to nějaká kulišárna, jako ostatně všechno, co tenhle kluk vymyslí :-/.

Je to stejně zajímavé, jak rozdílné povahy ty kočky jsou. Stejně, jako lidé, mají každá jinou povahu.

Abych nezapomněla na svojí Micinku (18.7. to byl rok, co dotlouklo její srdíčko), to byla dáma ze staré školy, tak trochu despota, která nám jen tak něco neodpustila, ale byla s námi přes třináct let a měli jsme jí všichni moc rádi a moc na ní vzpomínáme.

Hlavně nám neodpustila Šimona :-(. To, že jsme ho přinesli, považovala za ten největší podraz, možná i tak trochu právem, ale mysleli jsme to dobře... Byla zvyklá být pořád s někým doma, ale po smrti mojí maminky se to změnilo, chtěli jsme tedy, aby měla společnost...

No, nepovedlo se.

Mášu a Markétku už přijala přívětivěji, i když i těm dávala znát, že jsou vetřelci, Šimon ale byl pro ní přímo nepřítel.

O Šimonovi jsem toho už napsala tolik, že by z toho byla knížka. Když přišel k nám, byl to drobný kocourek, dnes je to kus chlapa, něco málo přes 5 kilo (takže nejen Dumka a spol. jsou nad váhu), klidný, hodný, poslušný. Šimon prostě nezlobí.
Markéta sedí na rohu stolu (6 kB)

Když přišla malá Markétka, převzal roli táty-mámy a staral se o ní přímo příkladně, což ostatně dělá dodnes. Je to takový hodný strýček, rozšafný a rozvážný, ani by mě nepřekvapilo, kdybych ho našla s fajfčičkou a kostkovanými bačkorami v křesle :-)). Když se rozdávalo dobré srdce, šel si Šimon ne jednou, ale nejméně třikrát, někdy si říkám, že to snad ani není kocour.

Ne, že by se nedovedl rozparádit, to pak běhá nebo skáče kolem hračky, jako kotě. Nejlepší ale je, když Filípek nebo před ním Petrův Pepík zlobí a Šimon je lapí, a naplácá jim na zadek :-)). Není to obvyklý kočičí pohlavek, ale klasické plácnutí přes zadeček, což je dokáže dokonale zpacifikovat.

I Mášenka si s ním užila, ale tu prostě strašil. Ona byla taková netykavka a Šimon si z ní dělal šoufky, někde si počkal a vyskočil na ní z úkrytu, nebo se za ní rozběhl, ale nikdy jí nechytil, jen jí donutil ke vzteklému zaječení a bylo vidět, že z toho má pořádnou legraci :-))).

Malá Markétka k nám přišla jako malé kotě. Dnes už je to dospělá kočka, ale pro mne je pořád moje malá. Díky Šimonově soustředěné péči, jí nikdy nescházela máma, kterou ochotně a rád zastal. Mají se se Šimonem moc rádi, ale Majčinka ho tvrdě zneužívá, ví, že by pro ní udělal i nemožné :-).

Jinak je to supermazel. Když něco provede a já jí kárám nebo zlobí třeba Filípka, lehne si na záda a nasadí tak mazlivý výraz, že by jí člověk odpustil úplně všechno, co kdy vyvedla :-). Markétka je úžasně pohyblivá číča, věčně něco zkoumá, někam se zrovna žene, něco nebo někoho honí. Majčinka je takové domácí štěstíčko.
Petr a Máša v posteli (13 kB)

Každý večer, když jdu spát, si na mne vyskočí, strčí si mi hlavičku pod bradu, natáhne packu, jemně mě s ní hladí a chce, abych jí pacinku vzala do dlaně, to je pak dokonale šťastná.

Můj nejnovější přírůstek, Filípek, je takový správný kočičí puberťák. To není kocour, to je rtuť, zašitá v kočičím kožíšku, divoký a pěkně mazaný, každou chvilku vymyslí nějakou novou lumpárnu. Takže se s Markétkou výborně doplňují a plně jí nahradí Pepíčka, který se odstěhoval s mladými.

Jinak je to strašný jedlík, sní cokoli, včetně salátu, rajčat, atd., tedy pokud je mám na svém talíři já. Když připravuju jakékoli jídlo, skáče mi na linku a plete se pod ruku, takže ho musím stále sundavat, až mi nakonec dojde trpělivost a činnost dokončím "s vyloučením veřejnosti" :-), což znamená, že Filípka, a nezřídka i Markétku (Šimon to neudělal ani jednou) popadnu, strčím na chodbu a zavřu dveře, za jejich hlasitého nesouhlasu.
Irena s Mášou na posteli (13 kB)

Prostě, kde je Filípek, je v té chvíli "oživení v sále". Když se ke mně přidal na ulici, vyvěsila jsem několik cedulek, že se našel kocourek, ale byla jsem opravdu ráda, když veškerá reakce byla nulová a nikdo se o něj nepřihlásil :-).

Než se odstěhovali mladí, bydleli u mne jejich Mášenka a Pepíček.

Mášenka je dáma, která si je plně vědoma svého významu, a nerada se zahazuje. Nebyla příliš na mazlení s ostatními kočkami se také zrovna moc nekamarádila. Protože Pepík je něco jako Filip, ale ještě živější, je-li to možné, užívá si teď jeho nápadů, protože už s ním není Markétka, která se jich ochotně zúčastnila.

Navíc Pepík je sice jen asi o dva měsíce starší, než Filípek, ale - na rozdíl od něj - o holky zájem má a je mu úplně jedno, že Máša, coby kastrovaná číča, nemá zájem, což u ní vyvolává bouřlivou nevoli a silně podrážděné reakce. A tak Máše není nic platné, že už jí nestraší Šimon, užívá si zlobení Pepíčkovo :-/.
Máša pod postelí (6 kB)

Pepíček je stejně černý jako Filípek, a stejný drak. Navíc běhal po záclonách, jako veverka, a vymýšlel lumpárny, které Filipa zatím ještě nenapadly. A ničil kytky, což Filípek nedělá Pepíček má ale jednu zvláštnost, je to kočka aportovací. Miluje myšičky, které vydrží aportovat třeba hodinu a moc se mu to líbí. Je v tom úspěšnější (a poctivější) než pes Kvído, kterého aportovat baví podstatně méně :-). Prostě Pepíno je dráče, které mi moc schází.

Tak jsem popsala naší kočičí rodinku, ale, jak to tak vypadá, ještě není všem dnům konec. Mladí už asi zůstanou u dvou koček, mají k nim ještě Kvída a fretku Megi. Já mám teď tři. Po tom, co se oni odstěhovali, mi zůstaly jen ty kočky.

Vypadá to ale, že přijde ještě jedna, která potřebuje větší péči, takže se se Šimonem budeme mít zas o koho starat.

Jak znám Šimona, pustí se do toho opravdu s vervou.

Ivana Jirková

P.S.: Tohle povídání bylo napsáno ještě před "Hlídacím týdnem", který jsem popsala minulý týden.

Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování (a letos první) týkající se vážení a měření najdete hned 17.července 2003, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Koťata k umístění do dobrých rukou (9 kB) Nový domov u laskavých lidí hledá 22 kočiček, o které se stará paní Blažková z Jirkova na chomutovsku. Kočičky, mezi nimiž je i mohutný "sibiřák", perská činčila a krásná dvouměsíční koťátka, jsou vakcinované, kastrované, zvyklé na domácí prostředí. Telefon na paní Blažkovou je 732 201 686, ale pozor, zlobí ji baterka, takže domluva může být složitější. Paní Blažková ocení i materiální, případně finanční pomoc.

V Praze 6 na Hanspaulce se zběhla kočka Stalo se to 21.7.2003. Je jí 8 let, váží kolem 3 kg. Je celá černá s malým bílým slintáčkem pod krkem, má hodně huňatý ocásek i celou srst. Je to kočka domácí, kteřá nechodí ven, takže nezná okolí a proto asi netrefí domů. Jmenuje se Jácinka, když chce tak na to i slyší. Má ráda olivy bez pecky, kukuřici a protože ostře sleduje televizní reklamy, tak taky Whiskas - ostatní kočičí krmivo pořádá s despektem, ale kyž je hlad... Kontaktní telefon 604 312 812. Děkuji! Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky