Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PES A KOČKA: Dojídač a ochutnávačka (Pavel Steiner)
 
16.9.
Moje kočičky a kocourci - Macíček II. (Dana Anftová)
21.8.
Stránky Dumky oslavily 5 let - hledá se 300 000 čtenář/ka (Ferda)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Moje kočičky a kocourci - Macíček II.

Macíček si hraje (6 kB) Zrovna v době, kdy jsme zjistili, že se nám Macíček už asi nevrátí, ačkoliv jsme ho dlouho a důkladně hledali a volali, nabídla mi moje spolupracovnice, že mi pomůže v mém stesku, protože její kočka Mína právě povila dvě koťátka. Oznámila jsem to doma a hned jsem připojila, že náš příští kocourek bude vykastrován, aby se držel doma a aby sousedi nemohli mít žádné námitky.

Koťátko bylo kocourek, zrovna tak černobílý jako Macíček První a když jsme se na něho byli se synem poprvé podívat, ještě ani nevidělo. Nemohli jsme se dočkat, až si ho odneseme domů, těšila jsem se, že kočka bude bydlet u nás a nebude muset přebývat na zahradě, protože bude přece vykastrovaná.
Manžel se synem mi tu kočičí operaci velkoryse a nahlas odhlasovali, ale v duchu si oba říkali, - to víš, že jo, přece toho kocoura nepřipravíme o to nejlepší v životě a ke všemu by se mu ostatní kocouři venku smáli. - Když byly Macíčkovi Druhému dva měsíce, odnesli jsme si ho slavnostně domů. Byla to nádhera, slyšet zase vedle sebe to kočičí vrnění, předení a mlaskání :-).
Byl to maličkatý kocourek, ale už baštil všechno a rostl jako z vody. Skákal, běhal, houpal se na dveřích, všechno mu chutnalo a byl ho plný byt. Sotva ho vzal můj synek do náruče, začal mu pokaždé Macík žužlat tričko na rukávech, dodnes nevím, co mu tam tak chutnalo, ale bylo úplně jedno, jestli bylo triko čisté nebo užmolené, kočičák pokaždé namočil celý rukáv a pak seskočil.
Když dorostl do věku mládence, chtěl samozřejmě za slečnami a opět, jako v případě prvního Macíčka, jsme ho nemohli udržet doma. Rozdíl byl v tom, že Macíček Druhý značkoval až před domem nebo doma. Každý večer si sedl přede dveře a začal koncertovat. Jak jsem ho nechtěla pouštět ven!
Macíček odpočívá (4 kB)
Ale věděla jsem, že mu musím vyhovět, protože jeho pohled mi říkal, - jestli mě máš jenom trošku ráda, otevři ty dveře, než tě kousnu. - Zpočátku se za pár hodin vracel domů, napil se, najedl a honem zase koukal, kde nechal tesař díru. Ten se nacoural tam a zpátky, tak, jak to má správný kocour dělat!
Později se vracel ráno, než jsme odešli do práce. Sedal naproti oknům na parkovišti pod některým autem a čekal, až otevřeme okno a zavoláme. Poznal otvírání okna podle zvuku a ve chvíli, kdy jsem se naklonila, abych ho viděla, byl už na půl cesty k domovním dveřím.
Pokud si nestihl sednout pod auta včas, volali jsme ho. Nesčetněkrát jsme ho viděli, jak peláší po chodníku mezi domy a hrozně nahlas nám už dopředu vypráví, co v noci zažil a kde byl. Byla jsem vždycky hrozně šťasná, když jsem ho zahlédla, jak běží domů a říkala jsem si, že je to šikovný kluk, protže se uměl vyhýbat nebezpečí.
Pravda, ani jemu se nevyhnuly boule a škrábance z bojů s jinýmu kocoury, ale vždycky se nechal ošetřit a za pár dnů už jsme o nějakém zranění ani nevěděli. A samozřejmě, o nějakém kastrování se už vůbec neuvažovalo.
Moji chlapi byli toho názoru, že je lepší, když bude kocour užívat krás života kratší dobu naplno, než aby, zbavený svého mužství, ležel doma na pohovce a tloustl o pár let déle. Já jsem s nimi v žádném případě nesouhlasila, chtěla jsem mít Macíčka doma, v bezpečí, ale moc jsem toho nezmohla a Macík si užíval a běhal venku a za kočkami o stošest.
Ráno přicházel "ovoněný" vůněmi cizích kocourů, spokojený a utahaný se najedl a upadl do hlubokého spánku, protože věděl, že ho nebude nikdo rušit a že ho večer zase čeká spousta nových zážitků...
Jednou nám spadl do cizího sklepa, ale to až někdy příště...

Dana Anftová, Neratovice          

Upozorňuji čtenáře Dumky, že od pondělí 25.8. do pátku 5.9. Dumka z důvodů Ferdovy dovolené nevycházela (14 dní); pak jsem byl z dovolené tak unavený :-), že jsem si ji vzhledem k Dumce ještě o týden prodloužil :-/...
Pro čtenáře (hlavně ty novější)  zde byla útěchu v podobě archivů z let 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a letošní - 2003

 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování (a letos první) týkající se vážení a měření najdete hned 17.července 2003, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Koťata k umístění do dobrých rukou (9 kB)
Nový domov u laskavých lidí hledá 22 kočiček,
o které se stará paní Blažková z Jirkova na chomutovsku. Kočičky, mezi nimiž je i mohutný "sibiřák", perská činčila a krásná dvouměsíční koťátka, jsou vakcinované, kastrované, zvyklé na domácí prostředí. Telefon na paní Blažkovou je 732 201 686, ale pozor, zlobí ji baterka, takže domluva může být složitější. Paní Blažková ocení i materiální, případně finanční pomoc.
V Praze 6 na Hanspaulce se zběhla kočka
Stalo se to 21.7.2003. Je jí 8 let, váží kolem 3 kg. Je celá černá s malým bílým slintáčkem pod krkem, má hodně huňatý ocásek i celou srst. Je to kočka domácí, kteřá nechodí ven, takže nezná okolí a proto asi netrefí domů. Jmenuje se Jácinka, když chce tak na to i slyší. Má ráda olivy bez pecky, kukuřici a protože ostře sleduje televizní reklamy, tak taky Whiskas - ostatní kočičí krmivo pořádá s despektem, ale kyž je hlad... Kontaktní telefon 604 312 812. Děkuji!
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci