Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ŽELVY Želvička jménem Jiřinka - první část (Marie Crossette)
 
29.1.
Kocouři Filip a Forest (Roman Dubravský)
27.1.
Budíček (Pavel Steiner)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Kocouři Filip a Forest

Kocouří Vánoce (15 kB) Tak nám kocourci Filip a Forest pěkně dorostli... a taky se zakulatili :-). Hlavně Filip, ten dva měsíce po kastraci vypadal jako březí kočka :-/. Ale dnes už zase hlídá linii a celé noci sportuje :-).

O kastraci – jak k tomu vlastně došlo
Nejdříve to potkalo Filipa. Už s ním nebylo k vydržení. Celé noci běhal od okna k oknu a snad ani nemňoukal – on přímo řval. Na vycházce se choval jako pejsek - co křoví, to zastávka. Dokonce se mu, byť na vodítku, podařilo přivolat drobnou černobílou kočičku, nedávno ještě kotě. Ta na něj mluvila tenkým hláskem a koketně poodbíhala :-).

Zblblý kocour samozřejmě za ní. Pak vodítko. Pak já :-/.
No, do sklepního okénka jsem se už nevešel :-)).
O pár dnů později to byl venkovní stříbromourovatý kocour. Ten na něj napřed po dobrém. Filip nic, jenom koukal. Pak syčel, prskal, hučel, Filip nic. Tak po něm skočil. V následující desetině vteřiny poznal, že to nebylo moudré rozhodnutí...
Domácí mazánek jednak projevil nečekanou chuť se porvat, jednak měl o poznání delší nohy – inu siamka. Tak si Filip držel mourákovy drápy pěkně od těla a vesele ho kousal do čenichu a do uší. Za tři vteřiny bylo po rvačce.
O dva měsíce později Forest usoudil, že přeci určitě nějaká kočka musí přijít za ním domů. Aby nezabloudila, nechal jí jedné klidné noci vizitky na všech rostlinách které doma našel :-(. Pro jistotu i na záclonách – ještě že lidské pelíšky se mu nezdály vhodné.
Za dva dny to měl za sebou...
Bylo nám jich obou moc líto. Ještě měsíc po kastraci byli nesví, malátní, bez zájmu. Báli jsme se, že jim to zůstane. Jejich „kocourovitost“ byla pryč. Dnes už se z toho vzpamatovali a jsou zase veselí a hraví, jejich mazlící koeficient ze zvýšil několikanásobně :-).
Kocour v botách (9 kB)
Musím říct, že jako muž jim i trochu závidím – kéž bych se také mohl tak jednoduše zbavit obtěžující a nenaplnitelé touhy :-/.
Na procházky v zimě nechodíme, přece jenom jsou to kočky z teplých krajů. Jenom přes okno pozorují to bílé svinstvo (jednou ho okusili tlapkou a vůbec se jim nelíbilo) a houfy neuvěřitelně drzých havranů.
 Zahájení topné sezóny (7 kB)
Ale v teplém pelíšku (kdo četl první povídání, ví že pelíšek je jakékoliv měkké a teplé místo, s výjimkou pelíšku připraveného pro kočky lidmi :-/) je to stejně nejlepší, aspoň do chvíle než přijde někdo s pomazlením nebo nějako ňamkou :-).
Přidávám pár fotek a připojuji i upřesnění měr a vah (do příslušné tabulky měření) našich kocourů ve věku 13 měsíců (v Dumce můžete najít i míry ve věku 7 měsíců). Připomínám, že oba jsou již kastrovaní (viz výše :-)).

Forest: tělo 48 cm, ocas 36 cm, váha 4,5 kg, obvod v pase 36 cm
Filip: tělo 47 cm, ocas 37 cm, váha 5,3 kg, obvod v pase 41 cm

Roman Dubravský          

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Máma - želva (14 kB)
Stále se hledá domov
pro "paní" kočku
Nový domov u laskavých lidí našla po povodních a vykrmění, téměř sedmikilová Máma. Máma želva z Mělníka ale pobývá aktuálně v domácím depozitu libereckého Mikroazylu pro kočky ve Vsi u Habartic (Frýdlantský výběžek), protože spolubydlící v panelovém domě sepsali petice proti držení zvířat v bytech. Ačkoliv Želva nechodila ven a bydlela pouze v bytě, i to vadilo.
Celý, dříve nadějný, příběh vyšel loni, koncem listopadu v Dumce.
Máma želva bude šťastná ve funkci jediného domácího mazlíka. Je vhodná jak do bytu, kde se chová čistotně, tak do domku se zahrádkou na bezpečném místě. Dobře snáší neagresivní psy.
Pokud byste byli ochotní dát Mámě želvě ještě jednu šanci na nový domov, ozvěte se Marušce Holečkové do depozita ve Vsi, kde kočka aktuálně pobývá. Telefon je 728 757 934. Eventuální převoz kočky do Prahy můžeme zařídit.
Zuzana S.Fenclová          
Prosba o pomoc - kocour navštěvuje sousedy
Prosím zkušené čtenáře o radu. Máme trochu "problém" se sousedy. Náš roční kocour k nim rád chodí na návštěvy. Všechno co může na jejich zahradě zničit, to zničí (vyhrabává kytky, zahrabává své exkrementy). Souseda to dost štve a já se obávám toho nejhoršího :-(. Poradí mi někdo co s tím?? Existuje nějaká rada??? Prosim o ni na adresu: psovova@seznam.cz. Děkuji Petra Sovová
Daruji z důvodů zjištěné alergie
na kočičí srst devítiletého, kastrovaného, perského, bytového kocoura, který nikdy nepobíhal venku a je naučený chodit na kočičí záchod. Má rád klid, dětem neublíží, ale nemá rád jejich "tahání" a nesmí se koupat, to mu nedělá dobře. Myslím si, že by mu bylo dobře u někoho, kdo ho přijme za součást svého života, kdo se třeba nerad vrací do prázdného bytu, komu bývá občas smutno.
Marie Heřmánková, 602 954 210      

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci