Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Samovenčení (Pavel Steiner)
 
18.2.
Populační exploze aneb ke kytičkám se čuchá - jeruzalémské kočky IX. (Lumír O.Hanuš)
17.2.
Jak Šimon uklízel (Ivana Jirková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Populační exploze aneb ke kytičkám se čuchá
Jeruzalémské kočky IX.

Kočka na schodech u našeho domu (16 kB) Tak tu máme zase podzim. Do Jeruzaléma zavítal letos zavčasu a nečekaně. Syn mi napsal, že v Brně bylo v noci deset pod nulou a tady to bylo na kraťasy a tričko. Teplota lezla k 29 stupňům a to jsme prosím v horách. Svátek 28.října byl teplý a slunečný, ale po deváté večer lilo jako z konve, další den sprchlo i přes den.

Byl to první déšť po mnoha měsících sucha a tak jsme to všichni uvítali s radostí. Škoda, že je to vždy déšť přívalový :-/. Uvítali bychom déšť zahradnický, kdy se člověk do něj postaví a "vychutná jej". Rád bych se postavil na déšť, ale v Jeruzalémě bych byl hned promoklý. Pak se zase vyčasilo a zase bylo letní počasí, aby ještě 8.listopadu byla na skalách letní pohoda, ale už večer chladno. V neděli přišla zima.
Ovšem listopad mi ukázal, že kočky se zimou starost nemají. Anebo že by o jejím příchodu neměly pranic ponětí. Kolik že se objevilo kolem našeho domu koťat. Také u fakulty se jedna z koček nedala zahanbit a předvedla se mi se třemi koťaty. Jinde zase jdu po naší ulici a po stromě šplhají koťata.
To víte, mládí :-).
Však my starší si na to dobře vzpomínáme, jak jsme neúnavně skotačili a jen neradi s tím končili, když už nás maminka zvala k jídlu. S koťaty je to stejné. Nemají chvilku klidu a pokud si zrovna nehrají se svou kočičí mámou, skotačí. Vše je třeba prošmejdit, prozkoumat, vyzkoušet, je třeba se naučit řadu nových věcí a je také třeba trénovat pohyb. Proto to šplhání po stromech.
Koťátka u dvěří naší fakulty (16 kB)
Nemohl jsem od jejich činnosti odtrhnout oči, i když jsem zrovna kamsi spěchal. Ta ladnost pohybu, ta jistota při lezeckém výstupu na strom bez jakéhokoliv jištění. Ano, drápky jsou ostré a tak není důvodu se jistit. Konečně je tady "vidlička" stromu. Koťátko si do ní vleze, zvedne se na předních nohách, koukne na mně a vyplázne jazýček :-).
Kdosi kolem jde a tak tuto výzvu ke hře neopětuji. Ještě se mrknu, jak vedle šplhá další koťě. Samozřejmě má svůj osobitý styl a k tomu svoje zbarvení srsti naprosto odlišné od kotěte, které je již nahoře v rozvětvení kmene. To ta tři koťata u naší fakulty si byla podobná jako vejce vejci a spíše se tulila k mámě než aby - když mi zkoumáme uvnitř v laboratoči - zkoumala venku okolo.
Tak to jde den za dnem. Všude kolem domu se mi pod nohama pletou koťata. Paní z vedlejšího domu je stále krmí (no pochopitelně, přece se nerozhodne s tím přestat, když jsou kočky na to již tak zvyklé). Jen mi neleze do hlavy, kde zmizely kočky.
Ráno kráčím a všude jen samá koťata. Musím tedy přiznat, že jsem byl zase překvapen několika kocoury. No vlastně bych jimi neměl být překvapen. Kdyby se zde neobjevili, asi bych tu teďka neviděl ta roztomilá koťata.
Kočičí máma z povzdáli pozoruje svá trojčata (17 kB)
Dneska se mi odchod z domu vydařil. Vyjdu z domu a zdraví mne mohutný kocour. No, po pravdě řečeno nevím, kdo z nás dvou měl větší respekt. Kdyby tak skočil a chtěl mi předvést svoje drápy, asi bych ztratil na klidu a vyzkoušel si trysk. No, nakonec na dotaz mého spěchu bych to vždy mohl zdůvodnit, že spěchám na autobus, neb práci v laboratoři se po mně už stýská :-).
Kocoura jsem minul a o kus dál byla dvě koťata. To první se tam pohybovalo jen tak mimochodem kolem pařezu stromu, na kterém jsem na těchto stránkách kdysi předvedl kočku, která na strom utíkala před svými silnějšími kočkami. Strom tu již není a kočka už také vyrostla a tak se už asi nebojí a strom ji už nechybí.
Druhé kotě mně hned zaujalo, neboť jsem viděl, že svůj vývoj bere s naprostou vážností a učí se systematicky. Zrovna mělo na programu buďto botaniku nebo ústrojí čichové - možná obé dohromady. Máme tam trávník. U kraje je obrubník, za ním keře s dosud květoucími oleandry. Tyto jsou s krásnými čajovými květy.
Kotě si předníma packama stouplo na obrubník, natáhlo krk a nos přiložilo ke květu. Ještě mi to zcela nedošlo a jen tak jsem si řekl, že to vypadá, jako by kotě čichalo ke květu. Koťátko natáhlo z květu vůni, ocenilo ji a nosánek směřoval k dalšímu květu...
Nezůstalo ani u druhého a tak jsme tu stáli oba - já jsem koukal a kotě očuchávalo květy :-). To se musí prostě vidět - holt mládí je vždy pěkné a zaujme. Pak si řeklo, že asi spěchám a tak mi dalo možnost k odchodu. Byl to krásný zážitek a hned se mi šlo nějak veseleji.
Než se mi podařilo koťata vyfotografovat, zabralo to přes měsíc. Náhodně jsem je uviděl počátkem prosince koncem týdne u vchodu na fakultu. Krčila se v rohu u dveří. Z povzdálí je pozorovala jejich máma. Bylo po dešti a tak začala brouzdat.
Kotě je malé, ale na vysokou zídku vyskočí a tak se přesunula na sluníčko, kde se vyhřívala. Zatím se ještě drží stále pohromadě - je to jakási jistota.
Takže koťátka: "spokojený život!"

Lumír Ondřej Hanuš, Jetusalem, Israel          

P.S.: Poslední vyprávění Lumíra Hanuše o Jeruzalemských kočkách vyšlo předloni a jmenovalo se: VIII. Starat se o kočky.
Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Ranní pohoda u našeho domu (31 kB)

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Cicero v náručí (5 kB)
Hledáme domov pro tříletého černého kocoura,

který se jmenuje Cicero - je totiž velmi výmluvný a neustále se dožaduje vaší pozornosti a mazlení. Cicero je vakcinovaný, kastrovaný, zvyklý na život v bytě - čistotný. Dobře snáší další kočky, ale potřebuje především člověčí společnost - rád se mazlí a nechává drbat. Handicapem tohoto povahově báječného kocoura je chybějící očičko a a "cink" na tom druhém. Proto pro něj hledáme domácnost, která spíš než perfektnímu zjevu dá přednost perfektnímu kamarádovi. Praha a okolí.
OS podbrdsko, email: podbrdsko@kocky-online.cz, tel. 274784719 (Jirka)
Prcička pod stolem (9 kB)
Kočička Prcička hledá domov

Za letošních velkých mrazů se kamarádi ujali drobounké černobílé kočičky, kterou její dosavadní majitel vyhodil z domu :-(. Kočička dostala, vzhledem ke svému drobnému vzrůstu, pracovní jméno Prcička. Kamarádi mají již tři kocoury, kteří pohlížejí na vetřelkyně nevraživým okem, proto hledají někoho, kdo by Prcičku adoptoval a měl ji rád. Je asi pětiměsíční, už se zmotořila, ale ještě se bojí neznámých lidí. V případě zájmu, prosím, volejte na telefon 603360993. Díky!
Máma - želva (14 kB)
Stále se hledá domov
pro "paní" kočku
Nový domov u laskavých lidí našla po povodních a vykrmění, téměř sedmikilová Máma. Máma želva z Mělníka ale pobývá aktuálně v domácím depozitu libereckého Mikroazylu pro kočky ve Vsi u Habartic (Frýdlantský výběžek), protože spolubydlící v panelovém domě sepsali petice proti držení zvířat v bytech. Ačkoliv Želva nechodila ven a bydlela pouze v bytě, i to vadilo.
Celý, dříve nadějný, příběh vyšel loni, koncem listopadu v Dumce.
Máma želva bude šťastná ve funkci jediného domácího mazlíka. Je vhodná jak do bytu, kde se chová čistotně, tak do domku se zahrádkou na bezpečném místě. Dobře snáší neagresivní psy.
Pokud byste byli ochotní dát Mámě želvě ještě jednu šanci na nový domov, ozvěte se Marušce Holečkové do depozita ve Vsi, kde kočka aktuálně pobývá. Telefon je 728 757 934. Eventuální převoz kočky do Prahy můžeme zařídit.
Zuzana S.Fenclová          
Prosba o pomoc - kocour navštěvuje sousedy
Prosím zkušené čtenáře o radu. Máme trochu "problém" se sousedy. Náš roční kocour k nim rád chodí na návštěvy. Všechno co může na jejich zahradě zničit, to zničí (vyhrabává kytky, zahrabává své exkrementy). Souseda to dost štve a já se obávám toho nejhoršího :-(. Poradí mi někdo co s tím?? Existuje nějaká rada??? Prosim o ni na adresu: psovova@seznam.cz. Děkuji Petra Sovová
Daruji z důvodů zjištěné alergie
na kočičí srst devítiletého, kastrovaného, perského, bytového kocoura, který nikdy nepobíhal venku a je naučený chodit na kočičí záchod. Má rád klid, dětem neublíží, ale nemá rád jejich "tahání" a nesmí se koupat, to mu nedělá dobře. Myslím si, že by mu bylo dobře u někoho, kdo ho přijme za součást svého života, kdo se třeba nerad vrací do prázdného bytu, komu bývá občas smutno.
Marie Heřmánková, 602 954 210      

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci