Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  AGAMA: Sinajská agama v Eilatských horách (Lumír O.Hanuš
 
8.4.
Kočky a peřiny (Marie Crossette)
7.4.
Kočky a já - 2. část - Nová hlava rodiny, pastva na chatě, epilepsie (Markéta Matějková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Kočky a peřiny

Kočky zabořené v peřinách (20 kB) Když jsem se vdala, bylo pro mne milým překvapením, že můj americký manžel - žijící v té době v Anglii - byl zvyklý na peřiny. Takže jsem ho na tento civilizovaný způsob spaní ani nemusela přeškolovat :-).

Vůbec jsem totiž neměla v úmyslu soukat se každý večer pod tzv. "vrchní prostěradlo" s parádním lemem, pevně zastrčené ze tří stran pod matraci i když pak na něm leží sebeteplejší přikrývka. Abych se dobře vyspala, potřebuji se nejen labužnicky zachumlat, ale podle potřeby mít také možnost občas vystrčit nohu ven.
Dixin vějíř z paciček (19 kB)
I sportovní spaní ve spacáku je pohodlnější, než tento nemožný způsob vypruženého prostěradla, který je stále ještě běžný nejen zde v Americe, ale i ve Francii, částěčně i Anglii a kdo ví kde ještě. Dodnes, kdykoli spíme jinde než doma, první co u cizích postelí udělám je to, že vrchní prostěradlo zpod matrace vytahám aby jeho okraje volně visely ven...
Ve zdejších letních vedrech je ale i lehoučká prachová peřina příliš teplá a tehdy spíme jen pod tenkou dekou v povlaku. V měsících, kdy v domě není puštěná klimatizace a pak i v zimě máme v ložnici celou noc otevřená, nebo alespoň pootevřená okna. Během roku tak - podle měnící se teploty venku - vystřídáme tři druhy přikrývek - tenkou deku, lehkou prachovou peřinu a poctivou - i když prošívanou - duchnu.
Obě kočky, které s námi spí v ložnici na změny v hloubce zaboření jejich tělíček reagují pokaždé jinak.
Dixie venku na lavici (14 kB)
V létě, kdy je v domě puštěné chlazení, spí kočky na tenké dece natažené jako dvě jitrnice :-), aby jim studený vzduch, který fouká stropním větrákem co nejvíce chladil bříška. Smoky si už loni zvykla spát u kraje manželových nohou, Dixie spí na nohách mých.
Když manžel sebou při spaní přiliš moc vrtí, Smoky nakonec odejde spát buď na jednu ze dvou židlí u oken ložnice, nebo do jednoho z mnoha pelíšků v domě. Do ložnice se pak vrátí třeba až k ránu.
Kočky spí na dece (14 kB)
Já jsem sice klidný spáč, v noci ale musím nejméně jednou nutně vstát, čímž chtě nechtě probudím i Dixie. Ta se pak většinou přestěhuje na židli u dokořán otevřeného okna ložnice, kde zůstane spát. Okna jsou sice necelý metr nad zemí, ale jsou v nich sítě, takže nemůže vyskočit ven.
Na podzim už kočky uléhají do prachových peřin s větší rozkoší a také větším odhodláním jejich teplého pelíšku se jen tak rychle nevzdát :-). Když manželovo převalování Smoky doslova z postele sesype, na chvíli odejde, ale pak se zase vrátí, aby se znovu vtěsnala na nějaké trochu stabilnější místo. Manžel si této Smokyny přízně velice váží a kvůli ní se snaží spát klidněji. Moc se mu to ale nedaří a ráno si stěžuje, jak je od toho pokřiveného spaní celý rozlámaný...
Smoky rozvalená v košíku (20 kB)
Dixie si zase vyskočí na moji peřinu, kde stepuje tak dlouho, dokud pod ní nevyhmátne nějakou mojí kost - je jí úplně jedno, zda od chodidla, nártu nebo kolena. Na ní se pak stočí do klubíčka a když musím v noci vstát, sice seskočí na zem vedle postele, tam ale čeká až do ní znovu vlezu, vyhupsne hned nahoru, spokojeně se uvelebí na původní místo a pokračuje v přerušeném spánku :-).
Zima je u nás krátká, ale noci v ní dokáží být hodně studené a tehdy vyndavám poctivé peřiny. To už jsou obě kočky pevně rozhodnuty teploučký důlek, který si v naducaném peří vytlačily pokud možno celou noc neopustit. Jít si lehnout na deky na židlích se jím už vůbec nezamlouvá, protože odtamtud na ně pootevřeným oknem táhne ledový vzduch.
Smoky ráda lehá na kredenci (15 kB)
Smoky proto vydrží balancovat na tlusté peřině i když se pod ní manžel různě kroutí a převaluje. A když už je to na její pohodlí přeci jen moc rozbouřené moře :-), přesune se na mojí stranu. Tam ovšem už leží Dixie jako přikovaná, stočená do malého klubíčka a v této třetí fázi spaní není ochotná opustit svůj prohřátý pelíšek ani na chvíli. Zůstane ležet na peřině i když já se zpod ní snažím různými akrobatickými manévry vymotat nohy, protože potřebuji vstát a nemám to srdce kočku prostě shodit.
Smoky svůj přesun na mojí stranu postele pak řeší dvěma způsoby. Buď si lehne někam poblíž Dixie, nebo seskočí na zem a packou zaškrábe na peřinu - výzva, že si chce pod ní zalézt. Pro mně to znamená pokrčit kolena a pro Smoky pod peřinou vytvořit prostor, při čemž nevyhnutelně trochu sesunu Dixie, která si to ale klidně nechá líbit.
Zbytek noci pak dospím s jednou kočkou pod peřinou a druhou - nebo někdy i oběma - na ní :-).
Když mně příroda znovu nemilosrdně vyžene z postele ven, na Smoky se tak zřítí celý stan... Ale ona klidně tu chvíli zůstane pod peřinou zavalená, dokud se nevrátím a stan jí znovu nezvednu.
Ráno je pak řada na mně :-), stěžovat si, jak jsem z toho pokrouceného spaní celá rozlámaná. Ale co, však ono se to brzy rozchodí, hlavně že kočky měly v noci svoje pohodlí !!!

Marie Crossette, USA          

P.S.: Zajímalo by mně, jak čtenáři řeší noční "souspaní" s jejich kočičími miláčky - tedy hlavně ti méně šťastní jako jsme my, kdy kočky paličatě dávají přednost středu postele, místo např. rohu polštáře, či volnému místu na prostěradle - máte to srdce je nemilosrdně shodit, nebo také trpíte ? Napište o tom Dumce, kde si to ráda přečtu, a můžete připojit i pár fotek :-).
Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Čtyřletý peršánek hledá bydlení
Kocour Mikeš, přítulný červený peršan s delším nosíkem, hledá bydlení bez dalších koček. Mikeš je bývalým chovancem Azylu pro opuštěné kočky LUCKY (Černiv), v jeho stávajícím domově se bohužel projevila silná alergie majitelky. Paní nechce kocourka stresovat převozem zpátky do útulku, proto se dočasně odstěhovala a usilovně pro něj hledá nový domov. Kocourek se aktuálně nachází v Jihlavě. Pokud byste měli o tohoto fešáka, který lidi miluje, ale další kočky nesnáší, zájem, volejte 607 848 992 nebo 602 410 064. Podrobnější informace o Mikešovi.
Perská kočička Činčucha
Virtuální adopce
Myslíte si, že čistokrevné kočkly mají jednodušší život, než ty obyčejné? Že když si někdo kočku koupí za několik tisíc, nevyhodí jí na ulici? Opak je pravdou... nedávno jsme měli v útulku siamky, orientálky, balinésky i barmy - s PP a cenou od 6 do 30 000 Kč (víc je o jednotlivých číčách na našich stránkách - www.kocici-utulek.cz).
V tuhle chvíli ale potřebuje pomoci Činčucha. Tu nepřinesli do útulku majitelé - ti jí rovnou vyhodili do zimy :-(. A jak víme, že vyhodili? Nikdo jí nehledá, nikde není vylepený inzerát, nikdo neobvolává útulky... zubožená, kdysi krásná, kočička nikomu nechybí :-(((. Více si o ní přečtete v úterní Dumce. Petra Ondráčková
Zveme Vás na
5.Celostátní umísťovací výstavu opuštěných koček,
která se koná v neděli 2.5.2004 v paláci Lucerna
Cílem výstavy je najít nový domov útulků z celé ČR i od soukromých nálezců, kteří jim poskytli dočasnou péči. Výstava je otevřená pro všechny opuštěné kočičky - více na www.kocici-utulek.cz. V tuto chvíli se ještě mohou hlásit ti, kteří by od nás potřebovali touto formou pomoci (účast na výstavě je zdarma) a také dobrovolníci, kteří by nám chtěli s přípravou výstavy pomoci.
Sdrečně Vás zve Petra Ondráčková, jednatel Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, tel.: 603750487

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci