Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ŽELVY: Skryté želvy (Lumír O.Hanuš)
 
9.6.
Prodloužená (Pavel Steiner)
8.6.
Za Tygřinkou / Životopis Tygřinky (Jan Ducháček)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Prodloužená

Naše kočka Sally je naprosto nepoučitelné a nevychovatelné zvíře. Ona si vždycky dělá, co chce, ostatně, kočky už jsou takové. Jenže Sally se snaží s námi chodit na večerní procházky s Indym. Někdy se nám podaří ji před odchodem zavřít doma, jindy už je pozdě a Sally na nás čeká na dvoře. V tom případě nás pak doprovází po zahradách až za roh k hospodě a tam většinou zůstane. Jindy zase běží kus cesty vedle Indyho po chodníku. Jednou jsme v téhle sestavě potkali v noci sousedku a ta se divila, že venčíme psa i kočku najednou. Občas se však Sally s tím nespokojí a snaží se s námi jít ještě dál.

Jako jednoho letního večera, či spíše už noci. Tenkrát jsme měli ještě Pifa. Mohlo být tak něco po jedenácté a venku už nejezdilo moc aut. Sally se rozhodla, že tentokrát to u hospody nevzdá a přeběhla za námi ulici. Čekal jsem, že to vzdá na dalším rohu, ale kdepak! Sally byla pevně rozhodnutá vytrvat.
Když jelo kolem nějaké autu, skočila sice přes plot do zahrady, ale za chvíli už na nás srdceryvně mňoukala, abychom na ni počkali. Zavolali jsme na ni a ona nás po chvilce zase doběhla. Takhle jsme pokračovali další blok domů a zahnuli nahoru směrem k parku. Kočka nás stále pomalu a opatrně následovala.
Tak daleko od naší zahrady Sally určitě ještě nikdy nebyla.
Sally u zábradlí (7 kB)
Zřejmě teď dostala trochu strach a my taky, aby se nám neztratila. Museli jsme tedy zvolnit tempo a vždycky na ni počkat. Takhle jsme tedy došli až do parku. Tady se Sally už cítila trochu líp, je tady spousta míst, kde se může schovat v případě nenadálého nebezpečí. Co kdybychom třeba potkali nějakého cizího psa.
Sally s námi obešla celý park a pak jsme to obrátili směrem k domovu. Několikrát jsem se pokusil kočku přilákat k sobě a chytit, ale kdepak! Sally se rozhodla, že si tohle neplánované dobrodružství pořádně užije a na poslední chvíli vždycky uskočila...
Vraceli jsme se z parku k domovu jinou cestou a Sally pořád s námi. Někdy skočila do zahrady a chvíli nás nechala čekat, jindy zase naopak popoběhla kus dopředu. Kdyby alespoň běhala jenom po chodníku, jenže ona je schopná vběhnout doprostřed ulice a tam se zastavit. Nebo taky přeběhne těsně před jedoucím autem.
Když vidím tyhle její kousky, vždycky mi běhá mráz po zádech. My jsme nikdy žádnou kočku nezavírali doma, vždycky jsme jim nechávali naprostou volnost. Snad právě proto jsme měli v posledních deseti letech poněkud větší spotřebu koček :-/. Vzpomínám si na několik Micinek, Mourka, pár koťat ztracených kdesi po zahradách.
Poslední byl kocour Béďa, toho bohužel srazilo auto na ulici před naším domem :-(. Často na něj vzpomínáme, byl to ten nejpřítulnější kocour, jakého pamatuji. Někdy dokonce poslouchal jako pejsek a přišel na zavolání.
No, to jsem se trochu nechal unést vzpomínkami, takže zpátky k naší noční procházce. Cesta zpátky z parku probíhala už poklidněji, vraceli jsme se ulicemi, které nejsou příliš frekventované. Jen občas kolem projelo auto. Ale i tak bylo dost neplánovaných zastávek, kdy jsme museli na naši kočku čekat, abychom se v pořádku všichni dostali domů.
Podařilo se, zvládli jsme bezpečně i poslední úsek po chodníku podél hlavní ulice. Bylo už hodně po půlnoci, když jsem odmykal naše vrátka. Sally proběhla před námi do domu a rovnou do kuchyně. Hned se taky hlasitě dožadovala mimořádného přídělu masa do misky.
Nedivil jsem se, po téhle prodloužené procházce jí docela určitě vyhládlo :-).

Pavel Steiner          

Další povídání o Matějovi, Pifovi, Indim a kočce Sally najdete na stránkách Pavla Steinera.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Kočičí víkend skončíl úspěšně
Na Národní výstavě v Ústí nad Labem, která proběhla v sobotu 5. června, našlo nové majitele 7 kočiček z útulků. Dalších 25 koček našlo nové bydlení na 17. umísťovací výstavě opuštěných koček, kterou pořádal v neděli 6. června Pražský spolek ochránců zvířat. Podrobnější informace o obou akcích, fotky aj.
Zuzana S. Fenclova          
Koťata z Bratislavy hledají domov - spěchá!
Asi 6 tyzdnove macacie miminko (kocurik), caka u svojich nalezcov, surne potrebuje aspon docasny domov, inak ho bude nutne umiestnit v utulku, pre maca v tomto veku je to len krajne riesenie, pomozte mu prosim aj ked len na kratku dobu, kym sa nenajde prenho trvaly domov.
Dalej ponukame do ruk laskavych ludi roztomile macence najroznejsich farieb vo veku asi do dvoch mesiacov. Vyberiete si? (Ilustrační foto)
Kontakt: Prvý bratislavský útulok pre zvieratá (Telefon: volání z ČR: 00421 2 434 10 916, volání ze SR: 02 434 10 916. Email: utulok-bratislava@kocky-online.cz.)
Přispějte na operaci postřelených koček
V souvislosti se střílením na kočky v Černošicích, kterému zatím padly za obět tři kočky a dvě byly postřelené, prosí První společnost za práva koček hodné lidi o příspěvek na veterinární péči o dvě postřelené kočky, kocoura Zrzínka a kočičky Kačenky. Tyto náklady se už vyšplhaly na 6 690 Kč. Číslo účtu První společnosti za práva koček je 756 098 001/2400 (příspěvek je možné odečíst z daňového základu). Všem dárcům předem děkujeme. Článek o střílení na kočky v Černošicích, vyčíslení vet. nákladů na léčbu Kačenky a Zrzínka.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci