Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Vždy ve střehu (Pavel Steiner)
 
29.6.
Kočky a já - Jak se vybral Píďa, kamarád pro Kačenku - 6. část (Markéta Matějková)
24.6.
Kočce Dumce bude zítra šest - 400 000 čtenář (Ferda)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Kočky a já
Jak se vybral Píďa, kamarád pro Kačenku
(6. část)

V prvním dílu jste se mohli dočíst, jak si Šišinka podmanila tatínka a jak byla na kastraci; ve druhém dílu jsme poznali novou hlavu rodiny :-), pastvu na chatě a začali léčit epilepsii; třetí díl byl o příchodu Oskárka k nám; čtvrtý díl popisoval ztracení a nalezení Oskárka na chatě a příchod Kačenky, v pátém dílu nás Kačka seznámila se sousedy.

Prcek ve vaně (7 kB) Možná to mám v genech :-), nicméně když si Kačenka u nás trochu zvykla (dalšími výlety jsme ji už netrápili), začala jsem si u manžela připravovat půdu pro další přírůstek - Jindro, podívej se, Kačenka je tu celý den sama, nemá si s kým hrát, je jí tu smutno, je na nás moc fixovaná, potřebovala by přítele nebo přítelkyni!

Překvapeně jsem zjistila, že si Kachna manžela omotala pevně okolo prstu, pardon drápku, pro Kačenku všechno :-), že ano:-), a tak manžel bez problémů souhlasil.
Prcek spí v naší posteli (14 kB)
Kam jinam pro druhou kočičku, než k panu doktorovi gynekologovi. Tentokrát jsme ho zastihli doma, v domečku se to jen hemžilo chlupatými miláčky. Byli všude, pod peřinou, na sporáku, za komínem, v oknech, pod nohama i nad hlavama. Manžel si vymínil, že když jsem si Kachnu vybrala já, teď je to na něm...
Dopadlo to ale úplně jinak :-).
Prcek schání něco na zub (10 kB)
Vybíral, vybíral a najednou na něj takovej malej mourovatej kocourek hupsnul. Byla to legrace:-))), protože manžel je chlap jako hora a kocour musel zdolat převýšení skoro dva metry. Objal ho okolo krku a začal mu olizovat bradu (ze své zkušenosti vím, že to není nic příjemného, protože se manžel holí jen jednou týdně).
Tím bylo v podstatě vyhráno.
Od pana doktora jsme se dověděli, že se jmenuje Fíďa, ale byl to natolik "píďalkovitý" tvoreček, že jsme mu to trochu změnili na Píďu :-).
Píďa byl roční kocourek, s moc milou povahou, asi také díky tomu, že vyrůstal v početném stádu koček, stále obklopen lidmi a neměl za sebou žádnou špatnou zkušenost, nejenže hned nezaplul za gauč, ale chudák se chtěl okamžitě kamarádit s Kachnou :-). Se zlou se však potázal :-(.
Kačka syčela, utíkala před ním, jen se jí kejtky míhaly a vůbec neprokazovala žádnou vděčnost za nového kamaráda. Ovšem Píďa byl jak čtvrtodenní zimnice :-), takže nakonec rezignovala a postupem času se z nich stali opravdoví kámoši.
Na spaní se také domluvili, takže Kačenka mi zatěžkávala nohy a Píďalka si rezervoval půlku mého polštáře :-). Když měl splín nebo trpěl nedostatkem pohlazení, omotal se mi okolo krku jako šála :-) a spokojeně usnul.
Byl to také první kocourek, kterého jsem viděla hrát si s vodou. Ne že by si lehal do umyvadla, ale do konývky na zalévání květin s oblibou strkal packu a tu si pak olizoval. Byl moc slaďoučký, jak tam tak soustředěně pracoval, pod sebou nerezovou misku s vodou, která ho naprosto nezajímala.
Oskárek, Kačka a Ťapinka (17 kB)
Píďa ovšem prokázal také jistou obratnost, která se mi vůbec nelíbila :-/. Stal se z něj popelář. Ne že by lezl do popelnic, kdepak! Ven se žádná naše kočka nijak nehrne, takže zůstávají doma, jako doplněk gaučů, okenních parapetů a postelí. Píďu ovšem nepřestával zajímat náš odpadkový koš a stále nemohl pochopit, proč jeho páníci vyhazují tak dobré věci k jídlu nebo takové, s kterými se užije hrozná legrace :-)!
Například taková skořápka od vajíčka, to je v podstatě obojí! Nejdřív pořádně vylízat zbytky bílku a pak roztahat a roztahat a roztahat po jednom, druhém i třetím pokoji. Ona se samozřejmě zápalem boje brzy rozpadne, ale to nevadí! V koši je jen málokdy skořápka pouze z jednoho vejce!
Takže po příchodu z práce jsme měli občas obal z vepřové kýty zachumlaný v posteli :-/, po koberci se válely nadrobené skořápky spolu s vatovými tampóny a slupkami z jablek a od salámů :-(. Píďa nám to vždy s hrdostí předvedl a vyžadoval pochvalu :-). Nepomohlo kázání ani menší štulec, takže jsem vyzkoušela poslední věc, která mě napadla - nasypala jsem nahoru na odpadky trochu pepře.
Fungovalo to a Píďa nám tam přestal lézt. Ovšem musela jsem každý čerstvý odpadek opepřit, protože Píďalka byl chytrý kocourek a přesně věděl, co je poznamenané a co ne :-/.
S příchodem Pídi se nám tedy o něco zvýšila spotřeba pepře :-).

Markéta Matějková          

P.S.: Vzhledem k okolnostem, které jsem popsala v předmuvě, bych ráda toto povídání věnovala své mamince, která mě (možná netušeně) uvrhla do víru kočičích událostí.
P.P.S.: Protože mourovatí jsou: Kačenka, Oskárek, Čenda, Kryštof a Ťapinka a rozeznáme je jenom my, budou popisky fotek se do zítřka potvrzeny či změněny :-).
Pokračování za 14 dní.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Koťata z Bratislavy umístěna!
Šestitýdenní kocourek i dvouměsíční koťata, pro která hledal domov Prvý bratislavský útulok pre zvieratá, již bydlí u nových majitelů. V krátké době se podařilo umístit osm z celkem deseti koťat, která byla ve skutečné tísni. Přesto - pokud jste z Bratislavy a toužíte po kočce, ozvěte se paní Havranové a domluvte si v útulku návštěvu. Kočičky se na vás těší!
Zprávy z Černošic
Postřelené kočky z depozita paní Kopáčové (První společnost za práva koček se sídlem v Černošicích), Zrzínek a Kačenka, jsou již fit a kromě nepatrného kulhání na nich není přestálé utrpení vůbec znát. Oba stále hledají bydlení v domku se zahrádkou na bezpečném místě.
Na operace obou kočiček, které stály 6 690 Kč, se podařilo shromáždit 5 700 Kč. Všem, kteří na léčení Zrzínka a Kačenky přispěli, moc děkujeme. Seznam dárců a další informace.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci